Ondřej Šteffl: Děti propadají AI, ministerstvo ale řeší včerejší problémy

úterý 11. listopadu 2025 ·

Klíčovým úkolem každého manažera, a ministra školství nevyjímaje, je stanovovat priority. Tedy aktivně se rozhodnout, co je nejdůležitější, a na to soustředit zdroje, energii a politický kapitál. To se ovšem v českém školství bohužel už dlouho neděje.

 

Zdroj: FB autora 29. 10. 2025

 

Ministr, ať už se jmenuje jakkoli, spíše přebírá agendu, kterou zdědil. Priority pak určuje setrvačnost, realita rozpočtových škrtů, případně hlasitý politický populismus.

 

To, co definuje budoucnost vzdělávání, je bezpochyby umělá inteligence. Ironií je, že ačkoli AI mění pravidla hry přímo před našima očima, prakticky nikdo ze zodpovědných to nevidí.

 

 

Děti jsou v tom až po uši

 

Umělá inteligence dorazila do škol a do životů dětí ohromnou rychlostí. Průzkumy u nás i v zahraničí ukazují, že různé nástroje AI používá více než polovina dětí na druhém stupni základních škol a na školách středních. Používají ji k učení, k přípravě do školy a velmi často i k vypracování domácích úkolů. To jsou ovšem data z minulého školního roku. Dnes je to již jistě víc a brzo to budou skoro všichni.

 

Kromě toho naprostá většina dětí používá umělou inteligenci i doma, a to k řešení svých každodenních problémů. A co je pro teenagery důležitější než škola? Jejich vztahy, jejich obavy, jejich psychická pohoda. Umělá inteligence se pro mnohé stává důvěrníkem, rádcem i terapeutem, na kterém si pěstují závislost.

 

 

Dvě nová rizika

 

Tato masivní adopce s sebou nese dva zásadní problémy, které zatím jen neochotně pojmenováváme.

 

Prvním je fenomén takzvané syntetické intimity. Dospívající, kteří si z podstaty svého vývoje hledají hluboká přátelství a intimní spojení, je nyní nacházejí u syntetických chatbotů na webu. Místo aby se učili navigovat složitost mezilidských vztahů s živými vrstevníky, volí konverzaci s AI.

 

Druhým, neméně závažným problémem, je pokles kognitivních schopností. Je zkrátka pohodlnější požádat AI o řešení, než nad věcí sám přemýšlet. Psychologie popsala „Google efekt“ už dřív. S AI to bude jen hlubší a horší. Dramaticky to posiluje trend, na který si učitelé stěžují už léta: děti odmítají přemýšlet, analyzovat a řešit problémy. Umělá inteligence jim nabízí okamžité, bezpracné a zdánlivě správné odpovědi.

 

Problém násobí fakt, že AI ve svém standardním nastavení je úžasně podbízivá. Konverzace s ní je příjemná, AI je empatická, chápavá, vždy k dispozici. Často je mnohem příjemnější než interakce se skutečnými, chybujícími a náladovými lidmi. Málokdo ví, že toto "příjemné" nastavení je jen defaultní a každý si je může sám snadno změnit. Děti to ale samy neudělají.

 

 

Scénář, který už známe

 

Dalo by se navrhnout mnoho věcí, které by se měly udělat hned – od masivního školení učitelů přes změnu RVP až po výuku kritické práce s AI.

 

Obávám se ale, že to s umělou inteligencí dopadne stejně jako s mobilními telefony. Před deseti lety, kdy začal jejich boom, jsme měli a mohli věnovat systematickou pozornost tomu, abychom děti naučili s mobily zacházet. Ne která mačkat tlačítka, ale co všechno užitečného se s nimi dá dělat, jak je kriticky využívat a jaká rizika jsou s nimi spojená.

 

To jsme neudělali. Dnes jsme v situaci, kdy jediné "řešení", které nám přichází na mysl, je telefony ve školách zakázat. Mimo školu to totiž zařídit neumíme. Takže zákaz k řešení problémů spojených s mobily moc nepomůže.

 

Analogie s ohněm je přesná: oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Oheň jsme se během staletí naučili ovládat a udělali z něj sluhu. U mobilů se nám to nepovedlo u dětí a často ani u nás dospělých. Stal se z nich zlý pán.

 

S umělou inteligencí to dopadne úplně stejně. Právě teď je ta krátká historická chvíle, kdy bychom mohli z AI pro nás i pro děti udělat dobrého sluhu. Muselo by se to stát onou prioritou. Politická reprezentace by musela pochopit, že toto je problém číslo jedna, a soustředit na něj veškeré úsilí. Znamenalo by to ale okamžitou akci, soustředění zdrojů a masivní osvětu, které by se musela chopit i média. Naděje, že to uděláme, je však velice malá.

 

A tak to s umělou inteligencí dopadne jako s mobily. Za pár let ji budeme ve školách zoufale a neúčinně zakazovat, zatímco děti AI budou používat dál. Většina z nich bohužel hloupě.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger