Až se všechny děti budou učit naplno a s radostí, tak můžeme řešit nedůležité věci, jako je délka prázdnin, říká pro Český rozhlas Plus pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák. Důležitým tématem je podle něj schopnost posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí. „Když vaši rodiče budou mít jen základku, tak je dnes prakticky jisté (i když výjimky samozřejmě jsou), že vy budete mít taky jenom základku,” upozorňuje.
Zdroj: iRozhlas
21. 8. 2026
Pražák
připomíná, že rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání je i součástí Strategie
vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, tedy zásadního dokumentu ministerstva
školství.
Úspěšné
vzdělávací systémy, ke kterým i v Česku vzhlížíme, podle pedagoga dokážou
snížení nerovností zařídit. „Nezáleží na tom, do jaké rodiny či v jakém městě
jste se narodili, ten vzdělávací systém je vás schopen vytáhnout nahoru,”
vysvětluje Pražák.
Jako
příklad uvádí Finsko, které se o pomoc všem dětem usilovně snaží zhruba 40 let.
„Jejich heslo je, že nejlepší škola je ta, kterou máte nejblíž. Ty školy mají
srovnatelnou kvalitu a taky dostávají srovnatelnou podporu a podobně,” všímá
si.
Za jeden
z problémů diskuse o českém školství zároveň Pražák označuje to, že nevíme, jak
by nejlepší škola měla vypadat. „Máme skvělý projekt České školní inspekce
Kvalitní škola, kde jsou ta kritéria velmi dobře pojmenovaná. Ale když bychom
teď vylezli ven a zeptali se na náměstí mezi rodiči, co dělá školu dobrou, tak
se pravděpodobně ti lidé neshodnou – a mohla by to být klidně jedna generace,”
podotýká pedagog.
Až bude
za šest let vybírat základní školu pro svého syna, půjde se Pražák podívat na
obyčejnou přestávku. Protože právě to, jak přestávka vypadá, podle něj odráží
ducha školy.
„Jak tam
vypadají interakce mezi dětmi a učiteli. Jestli je škola vyzdobená žákovskými
pracemi, nebo jestli je tam taková ta vitrína s úspěchy za sport a matematickou
olympiádu. Jestli tam děti mají klidové zóny a jak se v nich chovají,”
vyjmenovává učitel.
Zákaz
mobilů
Podle
vládou schváleného zákona by měl na základních školách od 1. září 2027 platit
plošný zákaz mobilních telefonů. Pražák se domnívá, že to je nejjednodušší, ale
trochu hloupá cesta. A zdůrazňuje, že přístup vlády k mobilům na školách se v
posledních měsících proměnil.
„Tuším v
březnu vyšlo metodické doporučení ministerstva pro školy, kde byly různé
scénáře, co škola může v rámci regulace udělat. Jedna z těch dobrých rad,
kterou jsme si vzali ze zahraničí, byla: diskutujte o tom napříč školou,”
ohlíží se učitel s tím, že 93 procent škol už v té době mělo nějakou regulaci
telefonů nastavenou.
„A
najednou říkáme, že se všechno změnilo, teď to bude plošně zakázané a to, co
třeba máte ve škole nastavené jako dobrou praxi, která vzešla i z diskuse s
rodiči a s dětmi, už tak dělat nemůžete,” stěžuje si.
Konec
známkování
Další
novinkou od září 2027 bude konec známkování na vysvědčeních v prvních třídách,
od dalšího roku by pak známky na vysvědčení neměli dostávat ani
druháci. Pedagog změnu vítá a doplňuje, že úkolem škol je hledat to, co
pomáhá dětem v učení, a ne rozdávat známky, protože je chtějí rodiče.
„Známka
není zlo, ale mělo by jí předcházet například stanovení kritérií, jejich
vyhodnocení a reflexe. Na konci si tu známku klidně může dát sám žák, z toho,
jak se mu práce povedla,” popisuje Pražák.
Špatné
hodnocení přirovnává k výletu do Tater v žabkách: „Určitě to bude zajímavý
zážitek, ale možná se nám tam půjde líp v pohorkách a trekové výbavě.”
Takovou
výbavou, která žákům pomáhá v učení i k motivaci, je podle Pražáka formativní
přístup, kriteriální hodnocení i dobře vedené slovní hodnocení. Dodává, že
průběžná zpětná vazba pomáhá slabším žákům i těm, kteří jsou víc zaměření na
výkon.
Co by se
děti a rodiče měli ze slovního hodnocení dozvědět? Proč bychom neměli zaměňovat
zákaz mobilů se zákazem sociálních sítí? A proč Pražák v některých částech
roku přestává sledovat své oblíbené učitelské účty? Poslechněte si celý
rozhovor.



0 komentářů:
Okomentovat