Vysokoškolákům by mohly usnadnit živobytí vratné granty. Měsíčně by si mohli půjčit mezi třemi a sedmi tisíci korunami. Půjčky mají pomoci hlavně studentům, kteří by si jinak studium na univerzitě nemohli z finančních důvodů dovolit. Dluh by spláceli po nástupu do práce. Podobně fungují studentské programy například ve Velké Británii či Německu.
Zdroj: Zprávy.Aktuálně.cz
9. 2. 2024
Studium na
vysoké škole by již brzy mohlo být dostupnější. Na půjčku, o které teď jedná
ministerstvo školství, by měl nárok každý vysokoškolák, aniž by musel cokoliv
dalšího dokazovat.
"Hlavně
chceme pomoci mladým lidem, kteří nejdou studovat kvůli financím. Tisíce
studentů v Česku vzdají vysokoškolské studium, přestože mají motivaci i
potřebné výsledky ze střední školy," popisuje náměstek ministra školství a
někdejší rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller.
Podle něj by si studenti mohli měsíčně půjčit mezi třemi až sedmi tisíci korunami, za celé bakalářské studium tedy do 300 tisíc. Peníze by si studenti půjčovali od zavedených bank, ke krytí finančních rizik v případě nesplácení by sloužil záruční fond. "Vzhledem k tomu, že by banky nenesly riziko vyplývající z toho, že by klient nesplácel, záruční fond by studentům významně snížil procentní úrokovou sazbu poskytovanou v případě jiných druhů půjček," vysvětluje Miller.
Dluh by
studenti začali splácet ve chvíli, kdy by po studiu nastoupili do práce a měli
relevantní příjem. Ten by podle Millera šlo definovat například jako průměrnou
mzdu.
Ministerstvo
počítá, že by tyto půjčky mohlo využívat zhruba deset tisíc vysokoškoláků. V
případě, že by student školu nedokončil, bylo by už na dané bance, jak by
postupovala. "Většinou to funguje tak, že se uzavře se studentem
smlouva, kde se zaváže, že pokud školu nedokončí, poměrnou část půjčky vrátí.
To už ale nemusí ošetřovat zákon, jde o vztah mezi bankou a klientem,"
říká náměstek.
Miller
doufá, že vratné granty stihne prosadit ještě současná vláda. Ministr školství
Mikuláš Bek (STAN) je podpořil již loni na jaře, když nastupoval do funkce.
Ministerstvo financí se k návrhu zatím vyjadřovat nechce.
Nový systém
půjček podporují i oslovení děkani univerzit. "Určitě by to okruh
studujících mohlo rozšířit i o nízkopříjmové studenty," říká například
děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Kašparovský. Dodává
ale, že k vyššímu podílu lidí na vysokých školách chybí hlavně kapacity míst na
univerzitách, což úzce souvisí s financováním.
Půjčky by
měly pomoci především studentům, kteří z vysokých škol z finančních důvodů
odchází. V Česku vysokoškolské studium z nejrůznějších důvodů nedokončí zhruba
polovina studentů. Česko má navíc třetí nejnižší podíl vysokoškolsky
vzdělaných lidí v EU, jak ukazují data Organizace
pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Na přelomu
minulého a letošního roku systém studentských půjček doporučila kabinetu Petra
Fialy i Národní ekonomická rada vlády. Ta ve své analýze počítá s jejich
zavedením jako předstupněm ke školnému na vysokých školách.
"Nároky
výdajů veřejných rozpočtů trvale porostou. Stát nebude mít proto prostředky ani
vůli dát dost peněz na vysoké školství, které je nyní téměř celé financované z
veřejných peněz," zdůvodňuje ekonom a člen rady Daniel Münich. Podle něj
bude muset stát zavést školné jako dodatečný zdroj příjmů vysokých škol, jinak
by výrazně brzdil vývoj univerzitního vzdělání.
Náměstek
ministra školství Miller ale v nejbližší době zavedení školného nepodporuje.
"Když teď zavedeme školné, důsledkem bude, že nám ubude procento
vysokoškolsky vzdělaných lidí. Navíc pak dvakrát zadlužíme mladé lidi. Budou si
muset vzít velkou půjčku na školné a na živobytí a sotva co dostudují, budou si
brát hypotéku na bydlení. Dostaneme se do situace, jako ve Spojených státech,
kde je toto obrovský problém," domnívá se.
0 komentářů:
Okomentovat