Vláda se bude muset prásknout přes kapsu, pokud chce naplnit cíl svého programového prohlášení vydávat na vzdělávání takový objem prostředků, aby odpovídal v poměru k HDP průměru zemí OECD. Oproti schváleným výhledům by měla pro příští rok zvýšit výdaje na školství alespoň o 37 miliard korun, uvádí studie institutu IDEA při CERGE-EI.
Zdroj: Novinky.cz
11. 6. 2024
Jinak ani
učitelé nebudou mít reálné platy na úrovni, která by budila o profesi
zájem.
„Jak rychle
jsme se dostali ze dna mezinárodního srovnání výdajů na školství i na
platy učitelů v roce 2021, tak úplně stejným tempem padáme dolů,“ řekl
Novinkám a Právu jeden z autorů studie a šéf institutu IDEA při
CERGE-EI Daniel Münich.
„To je
přesně ta nejistota, kterou bychom nechtěli mít, protože působí proti zájmu
o učitelskou profesi,“ dodal Münich, který je i poradcem ministra
školství Mikuláše Beka (STAN).
Právě před
třemi lety dosáhl podíl veřejných výdajů na školství na HDP v ČR
historického vrcholu 4,7 procenta, což se už dotýkalo průměru zemí EU,
který tehdy činil 4,8 procenta. Podobně tomu bylo při porovnání ČR
s průměrem zemí OECD.
Při
současném tempu růstu HDP a výdajů na školství, započítání ekonomické
predikce ministerstva financí a střednědobých výhledů vývoje státního
rozpočtu na roky 2025 a 2026 očekávají autoři pokles výdajů na
školství na letošních 4,3 procenta HDP.
Na této
úrovni byl školský rozpočet naposledy před osmi lety, kdy patřil
k nejnižších v zemích sedmadvacítky. V dalších letech by podíl
padal dále na 4,1 a 3,9 procenta.
A
s tímto přístupem se budou propadat i reálné mzdy učitelů. Přestože
je cílem, aby platy učitelů byly na úrovni 130 procent průměrné mzdy,
nejblíže se této metě kantorské výdělky přiblížily v roce 2021, kdy se
vyšplhaly na 125 procent průměrné mzdy, ale pak se opět propadaly.
Podle
studie budou činit v roce 2024 zřejmě 113 procent, o rok
později to bude 111 a v roce 2026 klesnou ke 110 procentům.
Ministr Bek
zatím neuvedl přesnou částku, o kterou hodlá usilovat v rámci
vyjednávání o rozpočtu pro příští rok.
Podle
mediálních spekulací chce požadovat o 30 až 40 miliard navíc.
Jenže není jasné, zda odrážecí plochou je aktuální rozpočet pro školství, anebo
oficiální výhled ministerstva financí pro rok 2025, který je o několik
miliard nižší než ten letošní.
Výhled
ministerstva financí kromě toho mrazí na stejné hladině i rozpočet pro
školství v roce 2026. Podle propočtu expertů by ale tou dobou bylo
zapotřebí až 49 miliard.
Ministerstvo
financí původně navrhovalo pro letošek škrt ve školství ve výši 30 miliard
korun. Po tahanicích, které se vlekly od léta do konce roku, a dokonce
i po schválení rozpočtu, se rozpočet pro školství navýšil oproti
předchozímu roku o asi 12 miliard korun.
Bek často
vládu hájil tím, že peněz do škol přibylo, ale takový argument Münich odmítá.
„Roste
všechno, máme za sebou obrovskou inflační vlnu, kterou jsme v posledních
minimálně 25 letech nezažili. A hovořit o tom, že něco roste, je
hovoření o ničem, protože musíme brát v potaz tu inflační vlnu
i tempo růstu nominálních mezd a nominálního HDP. Jinak nedává
jakákoli debata smysl,“ řekl Novinkám a Právu.
„Musím
znovu zdůraznit, že zájem o učitelskou profesi úzce souvisí
s jistotou či nejistotou dlouhodobého vývoje. Určitě by už letos nemělo
dojít k tomu, že poběží horké debaty půl roku o tom, jestli to bude
dál klesat, nebo jestli to bude růst. Protože to je přesně to, co ty lidi
odradí,“ dodal.
0 komentářů:
Okomentovat