Mnoho dětí s postižením, které by se mohly vzdělávat v prostředí škol, nutí systém k výuce doma. Další spousta z nich zůstává v institucích vzdálených jejich bydlišti. Na vině je nedostatek speciálních tříd při běžných základních školách. Jejich otevírání brání nedostatek učitelů, obavy z organizační náročnosti, nejasný výklad metodických pokynů i nedostatečné zapojení krajů při plánování kapacit. I proto počet dětí, které se učí doma, výrazně roste. Domácí vzdělávání volí rodiče především kvůli nedostatečnému zohlednění zdravotních či výukových specifik dítěte. Na problémy současného stavu inkluze ve vzdělávání upozornil poradní orgán ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením.
Zdroj: Pedagogické
info 15. 8. 2025
„Inkluzivní vzdělávání není dobročinnost ani
výsada, ale povinnost státu, ke které se zavázal přijetím Úmluvy OSN o
právech osob se zdravotním postižením. Tu se však nedaří naplňovat. Dětem se
nedostává dostatečné podpory, často čelí vyloučení, jejich rodiny se potýkají
se sociálním i ekonomickým znevýhodněním,“ uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, který od
minulého měsíce působí také jako zástupce dětského ombudsmana. Tato funkce
přináší řadu nových kompetencí. Dětský ombudsman se může zabývat činností
ředitelů škol a školských a poradenských zařízení či samospráv (obcí, měst,
krajů) při zajišťování vzdělávání nebo sociálních služeb. „To dává
možnost se více soustředit na klíčová místa, kde se práva buď nenaplňují
dostatečně, nebo se porušují. Škola je jedním z těch nejdůležitějších. Pokud
selže, selhává celý systém. Tím se životní šance dítěte zmenšují,“ dodal
Schorm.
Počet dětí s postižením, které se vzdělávají doma,
každým rokem roste. Poradní orgán ombudsmana proto prosazuje, aby se stát
zaměřil na podporu jejich vzdělávání v běžných základních školách.
V případech, kdy by dítě mělo navštěvovat speciální školu, která se
nenachází v blízkosti jeho bydliště, představuje řešení zřizování
speciálních tříd při běžných základních školách. Ty by zajišťovaly dětem
přiměřenou podporu a kontakt s vrstevníky mimo hlavní výuku. Proto je podle
poradního orgánu ombudsmana potřeba identifikovat překážky, které vzniku těchto
tříd v současné době brání, a zpracovat plán na jejich odstraňování. Na
červnovém zasedání se členové a členky orgánu věnovali také začleňování dětí
s postižením do předmětu tělesné výchovy, zařazení profese
„tlumočník/tlumočnice českého znakového jazyka“ do Národní soustavy
kvalifikací, zdravotní podpoře během pobytu dětí s postižením ve škole
nebo rovnému přístupu ke školnímu stravování u dětí s dietním omezením.
Ombudsman
se stal součástí pracovní skupiny k přípravě nového Národního plánu
rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením pro období 2026 –2030.
Zřídila ji Rada vlády pro osoby se zdravotním postižením. Základním účelem
dokumentu je zajistit rovná práva a vyrovnávání příležitostí pro tuto
zranitelnou skupinu. Důraz přitom klade na podporu důstojného a nezávislého
života a prostředí, které je co nejméně omezující. Materiál bude navazovat na
aktuální národní plán, který má být naplněn do konce tohoto roku. Cílem
červnového zasedání poradního orgánu ombudsmana bylo představit jeho návrhy
k novému plánu. Některé z nich byly pak v diskuzi podrobeny
zkušenostem a znalostem členů poradního orgánu. Ombudsman tak získal pohled
samotných lidí s postižením, zástupců neziskových organizací i odborné
veřejnosti.
V návaznosti
na červnové zasedání přijal poradní orgán usnesení.
V něm zdůrazňuje základní význam vzdělávání, bere na vědomí a vítá soubor
návrhů ombudsmana k národnímu plánu a současně s tím ho vyzývá, aby
věnoval zvýšenou pozornost aktuálním otázkám. Mezi ně patří právě nedostatečné
kapacity speciálních škol, narůstající podíl dětí s postižením
v domácím vzdělávání nebo přesouvání financování kompenzačních pomůcek na
zřizovatele škol.
Poradní orgán pro oblast práv lidí s
postižením
— předkládá ombudsmanovi systémová témata v oblasti
ochrany práv lidí s postižením,
— poskytuje ombudsmanovi konzultace a praktické
informace,
— podílí
se na připomínkování právních předpisů ombudsmanem
a zaujímá stanoviska k jeho strategickým dokumentům týkajícím
se práv lidí s postižením,
— získává podněty od lidí
s postižením, organizací hájících jejich práva a od pečujících
osob,
— zajišťuje informovanost lidí
s postižením, organizací hájící jejich práva a široké veřejnosti
o činnost ombudsmana v oblasti monitorování podle Úmluvy.
Poradní
orgán má svůj Jednací
řád a Statut. Výstupy poradního
orgánu jsou veřejné.
Usnesení
poradního orgánu k právu na kvalitní a inkluzivní vzdělávání
Graf:
Počet dětí s postižením v domácím vzdělávání
Informace
o Poradním orgánu ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením
0 komentářů:
Okomentovat