České děti přestávají rozumět psanému textu. Dramaticky ubylo i nejlepších čtenářů

Českým patnáctiletým žákům se zhoršují čtenářské dovednosti a problém se netýká jen nejslabších. Podle nejnovějšího šetření PISA (Programme for International Student Assessment) výrazně přibylo dětí, které nedosahují ani základní úrovně čtenářské gramotnosti, zároveň však citelně ubylo těch nejlepších. Analýza testových odpovědí navíc naznačuje, že žákům dělá stále větší problém soustředěné čtení delších a náročnějších textů. V Česku se dlouhodobě mluví o problému, že školství nedokáže pracovat jak s žáky, kteří dosahují nejnižších výsledků, tak ani s těmi talentovanými.

 

Zdroj: Echo24 11. 9. 2026

 

 

Ještě v roce 2022 se pod základní dovednostní úrovní nacházelo 21 procent českých žáků. O tři roky později už jejich podíl vzrostl na 27 procent. Podle národní zprávy PISA mohou tito žáci v budoucnu narážet na potíže v běžných situacích, při nichž je nutné přečíst text a správně mu porozumět.

 

Současně se zmenšuje skupina nejlepších čtenářů. V páté a šesté, tedy nejvyšší dovednostní úrovni, bylo v roce 2022 osm procent českých žáků, nyní už jen pět procent. Pokud se započítá také čtvrtá úroveň, podíl velmi schopných žáků klesl z 27 na 20 procent. Jde o nejnižší zastoupení této skupiny od začátku měření v roce 2000, uvádí se v národní zprávě.

 

Česko přitom v tomto směru není výjimkou. Podíl žáků, kteří nedosahují základní čtenářské úrovně, se dlouhodobě zvyšuje i napříč zeměmi OECD. V roce 2018 jich bylo 23 procent, v roce 2022 už 26 procent a v roce 2025 jejich podíl vzrostl na 31 procent. V Evropské unii činí nyní průměr dokonce 34 procent.

 

Zhoršení se projevuje také napříč různými typy českých škol. Mezi lety 2018 a 2025 klesl průměrný výsledek nejvýrazněji na víceletých gymnáziích, a to o 27 bodů, na základních školách o 22 bodů. Při srovnání s prvním měřením v roce 2000 je největší propad patrný u nematuritních středoškolských oborů, kde činí 44 bodů, a na základních školách s poklesem o 38 bodů.

 

Zajímavý obrázek nabízí rozbor samotných testových odpovědí. Nejvýraznější zhoršení se podle zprávy objevilo u úloh vyžadujících práci s delšími texty a pokročilejší čtenářské postupy. Žáci měli větší problémy například s pečlivým čtením, zapamatováním a propojením více informací nebo s posuzováním několika textů najednou. U jednodušších úloh založených například na nalezení jedné konkrétní informace se podobně výrazný propad podle zprávy neprojevil.

 

Současně přibylo rychlých chybných odpovědí, tedy případů, kdy žáci zřejmě odpověď pouze tipovali. Jejich výkon se také více zhoršoval v pozdějších částech testu a klesalo úsilí, které podle vlastního vyjádření řešení úloh věnovali. V řadě zemí včetně Česka se navíc zhoršily ukazatele zvídavosti, vytrvalosti a motivace k učení.

 

Mezi možné souvislosti řadí změnu čtenářských návyků, větší využívání digitálních zařízení, oslabení pozornosti a vytrvalosti či zkušenost s distanční výukou za pandemie covidu. Mladí lidé se podle zprávy stále častěji setkávají s kratšími a roztříštěnými digitálními texty a rychle přecházejí mezi různými zdroji. Takový způsob čtení může více podporovat rychlé vyhledávání jednotlivých informací než hlubší porozumění delšímu textu.

 

„Dalším sledovaným faktorem jsou měnící se podmínky pro výuku poznamenané zkušeností s distanční výukou. V některých zemích se učitelé potýkají se složitějším kázeňským klimatem, vyššími absencemi, větší heterogenitou tříd a s tím související rostoucí potřebou individuální podpory žáků. Učitelům tak zbývá méně prostoru pro soustavnou práci s náročnějšími texty. Současně žáci, kteří se v roce 2025 zúčastnili testování, byli na začátku pandemie ve věku přibližně deseti až jedenácti let, tedy v období, kdy se od osvojování základních čtenářských dovedností přechází k náročnějšímu porozumění textu,“ uvádí národní zpráva.

 

Výsledky jsou přitom důležité i mimo samotnou češtinu. Čtenářské dovednosti podle zprávy úzce souvisejí s úspěšností žáků při řešení úloh v matematice a přírodních vědách. Zhoršující se schopnost soustředěně pracovat s textem tak může mít dopad i na další oblasti vzdělávání.

 

Projekt PISA (Programme for International Student Assessment) je mezinárodní výzkum pořádaný Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Šetření se poprvé uskutečnilo v roce 2000. Je prováděno každé tři roky. V České republice je výzkum pořádán prostřednictvím České školní inspekce.