Průzkum: Jak rodiče vidí vzdělávání svých dětí

Zářijový průzkum agentury Ipsos pro nadační platformu finančního vzdělávání Skoala ukázal, že většina rodičů chce, aby se školy více zaměřily na praktické dovednosti využitelné v každodenním životě. Rodiče pak nejčastěji zmiňují finanční gramotnost, ale také mediální a digitální dovednosti. Tradiční výuku považují za neefektivní a přednost dávají interaktivním metodám založeným na diskusích, projektech a skupinové práci.

 

Zdroj: Nadace České spořitelny.cz 7. 11. 2025

025

Většina rodičů má podle průzkumu pocit, že jejich dítě chápe, co se učí, ale jen malá část věří, že rozumí i tomu, proč se danou látku učí. Zároveň si většina z nich všímá, že školy se od jejich vlastních školních let výrazně proměnily – od práce s informacemi a hledání souvislostí přes větší důraz na spolupráci a individuální přístup až po otevřenější přístup k emocím a duševní pohodě. 

 

Podle průzkumu realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos pro vzdělávací platformu Skoala si drtivá většina rodičů (97 %) přeje, aby školy kladly větší důraz na praktické dovednosti využitelné v běžném životě. Nejčastěji zmiňují finanční vzdělávání, mediální gramotnost a digitální kompetence včetně kyberbezpečnosti. Z pohledu rodičů by se měl měnit i způsob výuky. Dvě třetiny by upřednostnily interaktivní přístup založený na diskusích, skupinové práci a projektech, který dětem pomáhá pochopit látku v souvislostech. Přesto více než polovina rodičů uvádí, že ve školách jejich dětí stále převládá výklad a práce s učebnicí.

 

Rodiče vnímají výuku očima žáků

 

U rodičů dětí na základních školách je patrný výrazný zájem o to, co se jejich děti učí, většina z nich výuku aktivně sleduje. Dvě třetiny rodičů nahlížejí do sešitů a materiálů alespoň několikrát do týdně, třetina dokonce každý den. Přesto většina získává informace především od samotných dětí, zatímco přímou komunikaci se školou nebo učitelem uvádí jen pětina. Data tak ukazují, že rodiče mají o výuku zájem, ale chybí jim jasnější přehled o tom, jakým způsobem se děti učí a co si z hodin skutečně odnášejí. Tento rozdíl se odráží i v tom, že 80 % rodičů má pocit, že dítě většinou chápe, co se ve škole probírá, ale jen 8 % si je jistých, že zároveň rozumí i tomu, proč se látku učí.

 

Práce učitelů nekončí ve škole

 

Z výzkumu také vyplynulo, že rodiče vnímají práci učitelů jako mnohem komplexnější než pouhé předávání znalostí. Nejčastěji od nich očekávají, že budou děti motivovat k učení a pomáhat jim budovat pozitivní vztah ke vzdělávání – 78 %. Dále zdůrazňují schopnost vést žáky k samostatnosti, spolupráci a empatii – 45 % či přistupovat individuálně k potřebám různých typů žáků – 44 %. Přibližně dvě pětiny rodičů oceňují i komunikaci učitele s rodiči a umění zvládat kázeň nebo problémové chování ve třídě.

 

Pokud jde o výchovu, více než tři pětiny rodičů ji považují především za odpovědnost rodiny. Škola by podle nich měla přispívat jen v omezené míře, například vedením k respektu a základním pravidlům chování. Pětina rodičů je přesvědčena, že učitel má pouze vzdělávat a výchova patří výhradně do rukou rodičů.

 

 

Proměna před katedrou i za ní

 

Z průzkumu mezi rodiči základních a středních škol vyplynulo, že vnímají, že se život v lavicích oproti jejich školním letům změnil. Více než polovina si všímá, že děti dnes jinak pracují s informacemi, dvě pětiny zaznamenaly větší důraz na projekty a moderní metody a více než třetina oceňuje posun ke spolupráci a komunikaci. Každý třetí rodič navíc vnímá, že školy častěji otevírají témata emocí, vztahů a duševní pohody, a že žáci mají více volnosti i možností volby.

 

„Když jsem začínala učit, hodiny byly hlavně o výkladu a memorování. Žáci si zapisovali poznámky a doma se je učili nazpaměť. Dnes se výuka výrazně proměnila – pracuje se na projektech, děti více diskutují a učí se spolupracovat. Pedagogové jsou pak rádi za každou pomůcku, která moderní vzdělávání posouvá dál. Skoala je skvělým příkladem toho, jak by to mělo vypadat: propojuje finanční gramotnost s praxí i s různými předměty a digitálními nástroji. V matematice si tak žáci procvičí procenta na reálných příkladech slev, ve fyzice zkoumají spotřebu domácích spotřebičů a obecně propojují teorii s každodenními situacemi. Výuka díky tomu získává praktický smysl a děti si vědomosti lépe zapamatují,“ říká paní učitelka Renáta Šimšová.

 

 

Škola by měla učit finance

 

Právě finanční gramotnost se totiž v očích rodičů řadí mezi nejdůležitější školní předměty. V žebříčku významnosti skončila hned za češtinou, cizími jazyky a matematikou. Až 95 % rodičů ji považuje za zásadní.

 

„Rodiče jasně říkají, že chtějí, aby jejich děti získávaly praktické dovednosti a učily se formou, která je skutečně baví a posouvá. Nejvíce volají po finančním vzdělávání, které dnes patří k nejdůležitějším předpokladům pro život. Právě proto jsme vytvořili vzdělávací platformu určenou pro výuku ve školách,“ říká David Hubáček, vedoucí programu Skoala.

 

Potřebnost těchto dovedností zdůrazňuje i učitelka, která byla součástí panelu škol, které Skoalu testovaly: „Mnoho dětí vůbec nechápe skutečnou hodnotu peněz, berou je jen jako prostředek k okamžitému utrácení. Konkrétně v našem regionu a naší škole jsou žáci překvapeni, že ne každý bere dávky od státu, nebo že telefon za několik tisíc není samozřejmost. Myslí si, že je normální mít všechno hned a nepřemýšlejí, co bude zítra. Právě proto je vzdělávání v této oblasti pro ně klíčové. Učí je, že peníze nejsou samozřejmost, že je potřeba s nimi umět zacházet a rozhodovat se, za co je skutečně utratit,“ říká Nur Ashraf Bekai, učitelka ze ZŠ Předlice v Ústí nad Labem.

 

 

Školy budoucnosti? Podle rodičů digi nástroje i AI

 

Průzkum pro projekt Skoala ukázal, že rodiče považují technologie a inovativní přístupy za nezbytnou součást moderní výuky. Devět z deseti maminek a tatínků souhlasí s využíváním digitálních nástrojů ve školách, přičemž 75 % by chtělo, aby se děti učily pracovat i s umělou inteligencí, například s nástroji typu ChatGPT.

 

„Výuka kombinovaná s digitálním prostředím se dnes ukazuje jako ideální, protože jde o prostor, kde se děti přirozeně pohybují. Nové nástroje umožňují převést abstraktní pojmy do praxe – díky videím, kvízům a simulacím reálných situací žáci okamžitě vidí důsledky svých rozhodnutí, místo aby zůstali jen u přepisování z tabule. Například při modelovém investování si žáci hned ověří důsledky svých rozhodnutí a vidí, jak se projeví v praxi. Učitelům tyto nástroje zároveň šetří čas s přípravou a umožňují vést hodiny moderněji a s větším zapojením,“ vysvětluje Dagmar Biersaková, projektová manažerka platformy Skoala.

 

 

Úspěch se nepíše do žákajdy

 

Data ukázala i to, že dnešní rodiče redefinují, co pro ně znamená školní úspěch. Známky jsou postupně upozaďovány, za hlavní měřítko je označilo pouze 36 % dotázaných. Podstatně důležitějšími ukazateli jsou pro rodiče na prvním místě samostatnost a odpovědnost dítěte (65 %), radost z učení a zvídavost (44 %) nebo sebevědomí a psychická pohoda (38 %). Důležitou roli hraje také schopnost spolupráce a fungování v kolektivu (35 %). Průzkum tak ukazuje, že rodiče vnímají školu stále více jako prostředí, které má rozvíjet osobnost dítěte a připravit je na reálný život, nikoli jen na testy a známkování. A potvrdilo se tím i to, že čeští učitelé mají v rukou klíč k tomu, jak dětem pomoci porozumět světu kolem nich, od financí až po technologie. Moderní nástroje, jako je Skoala, jim v tom mohou být praktickou oporou.