Josef Mačí: České školy se budou slučovat. Ale nejspíš jinak, než se doteď počítalo

České školy čekají velké změny. A dotknou se samotné jejich existence. Nakonec ale možná nevejde v účinnost změna, kterou schválila bývalá vláda.

 

Zdroj: Seznam.Zprávy.cz 26. 10. 2026

 

 

Samostatných škol už nebude nikdy tolik jako dnes. Obce v Česku spravují asi 6,5 tisíce školek a základek, ale stát tlačí na jejich spojování.

 

Ve školském zákoně už teď stojí, že samostatně nemůže fungovat žádná škola ani školka, která nemá alespoň 180 žáků. Výjimku mají jen obce, které zřizují jedinou školu. Účinnost tohoto paragrafu je ovšem odložená až na 1. ledna 2029.

 

Rozsah reformy je přitom značný. Podle závěru Ministerstva školství se spojování má dotknout třetiny obecních škol. Takto vypočítal úřad objem reformy za bývalého ministra školství Mikuláše Beka (STAN), když se změna před dvěma lety připravovala. Nejvíce má dopadnout na mateřské školy. Ze zhruba dvou tisíc ředitelství, kterých se slučování týká, je 1,7 tisíce mateřských škol.

Teď to ale spíš vypadá tak, že tahle změna u mateřských škol nikdy v účinnost nevstoupí. Ředitelé mateřských škol i zástupci měst proti ní několikrát vystoupili, během prvního roku současné vlády proběhla i přímá jednání mezi nimi, premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem školství Robertem Plagou (za ANO).

 

„Předpokládám, že toto téma se otevře a dořeší při nejbližším projednávání školského zákona ve Sněmovně,“ řekl Seznam Zprávám Plaga. „V případě mateřských škol nemá číslo 180 žádný datový podklad a vnímám ho jako nespravedlivé. Byť chápu, že mělo jít o signál, aby docházelo k větší spolupráci a organizačnímu slučování škol,“ dodává ministr s tím, že právě mateřských škol by se nakonec úprava nemusela týkat.

Minulá vláda k číslu 180 došla tak, že jako východisko použila průměrnou naplněnost tříd na základních školách, která byla tehdy těsně pod hranicí 20 žáků. Vynásobením devíti ročníky pak vznikl minimální limit. Ale zároveň byla tahle hranice použita i pro mateřské školy, které naopak v naprosté většině případu na 180 dětí nedosáhnou. Běžná větší mateřská škola má totiž čtyři třídy, tedy ani ne 100 dětí.

 

Podle představ tehdejšího vedení ministerstva se měly mateřinky buď spojovat dohromady, nebo se provázat s nejbližší základní školou. Kýženého limitu podle dat MŠMT nedosáhne 92 % mateřských škol. To neznamená, že by se všechny měly sloučit. Některé jsou totiž jedinou školou v obci, takže limit pro ně neplatí.

 

Po jejich odečtení se tedy spojování podle dat z návrhu ministerstva mělo týkat 60 % školek. Vzhledem k tomu, že dětí v poslední době ubývá, tahle čísla spíše porostou.

 

„Ředitelkou jsem 15 let a celou dobu se neustále mluví o individualizaci. Dneska máme 80 dětí, v každé třídě asistenta, ideální stav. A najednou nás bude řídit někdo seshora, který nezná detailně podmínky ani organizaci, ale přitom všechno bude stejně na nás. Za takových podmínek spousta lidí skončí,“ varuje Andrea Benešová, ředitelka pražské MŠ Paculova a vedoucí Platformy ředitelek a ředitelů mateřinek, co by podle jejího názoru změna způsobila.

 

 

Plánujeme, ale nechceme

 

Záměrem Ministerstva školství bylo narušit extrémní rozdrobenost českého školství. Tímto krokem by se toho skutečně docílilo, protože by najednou nějakou formu spojení musela řešit skoro třetina škol.

 

Města, obce i městské části musí spojování minimálně začít plánovat, protože doba, kdy vstoupí změna v platnost, se blíží. Nelze se spoléhat na to, že limit ze zákona zmizí. Někde už ke slučování přistupují, jde například o Ostravu, Litoměřice nebo Českou Lípu.

 

„V tuto chvíli máme třináct mateřských škol, které mají dohromady dvacet pracovišť. A začali jsme se na slučování připravovat s tím, že uvidíme, jestli se nakonec ještě zákon nezmění. Na rok 2027 máme tedy naplánované, že se konkrétně určí, která pracoviště se spojí, a o rok později se případně všechno spustí. Zůstaly by odhadem čtyři nebo pět organizací. Za mě to ale smysl nedává, a proto se i v nové roli s tímto zákonem pokusím něco udělat,“ říká dosluhující radní pro školství Přerova Jakub Navařík (ODS), který byl nově zvolen senátorem.

 

Jednou ze školek, která má letité zkušenosti s velkým propojením, je MŠ Trutnov. Pod svými křídly má všechna pracoviště ve městě, celkem jedenáct. Fungují takto od roku 2003, třináctým rokem organizaci řídí Vladimíra Priputenová.

 

„Troufla bych si říct, že úroveň vzdělávání se ve sloučené organizaci pozvedla, protože fungujeme všichni v jednotné spolupráci. Jednodušší je administrativa, protože podklady pro všechna odloučená pracoviště připravujeme z ředitelství. A můžeme si také dovolit dva speciální pedagogy,“ popisuje Priputenová.

 

A dále doplňuje, že jednodušší je řešení zástupů, třeba když vypadne v jedné ze školek kuchařka. Snáze se také řeší zápisy. A přitom funguje individualizace – každá školka má prostor pro invenci ve vlastním vzdělávacím programu. Na druhou stranu připouští, že začátky jednoduché nebyly a stálo velké úsilí ve velké organizaci vše funkčně nastavit.

 

 

Tlak penězi

 

Ačkoliv ministr školství Plaga nyní plánuje, že by problematickou pasáž ze školského zákona vyškrtl, ke spojování škol i tak docházet bude. Akorát jinými principy, které by k tomu zřizovatele tlačily nikoliv stanovenými limity, ale finančně.

 

První z nich už v legislativě je – alespoň na půlúvazek speciálního pedagoga, nebo školního psychologa mají nárok jen školy, které přesahují právě zmíněnou hranici 180 žáků. Zbytek může čerpat jen 0,2 nebo 0,4 úvazku. Není to nic, co by ohrozilo existenci samostatných škol, na druhou stranu však menší školy musí řešit případné dofinancování odborných pozic se zřizovatelem.

 

Stejným směrem míří i chystaná novela inkluze upravující počty asistentů pedagoga. Zatím se o ní debatovalo hlavně kvůli snaze Motoristů návrh využít k celkovému ataku na inkluzi jako takovou. Má ale v sobě schovaný i apel na spojování, protože školy s menším počtem dětí ve třídách nedostanou na počet žáků přidělený žádný úvazek asistenta pedagoga – hranicí je průměr 15 dětí ve třídě. Úvazky asistentů se jim budou navyšovat jen za děti se 4. a 5. stupněm podpůrného opatření.

„Dojde k narovnání mezi školami různé velikosti,“ popsal člen kabinetu ministra školství Václav Korbel na nedávné konferenci Člověka v tísni s tím, že dosud byly systémem zvýhodněné menší školy.

 

Jak ale upozorňuje výzkumná sociologická organizace PAQ Research, skoro tisícovka málo naplněných škol přijde oproti dnešku o 80 % úvazků asistenty pedagoga.

 

Čili aktuální záměr Ministerstva školství je pobízet ke slučování po finanční stránce. Zatím jsme popisovali negativní motivace, už bývalý ministr Bek ale přidal i jednu pozitivní: navýšení peněz na provoz pro školy, které zřizuje více obcí, jejich společenství nebo svazky. To má opět pomoci k jejich smysluplnému spojování. Další motivace podobným směrem se podle informací Seznam Zpráv na Ministerstvu školství chystají.

 

„Byl bych velmi rád, kdybychom do financování dostali nějakou formu podpory zřizovatelů ke spojování školské správy,“ potvrzuje Plaga.

 

Z jednání, která na Ministerstvu školství probíhají a jejich základní obrysy Seznam Zprávy ověřily, však vyplývají i zvažované kroky negativním směrem. Novinka by měla dopadnout na „podlimitní“ školy, tedy takové, kam chodí tak málo dětí, že nesplňují vyhlášku a fungují jen díky výjimce. Dosud bylo v tomto ohledu Ministerstvo školství poměrně benevolentní a jejich fungování částečně financovalo. Do budoucna se ale zvažuje, že tenhle proud peněz může skoro vyschnout.

 

Nejedná se automaticky o malotřídní školy (i když jich je z podlimitních většina), které napadnou asi každého čtenáře jako první. Tyhle školy, ačkoliv spojují žáky do více ročníků najednou, mohou bez problému pravidla splňovat. Na rozdíl od nich některé školy s jednou třídou v každém ročníku mohou mít tak málo dětí, že se propadají do kategorie podlimitních.

 

V takovém případě by velká část financování nejen provozu školy, ale i pedagogického sboru dopadla na zřizovatele. Pokud by chtěl samostatnou školu v obci udržet, musel by v podstatě převzít její kompletní financování. V případě, že by toho zřizovatel nebyl schopen, musel by navázat spolupráci se sousední obcí, aby jejich školy limity splnily dohromady. Zatím se ale podle informací Seznam Zpráv na Ministerstvu školství teprve jedná, žádný konkrétní návrh hotový není.

 

„Spojování a slučování škol rozhodně nemá jít na úkor dostupnosti vzdělávání. Školy se nebudou rušit. Potřebujeme ale nastavit jejich efektivnější správu a zvýšit tak kvalitu vzdělávání,“ poznamenal zatím bez konkrétních opatření pro Seznam Zprávy Plaga.

 

Jak ukazuje například studie Vysoké školy ekonomické, rozumným spojováním do větších celků se dají na provozních činnostech v jednotných organizacích ušetřit miliony korun. Jde ale také o časové úspory, díky kterým se pak školy mohou více věnovat zkvalitňování výuky.

 

V takovém případě by velká část financování nejen provozu školy, ale i pedagogického sboru dopadla na zřizovatele. Pokud by chtěl samostatnou školu v obci udržet, musel by v podstatě převzít její kompletní financování. V případě, že by toho zřizovatel nebyl schopen, musel by navázat spolupráci se sousední obcí, aby jejich školy limity splnily dohromady. Zatím se ale podle informací Seznam Zpráv na Ministerstvu školství teprve jedná, žádný konkrétní návrh hotový není.

 

Podlimitních základních škol není v Česku málo – dohromady skoro 800, což je pětina všech základek. Nejvíce jich je v sousedících okresech Ústí nad Orlicí a Šumperk, a pak v pásu od Žďáru nad Sázavou, přes Třebíč až po Znojmo. Na druhou stranu každá obec s rozšířenou působností – vyjma Plzně–města – má na svém území alespoň jednu podlimitní školu.

 

V následujících letech tedy čeká velkou skupinu obcí rozhodování, jak a jestli vůbec zachovat pro své obyvatele samostatnou školu, nebo uvažovat o propojení se školou v okolí. Už s převodem nepedagogické práce ze státu na obce musí starostové z rozpočtů vytahovat více peněz pro své školy. Takto by je čekal další výdaj, který si ale rozhodně nebudou moct dovolit všichni.

 

Je také třeba brát v úvahu, že podlimitní školy, malotřídky a školy jen s prvním stupněm jsou pro stát dražší než školy se všemi devíti ročníky a dostatečně naplněnými třídami. Analytici PAQ Research na starších datech spočítali, že se zde vzdělává 4,5 % žáků, míří na ně ale 8 % všech přidělovaných prostředků. Tyto školy přitom ale nemají lepší výsledky než úplné základky, proto dává z pohledu státu smysl zvážit, jak do budoucna regionální školství organizovat a financovat.

 

Zvlášť ve chvíli, kdy dochází už několik let po sobě k obrovskému poklesu v počtu narozených dětí a tím pádem se celá republika bude do budoucna potýkat s dalším úbytkem školáků.