Umělá inteligence rychle zaplavuje školy, avšak potřebná pravidla zatím chybí. Žáci při úkolech spoléhají na stroje, čímž ztrácejí schopnost myslet. Technologie přináší pedagogům cennou pomoc, vyžaduje ovšem opatrný přístup.
Zdroj: VTM.cz 6. 4. 2026
Umělá
inteligence proniká do škol rychleji, než si vzdělávací systém stíhá vytvořit
pravidla. Učitelé ji využívají při přípravě výuky, studenti při hledání
informací i řešení úkolů. Zatímco v roce 2023 používalo dle Pew Research
Center ChatGPT ke školní práci jen 13 % teenagerů, o dva roky později
to bylo už 26 %. Ještě výmluvnější jsou statistiky
amerických učitelů – dle Center for Democracy and Technology 85 %
z nich loni sáhlo po umělé inteligenci, nejčastěji při přípravě materiálů
do výuky.
Technologie
tak přestává být výjimkou a stává se každodenním nástrojem, kterému však
často chybí jasná pravidla. Problémem je, že mantinely i edukace práce
s AI výrazně zaostávají za jejím reálným používáním – zpráva RAND
Corporation uvádí, že jen 35 % škol poskytlo studentům školení o práci
s AI a pouze 45 % má stanovená nějaká pravidla.
Nástroje jako ChatGPT lákají k ulehčování domácí přípravy, což u žáků vzbuzuje nebezpečný pocit, že látce rozumí lépe, než je tomu ve skutečnosti. V souvislosti s podváděním odborníci často mluví o takzvaném paradoxu výkonu. Guilherme Lichand ze Stanfordu dokázal, že pokud studenti přijdou o přístup k AI, tak podávají horší výkony než ti, kteří ji pro studium nikdy nepoužívali.
AI je dobrý sluha, ale zlý pán
Potíž
není jen v opisování, ale i v nenápadném „outsourcingu“ myšlení
a riziku oslabení kritického myšlení. Studenti zadávají otázky
a přebírají hotové odpovědi, aniž by látce skutečně porozuměli. Kognitivní
zátěž se tak přesouvá na stroj, který za studenta odvede část mentální práce.
Přibližně 71 % učitelů má navíc problém poznat, zda je student skutečně
autorem odevzdané práce.
Na
druhé straně dokáže umělá inteligence přizpůsobit výuku jednotlivým žákům
a ušetřit učitelům čas. Celých 57 % speciálních
pedagogů používá AI jako pomocníka, který jim pomáhá sestavovat individuální
vzdělávací plány pro studenty s poruchami učení. Některé studie však
naznačují, že časté využívání umělé inteligence oslabuje vztah mezi žákem
a učitelem.
Podvádění
u testů zdaleka nepředstavuje to nejhorší riziko. S dostupností umělé
inteligence se do škol dostávají závažnější hrozby, jako je generování
falešných intimních fotografií, jež často slouží ke kyberšikaně. Znepokojivé
jsou rovněž případy, kdy mládež hledá u chatbotů psychologickou podporu,
což někdy končí nebezpečnými radami. Technologie zkrátka nemůže nahradit
lidskou empatii a odbornou pomoc.
Umělou inteligenci neodmítat, ale zkrotit
Překotné
zavádění těchto novinek bez hlubšího pochopení může mít dlouhodobé negativní
dopady. Školství už podobné technologické vlny zažilo, například během pandemie
či s nástupem sociálních sítí. I tehdy se ukázalo, že plošné zavádění bez hlubší
reflexe má vedle přínosů i nečekaná rizika.
Umělou inteligenci proto nebude nutné odmítat, ale zkrotit. Jinak hrozí, že místo nástroje pro poznání se stane pohodlnou zkratkou, která vzdělávání spíše oslabí, než posílí. Pokud do budoucna budeme AI vnímat spíše jako asistenta pro rutinní úkoly, zbude učitelům i žákům mnohem více prostoru pro kreativní práci a budování mezilidských vztahů.
Závěry
z různých kontinentů se tak překvapivě shodují. Zpomalme a řiďme se
důkazy, nikoli nadšením z nové technologické hračky, apelují odborníci.
Klíčový je přitom lidský přístup učitele, který díky AI může získat čas
a věnovat se těm, kdo to nejvíc potřebují.
0 komentářů:
Okomentovat