Ředitelé základních škol jsou ohrožený druh. Do náročné pozice se hlásí velmi málo kandidátů. Při jejich výběru se navíc ne vždy přihlíží k názoru odborných komisí. Stalo se to nyní i v Karlových Varech.
Zdroj: Seznam
Zprávy 8. 6. 2024
Sedm
konkurzů na ředitele základních škol a hned čtyři, ve kterých se město
neřídilo závěry odborné komise. Karlovy Vary žijí kauzou výběrových řízení, kde
neuspěli nejlépe hodnocení kandidáti.
Přitom šlo
o oceňované ředitele. Například ZŠ Komenského pod stávajícím vedením
uváděla jako příklad dobré praxe Česká školní inspekce nebo organizace PAQ
Research ve své Mapě vzdělávání.
Politika
a řízení škol
„Vždycky
když se změní ředitel ale dojde k určité destabilizaci školy,“ obává se
Markéta Hendrichová z Místního akčního plánu Karlovarsko.
Velkou
kritiku vyvolaly konkurzy v městském zastupitelstvu u opozice, která
protestuje proti vměšování politiky do řízení škol. Vzniklo ale také několik
petic, a to jak mezi učiteli, tak rodičovskou veřejností. Podpisy
vyjadřují podporu současnému vedení škol.
Radnice se
ale hájí tím, že výběr ředitele je v jejich rukou a při konkurzech se
přihlíží i k dalším pohledům.
„Konkurzní
komise stanoví, kteří z přihlášených uchazečů jsou pro výkon funkce
ředitele vhodní, především z pohledu pedagogického, a pokud je
vhodných více uchazečů, doporučí jejich pořadí. Ale ředitele školy nejmenuje
konkurzní komise, ředitele jmenuje zřizovatel, v našem případě rada
města,“ říká náměstek primátorky Martin Dušek (ANO), do jehož kompetence spadá
školství ve městě.
„My jako
rada jsme si samozřejmě vědomi toho, že ředitel sice musí být pedagog
a vést vzdělávání ve své škole, ale pedagogická činnost představuje jen
relativně malou část jeho práce,“ dodává Dušek.
Pedagog,
nebo manažer?
Situace
v Karlových Varech ale přesně nastiňuje základní potíže, se kterými se
české školství v oblasti konkurzů potýká. Podle Ministerstva školství,
České školní inspekce, ale i dalších nezávislých odborníků musí být
ředitel především pedagogický lídr.
Pokud ale
dojde na rozhodování o jejich jmenování ve výběrových řízeních, zřizovatelé
přihlíží právě i k dalším pohledům. V případě Karlových Varů
rozhodovaly podle náměstka primátorky dále schopnost řídit provoz školy,
hospodařit nebo komunikovat dovnitř a navenek.
„Střetávají
se dva pohledy. Vybrat nejlepšího pedagogického lídra, to je z hlediska
systému to podstatné. Z pohledu zřizovatele ale vybíráte statutárního
zástupce, který odpovídá za svěřený majetek,“ říká zástupce vrchního ředitele
sekce vzdělávání a mládeže Jaromír Beran, že české školství potřebuje, aby
vítězili pedagogičtí lídři.
Kandidáti:
Bojíme se politikaření
Pozice
ředitele školy je nevděčná, náročná a ovlivňovaná vztahy se zřizovatelem,
tedy v případě veřejných základních škol – vedením obcí a měst.
Nejvíce se potenciální uchazeči z řad učitelů obávají administrativy
a vysokého pracovního nasazení, vychází to z dat PAQ Research
a Kalibro zpracovaných pro Učitele naživo.
Hned
třetinu pedagogů ale také odrazuje netransparentnost výběrových řízení. Nevěří,
že do výběru ředitelů nevstupuje politika. Pro 17 procent uchazečů je to
takový problém, že se nechtějí konkurzu účastnit. Nebo do něj už znovu odmítají
jít, pokud se do výběrového řízení někdy v minulosti pustili.
„Do
poloviny konkurzů se hlásí jen jeden kandidát, leckdy ale také vůbec nikdo,“
popisuje socioložka Lucie Marková z PAQ Research.
Z dat České
školní inspekce pak vyplývá, že průměrně se do konkurzů hlásí v případě
základních a mateřských škol jen dva kandidáti. Jenže bez kvalitních
ředitelů se české školství nemůže posunout. Právě letošní rok byl
„superkonkurzním“ – šestileté funkční období končilo velké části
ředitelů, a školy tak dostanou nové, nebo staronové vedení.
Jak na
transparentnost
Z pohledu
transparentnosti se dá ale postupovat různě. Zřizovatelé si totiž mohou zvolit
vlastní vizi školy, která přitom může jít zcela proti záměru veřejné politiky.
„Dozvěděla
jsem se, že si zřizovatel přeje, aby do naší školy nechodili Romové a aby
se všichni absolventi dostali na střední školu s maturitou,“ vrátila se do
minulosti k jednomu období ve vedení školy oceňovaná ředitelka Marie
Gottfriedová, která vede už 19 let Základní školu Trmice.
Když se
podíváme zase na jiný a aktuální příklad, hlavní město Praha si letos
u všech ředitelů, kterým končil mandát, vyhodnocovalo jejich fungování.
Hodnotilo se osm hledisek, podle nichž pak zřizovatel rozhodoval, jestli bude
ředitel odvolán a bude se konat konkurz. Navíc se ještě přihlíželo
k návrhům na odvolání od inspekce a školských rad.
Z toho pak
vyplynulo šest odvolání, z nichž mimochodem ve třech případech jde
o školy, o kterých rovněž Seznam Zprávy psaly, tedy Střední odborné učiliště v Ohradní ulici, Střední průmyslová škola strojnická a Pražská konzervatoř.
Otázkou tak zůstává, jestli se do budoucna bude systém výběru ředitelů škol měnit, aby byl transparentní a odborně správný. Každý zřizovatel se totiž k výběru ředitele může v současnosti postavit po svém. Zvítězit tedy může odborný pohled, ale i ten politický. Bez kvalitních ředitelů škol se ale české školství nemůže posunout dopředu.
0 komentářů:
Okomentovat