V Česku se v posledních měsících řeší téma délky školní docházky. Ministr školství Mikuláš Bek mluví o tom, že by měla být delší, například by měla zahrnovat i první dva roky na střední škole. Zároveň se objevují i opačné názory, podle kterých by měla být povinná školní docházka zkrácena o jeden rok.
Zdroj: EDUin 14. 11. 2023
EDUin
přináší přehled, jaká je situace v jiných evropských zemích, a dává
jej do kontextu s výsledky šetření PISA. Kompletní graf najdete ZDE.
Graf délky
povinného vzdělávání vychází z dat Eurydice za školní rok 2023/2024.
Analytička EDUinu k tomu připravila výsledky vzdělávání vyjádřené průměrem
bodů z mezinárodního šetření PISA za čtenářskou, matematickou
a přírodovědnou gramotnost za roky 2015 a 2018.
Graf jasně ukazuje, že délka povinného vzdělávání nemá přímou souvislost s kvalitou vzdělávání a výsledky žáků zjištěných v PISA. Samotná délka povinného vzdělávání, zdá se, nedokáže zajistit lepší výsledky žáků.
Jako příklad uvádíme:
Francie – délka povinného vzdělávání je 15 let,
v šetřeních PISA žáci mají sice mírně nadprůměrné výsledky, rozhodně ale
země nepatří k nejlepším.
Estonsko – má povinné vzdělávání v délce 9 let,
v šetření PISA mají jeho žáci ale úplně nejlepší výsledky. Vzdělávání je
až do 16 let společné.
Nikola Šrámková, analytička EDUinu:
„Délka povinného vzdělávání sama o sobě nemusí být rozhodujícím faktorem
úspěšnosti vzdělávacího systému. Kvalita vzdělávání závisí na mnoha aspektech,
kde délka povinného vzdělávání může hrát roli, ale je důležité zohlednit
i kvalitu výuky, rovnost přístupu ke vzdělání, míra selektivnosti systému
a další faktory, které mohou ovlivnit výsledky žáků a kvalitu
vzdělávacího systému jako celku. Musíme
se proto zaměřit na komplexní zlepšování vzdělávacího systému, nejen na jeho
délku.“
0 komentářů:
Okomentovat