Skládání testů jednotných přijímacích zkoušek není jen prověrkou znalostí, ale také taktiky a schopnosti pracovat pod časovým tlakem, který nedovoluje dlouhé váhání. Delší dobu na vyplňování testů mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Podle učitelů a dalších odborníků toho ale chtějí někteří rodiče a děti zneužít a tlačí na pedagogicko-psychologické poradny, aby našly problém i tam, kde dosud nebyl, a děti tím získaly výhodu a čas navíc.
Zdroj: Deník.cz
6. 3. 2026
Na jev
upozornili učitelé na sociálních sítích. „Rozmohl se nám tady takový nešvar.
Deváťáci si dva měsíce před přijímačkama hromadně chodí do poradny pro lejstra,
aby při těch přijímačkách měli víc času. Poradny jim je samozřejmě ochotně
vydávají,“ popsal učitel Václav Hendrych na sociální síti X.
Na testy jednotných
přijímacích zkoušek mají všichni uchazeči stejný čas. Na test
z českého jazyka a literatury je hodina, na matematiku mají žáci
sedmdesát minut. Výjimku mají děti s diagnostikovanými poruchami
učení a speciálními vzdělávacími potřebami.
„Mezi
uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami se řadí především uchazeči se
zdravotním postižením nebo znevýhodněním, s poruchami učení nebo chování,
chronicky nemocní uchazeči s cílenou medikací ovlivňující jejich
schopnosti, uchazeči s poruchami autistického spektra a podobně,“
přiblížil Cermat, který má jednotné přijímací zkoušky na starosti.
Podle
zařazení do kategorie znevýhodnění se časový limit může natáhnout od
pětadvaceti až na sto procent původního času. U první kategorie O, kam
spadá třeba dyslexie, dysgrafie nebo třeba poruchy ve smyslu ADHD, se tak
časový limit zvýší na 75 minut u češtiny a na
90 u matematiky.
To, že
někteří rodiče zkouší získat diagnostikou čas pro děti navíc, nevyloučila
ani Česká školní inspekce. „Nemáme k dispozici plošná statistická
data, která by potvrzovala systematický a celorepublikový trend účelového
vyhledávání diagnóz z důvodu získání úpravy podmínek u jednotné
přijímací zkoušky. Současně však z inspekční činnosti a z komunikace
s odbornými pracovníky víme, že v některých regionech se
v souvislosti s přijímacím řízením objevuje zvýšený tlak na školská
poradenská zařízení,“ potvrdila pro Deník.cz mluvčí inspekce Anna Brzybohatá.
Zájem
rodičů o poradny stoupá
Podle
ředitele Pedagogicko-psychologické poradny Brno Libora Mikuláška se
zvyšuje množství dětí, které rodiče do poraden přivádějí kvůli diagnostice
poruchy učení až v pozdějším školním věku, v 7. nebo 9. třídě.
„V posledních letech skutečně stoupá zájem rodičů o diagnostiku dětí,
které se hlásí na gymnázia, víceletá i čtyřletá, a také studentů maturitních
ročníků středních škol. Řádově se jedná o vyšší stovky dětí v Brně a
okolí,“ přiblížil Deníku.cz ředitel.
Jsou mezi
nimi děti, které samozřejmě handicap mají. Ale objevují se i děti, které
do poraden míří pravděpodobně z vypočítavosti, protože chtějí potvrzení,
které jim získá čas u testů navíc. A to i přes to, že zatím
žádný větší problém ve škole neměly. „Zdůvodňují to různě – horší koncentrací
v úkolových situacích, výskytem specifických chyb, slabšími čtenářskými
schopnostmi. Naše testy zpravidla odhalí, že jejich problém není takové
závažnosti, aby opravňoval k uzpůsobení podmínek,“ popsal praxi Mikulášek.
Poradnám
v hodnocení pomáhají i informace z dlouhodobějšího pozorování
žáka ve škole, které jim školy poskytují ve formě dotazníku.
Mikulášek
ale upozornil, že některé poruchy učení se skutečně mohou skrývat dlouho nebo
naopak propuknou později, vlivem zhoršení vnějších okolností nebo náročností
učiva. „Nicméně je i dost takových žadatelů a možná je to i ambice
rodičů, kteří chtějí získat delší čas na zkoušku, aniž by byli znevýhodněni, a
získali tak neoprávněnou výhodu,“ komentoval Mikulášek.
Urputnost
rodičů někde zaznamenala i Česká školní inspekce. „Odborní pracovníci
poraden popisují i situace, kdy zákonní zástupci oslovují opakovaně více
poradenských zařízení, obdobně jako je tomu někdy při řešení odkladů povinné
školní docházky,“ poznamenala mluvčí Brzybohatá.
0 komentářů:
Okomentovat