A na střední se naučím kouřit. Analýza vlivu vrstevníků na rozšíření kouření u české mládeže

Přes 40% mladistvých v Česku kouří. Nová analýza think tanku IDEA zkoumala, jak silně je kouření středoškoláků ovlivněno kouřením jejich vrstevníků. Zatímco u chlapců prokázala silný vliv, u dívek nikoliv. Proč tomu tak je?

Analýza IDEA vycházela z dat Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), která mapuje vztah šestnáctiletých středoškolských studentů z 26 evropských zemí ke konzumaci tabáku, alkoholu a dalších drog. Podle výsledků studie ESPAD například víme, že Česko se v kouření mladistvých řadí v EU na špici nebo že mnoho mladých lidí v Česku si vybuduje závislost na kouření právě v průběhu studií na střední škole.

„Studie ESPAD obsahuje velké množství dat. Umožňuje mimo jiné rozlišit, jestli mladiství již kouřili na základní škole, nebo začali až později“, vysvětluje Filip Pertold, výzkumník Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). „Naše analýza si dala za cíl zjistit, jakou měli do té doby nekouřící středoškoláci k zahájení kouření motivaci. A dospěla jednoznačně k závěru, že u chlapců je peer effect neboli vliv vrstevníků významný,“ dodává Pertold.

Výsledek studie je zvlášť důležitý ve světle současné debaty o zavedení zákazu kouření v barech a restauracích. Do těchto typů zařízení chodí chlapci daleko častěji než děvčata, a proto jsou peer efektu kouření daleko více vystaveni. Na základě výsledků této studie se tak znovu potvrzuje, že zavedení zákazu kouření v barech a restauracích bude mít dopad nejen na samotné kouření, ale i na konzumaci alkoholu mezi mládeží. A platí to i naopak: důsledné prosazování zákazu podávání alkoholu nezletilým může vést k poklesu jejich kouření.

Podle Filipa Pertolda je vliv vrstevníků s ohledem na kouření natolik silný, že je moudré jej využít pozitivně: „Pokud se v důsledku realizace politiky zaměřené na snížení kouření podaří odradit od kouření jednoho středoškolského studenta, díky jeho vlivu na vrstevníky bude konečný dopad této politiky ještě větší. Tvorba politiky zaměřená na omezení rizikového chování mezi mládeží by právě tento vliv vrstevníků měla zohlednit,“uzavírá Pertold.

První čtení návrhu Zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek proběhlo v Poslanecké sněmovně za mimořádné pozornosti médií i veřejnosti dne 15. prosince 2015. Ve druhém čtení by měl být zákon projednán v polovině února 2016. Evropské státy sice nejsou v přístupu k zákazu kouření v restauracích jednotné, ovšem Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nejbenevolentnějším přístupem. Naopak nejpřísnější přístup, tedy úplný zákaz kouření, platí v Irsku, Francii či nově v Rumunsku.

Studie IDEA dostupná ZDE.
Studie IDEA v anglickém jazyce ve formě akademického článku ZDE.
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) k nahlédnutí ZDE.

Žádosti o stipendia Výboru dobré vůle do 25. února!

Dobré vzdělání je vklad, který mladému člověku v budoucnu přinese možnost uplatnit se ve společnosti, být samostatný a nezávislý. Díky finanční podpoře z Fondu vzdělání mají studenti lepší motivaci k dalšímu studiu.

Nadané děti se zdravotním postižením, děti z dětských domovů a ze sociálně slabých rodin, které potřebují finanční podporu pro zajištění svého studia na střední či vysoké škole, mají možnost požádat o stipendium prostřednictvím Fondu vzdělání – jednoho ze stěžejních dlouhodobých projektů Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Hlavním partnerem projektu je ČSOB.

Uzávěrka pro příjem žádostí o stipendia je 25. 2. a 25. 8. 2016.

Podmínky pro získání stipendia
– věk do 26 let
– studium na střední, vyšší odborné či vysoké škole v ČR
– studijní průměr do 2.0
– sociální a/nebo zdravotní handicap
– úspěšné absolvování přijímacího pohovoru ve Výboru dobré vůle

Podrobněji se můžete o Fondu vzdělání i kritériích a formálních podmínkách pro udělování stipendií dočíst ZDE.

V případě dotazů kontaktuje koordinátorku projektu paní Evu Kvasničkovou na kvasničkova@vdv.cz.

Skupina ČEZ zapojuje studenty vysokých škol do inovací

Celkem 30 vysokoškoláků absolvovalo prosincový ČEZ Inovační maraton 2015. Po 24 hodin v kuse pod dohledem odborníků na inovace a manažerů vymýšleli, jak vylepšit a zefektivnit péči o klienty v největší energetické společnosti ve střední a východní Evropě. Skupina ČEZ chce touto neobvyklou aktivitou nejen inovovat, ale také přitáhnout kvalitní absolventy vysokých škol.

Tato celodenní a noční spolupráce přinesla výhody oběma stranám. Studenti poznali fungování velké společnosti v praxi a naučili se inovační techniky, které mohli okamžitě aplikovat při řešení reálného byznysového úkolu. Firma zase ocenila nové neotřelé nápady mladých lidí.

Po náročných 24 hodinách prezentovaly pětičlenné týmy své výsledky před odbornou porotou stratégů. Ač byla všechna řešení inovativní a originální, vyhrály neotřelé nápady na zvýšení retence zákazníků týmu složeného z Anny Fabíkové (VŠE, kapitánka), Simona Hikela (ČZU), Ondřeje Pechmana (ZČU), Daniela Nováka (VŠBT) a Petra Pávka (ČVUT).

Celý vítězný tým si ze dne a noci na centrále Skupiny ČEZ odnesl spoustu dojmů. „Inovační maraton pro mě byl neobvyklou zkušeností, díky které jsem mohl nahlédnout ‚pod pokličku‘ ČEZu,“ uvedl Ondřej Pechman. Pro všechny byla 24hodinová akce novinkou, a proto přinesla spoustu překvapení. To potvrzuje i Petr Pávek: „Nejvíce mě překvapilo, že lze kreativitu opravdu transformovat únavou. Osobně jsem si prvních 6 hodin myslel, že 'plánované vymýšlení inovací' je totální nesmysl a 24 hodin to trvá prostě proto, aby to znělo dobře. Nakonec mi to ale dávalo smysl.“ Tým si po celou dobu udržel dobrou náladu a s únavou statečně bojoval, což si pochvaluje i kapitánka Anna Fabíková: „V týmu panovala dobrá nálada, vůbec jsme se nehádali. Měla jsem asi jen jednu krizi, ze které mě kluci vytáhli svými bláznivými nápady.“

Nápady studentů budou nyní detailně rozpracovány stratégy Skupiny ČEZ, která bere zapojení studentů jako zapojení odborných externistů do projektu. „Všechny týmy přišly s inovativními myšlenkami. Sledovat studenty při práci a slyšet konečné nápady pro nás bylo nesmírně inspirativní zkušeností. Je vždy zajímavé slyšet nápady lidí, kteří nejsou s energetikou a ČEZem nijak svázáni,“ řekl Petr Štulc, ředitel rozvoje podnikání ČEZ.

Pro vysokoškoláky byla účast v Inovačním maratonu obrovskou zkušeností a krokem do budoucna. V průběhu akce se setkali se zaměstnanci Skupiny ČEZ. Měli možnost si s nimi i neformálně povídat třeba o tom, jaká byla jejich cesta do ČEZu nebo jakým směrem se ubírá jejich kariéra. A protože Inovační maraton probíhal za plného provozu, zažili účastníci fungování velké společnosti v reálném prostředí.

Pro ČEZ měl tento projekt také velký přínos, protože mohl navázat kontakty se studenty, kteří mají potenciál stát se v budoucnu zaměstnanci. Na rozdíl od některých obdobných akcí jiných firem byl ČEZ Inovační maraton 2015 výběrový, aby byla zajištěna vysoká kvalita akce: „U uchazečů o účast jsme hodnotili jejich dosavadní zkušenosti, vzdělání a kreativitu prokázanou v zaslané eseji," uvedl vedoucí útvaru Inovace Ladislav Bárta.

Cíl ČEZ Inovačního maratonu 2015 byl splněn, protože Skupina ČEZ získala od studentů spoustu nových nápadů, ale také si získala potencionální zaměstnance, což potvrzuje i soutěžící Simon Hikel: „O kariéře ve Skupině ČEZ určitě přemýšlím, protože bych rád zužitkoval vítězství, kterého se nám s týmem podařilo dosáhnout.“

Co je dobré vědět o generaci Y, pokud ji chcete vzdělávat

Říká se jí různě. Generace Y, Net Gen, yuppie nebo Millennials, v každém případě se však jedná o všechny, jimž je nyní 15–35 let. Není proto divu, že se toto téma rychle dostalo do popředí pozornosti internetu – ať už je vaším zájmem cokoliv, s velkou pravděpodobností je tato generace i ve vašem hledáčku. Pokud chcete generaci Y vzdělávat, určitě to nemůžete dělat bez dostatečného množství znalostí.

Mezigenerační rozdíly tu byly vždy, netřeba však brát nové rozdělení generací na X, Y, Z nikterak fatálně. Těžko také soudit, zda se jedná o vlastnostech generace, nebo je to ve své holé pravdě o vlastnostech doby, kterým se snažíme nějak přizpůsobit, abychom v ní uspěli. Tak či onak, představme si jeden typický exemplář.

Petr se narodil v roce 1988 a už když jej maminka vyzvedávala mezi posledními ve školce, pochopil, že život nebude tak jednoduchý. Do první třídy se těšil a první stupeň základní školy, prokládaný hraním Prince of Persia, prožil vlastně docela v pohodě. Během druhého stupně, a zvláště střední školy, si ale začínal postupně uvědomovat, že škola neplní jeho potřeby a začal se v ní rychle nudit. S příchodem touhy po svobodě se začaly věci skutečně komplikovat a najednou bylo všechno špatně.

Tedy na našem Petrovi bylo všechno špatně, nebo všichni se alespoň tak tvářili. Jemu však připadalo, že škola je nejenom docela autoritářská a nabízí většinou vždy jen jedno správné řešení, ale že jej neumí ani připravit na budoucí život – naučit jej řešit problémy, rozhodovat se nebo diskutovat. K tomu všemu škola bohužel promeškala i šanci využití jeho zapálení do technologií a místo nových přístupů stále jen oprašovala staré.

Otázka, zda po střední jít na vysokou školu, byla okolím zodpovězena dřív, než si ji sám Petr stačil položit. Na vysoké škole objevil, že má vlastně spoustu možností, až jimi byl trochu paralyzován. A díky internetu zjistil, že se už nemusí tolik učit do zásoby, ale spíše to, co zrovna potřebuje. V neposlední řadě v této době začal fungovat na Facebooku a žít taky v online světě. Ke konci vysoké však toto nadšení ze sociálních sítí opadlo, ale i nadále Petr na Facebooku ze setrvačnosti zůstal.

Po škole, tedy v roce 2013, konečně získal pocit, že může věci doopravdy vzít do svých rukou a začal hledat zaměstnavatele, který mu umožní pracovat kdekoliv a kdykoliv. Poučen z vlastní věčně přepracované rodiny došel k závěru, že je důležitý určitý balanc mezi prací a osobním životem a že vlastně nechce, aby práce byla to nejdůležitější v jeho životě.

Díky tomu, že firmy měly nedostatek kvalitních zaměstnanců, mohl si Petr díky své roční praxi během školy a půlročnímu Erasmu na poměry absolventa docela vybírat. Ve své budoucí práci hledal především smysl a svobodu, přívětivé prostředí ke své touze po seberozvoji, transparetnosti procesů a s férovým přístupem nejen dovnitř firmy ale i navenek…

Celý text najdete ZDE.

Vít Beran: DOKUMENTY 102. Jak si udělat školu na míru

V současnosti vzniká řada nových škol. Možná může nový ředitel najít některé informace i v této naší knížce. Svého času byla velmi oblíbenou inspirací, jak profilovat svoji školu.

Agentura STROM získala v roce 1995 grant od nadace Open Society Fund na edici Škola 21. Díky tomu jsme mohli aktuálně publikovat zkušenosti škol a učitelů. Rozdělili jsme ji na několik edičních řad: Nové trendy, Diskuse, Praxe ředitele a Náměty pro učitele. Nevelké knížky skromného vzhledu, ale inspirujícího obsahu putovaly s námi na akce pedagogických asociací po celé republice a dostávaly se do rukou mnoha učitelů i ředitelů.

Vít Beran byl tehdy ředitelem Základní školy Táborská v Praze 4. Píše: „Knížka, která je vám předkládána, nemůže z prostorových důvodů obsáhnout všechny změny, které na škole proběhly. Přibližuje školní kurikulum – program školy a stručně seznamuje s východisky pro další období. Charakterizuje klima školy, realizované a plánované programy, výchovně vzdělávací proces i jeho nadstavbu.“


Proč se ředitel školy musí zabývat kurikulem vlastní školy?

Zdroj: Beran, Vít: Jak si udělat školu na míru. Praha: Agentura STROM, 1996. Edice Škola 21, ediční řada Praxe ředitele, svazek 1. ISBN 80-901954-0-7

Postavení školy velmi úzce souvisí s tradičním konzervativním postojem rodičů i s jejich nedůvěrou v realizovaný výchovně vzdělávací proces. Tento postoj je zcela přirozený. Každý má svou školní zkušenost a není vždy schopen vnímat vnitřní transformaci dnešní školy. Je na každé škole, aby prokázala, zda tento postoj je oprávněný či nikoli. Změna kurikula je však proces relativně dlouhodobý, vyžaduje systémový přístup a dobré organizační schopnosti managementu školy.

Postoje okolí ke škole a k těm, kdo v ní pracují, souvisí i se společenskou prestiží a ekonomickou úrovní lidí pracujících ve školství. Nová prestiž české školy u rodičů se buduje pozvolna. Rodiče si více začínají všímat těch momentů z pedagogické praxe, které jednotná škola neměla. Zajímá je vzdělávací program, podle kterého škola pracuje, vnitřní klima školy, přístup pracovníků školy k dětem a k rodičovské veřejnosti. Preferují školy s viditelnou péčí o žáka (talentovaného i handicapovaného), líbí se jim pestrá nabídka programů pro volný čas i kvalita dalších služeb školy nebo například školní jídelny a podobně.

Rodiče vnímají „image” školy, úspěchy či neúspěchy školy a jejích žáků. Chtějí pro své děti školu, jejíž absolventi se dobře realizují v dalším životě. Jak prezentovat práci školy? Významnou se stává oblast „public relations”. Management současné české školy má o čem přemýšlet. Jedno je však jisté – česká základní škola se nemá za co stydět! (str. 6)

Co vede rodiče k tomu, že hledají pro své děti novou základní školu? Proč učitelé přestupují ze školy na školu nebo odcházejí mimo školství? Bude mít státní základní škola dostatek kvalitních kvalifikovaných pracovníků? Tyto a další podobné problémy trápí státní základní školství a jednotlivé týmy vedení škol. V případě, že na škole k takovýmto situacím začne docházet, je tu hlavní otázka k zamyšlení. Je chyba v řízení – managementu školy, nebo někde jinde?


Čemu by se měl management školy věnovat v pedagogické oblasti? Jak řídit?

Čemu by se měl management školy věnovat v pedagogické oblasti? Jak řídit? Řízení pracovníků ve státním školství musí v současném období ekonomické transformace společnosti mít svou prioritní specifiku. Aby byl uspokojen zákazník – žák, musí mít škola kvalitní personální zajištění. Prudké změny ve vedení státních škol a nekvalifikovanost některých nových ředitelů, zesílená jejich ambicemi řídit, přináší u jejich podřízených – pedagogických pracovníků s sebou velkou fluktuaci mimo školství a migraci v rámci školství. V některých regionech je s tím spojena vysoká nekvalifikovanost pedagogických sborů. Mzdové zajištění pracovníků ve školství nemá stabilizující význam. Před školami stále ještě nestojí, a dlouho nebudou, fronty kvalitních čekatelů na učitelské povolání. Bývalí učitelé však pracují v bankách, pojišťovnictví, jako překladatelé a programátoři nebo soukromí podnikatelé a podobně. Absolventi vysokých pedagogických škol se jen sporadicky rozhodují pro školství. Toto jsou známá fakta současného státního základního školství, potvrzená ČŠI (Beran, 1995).

Jak dosáhnout toho, aby při současné neexistenci trhu práce, ve kterém by školství konkurovalo, měla státní základní škola kvalifikované a schopné pracovníky? Může management školy stabilizovat své pracovníky a přitáhnout k pedagogické profesi nové odborníky? Budou to zejména osobnosti s odpovídajícím vztahem k dětem, odbornými kvalitami a velkou mírou pedagogické invence? Splnění těchto úkolů je předpokladem k zvládnutí veškerých nároků kladených na školství. Realizace nezávisí na školách samých, ale na celkové koncepci rozvoje trhu práce, financování školství a školské politice. Je celá řada objektivních příčin, které mohou v různých regionech republiky znemožnit splnění uvedených předpokladů. Ve výhodě pravděpodobně budou větší města s určitým procentem nezaměstnanosti, nebo demograficky dobře položené školy.

Určité kroky však může management školy provést v oblasti stabilizace stávajících pracovníků již nyní. Nejdůležitějším zůstává zejména citlivý přístup při vytváření pracovních podmínek na škole, objektivita v oceňování lidí, v orientaci programů školy, sociální program managementu školy ve směru k pracovníkům a podobně.

Pro image školy je prvořadě důležité plnit základní poslání školy – realizaci výchovně vzdělávacího procesu. Pro splnění uvedených cílů potřebuje management škol stabilizovaný tým profesionálů.

Náročné pracovní podmínky a spokojenost pracovníka musí mít k sobě úzký vztah a působí na image školy. Působí také na spokojenost žáka a jeho rodiče, na okolí školy. To je to, co může ovlivnit ředitel – manažer – u stávajícího týmu pracovníků školy.

Posláním základní školy je vychovávat vzdělané osobnosti schopné se zařadit do systému dalšího odborného studia, do života. Avšak osobnosti mohou vychovávat opět pouze osobnosti.

Ředitel školy může podpořit rozvoj osobnosti pracovníka. Pro tento úkol je prvořadě důležité zajistit dostatečně velký a svobodný prostor pro seberealizaci pedagogických pracovníků. Vytvořit podmínky pro jejich další odborný i pracovní rozvoj a spokojenost na pracovišti. V tomto všem může pomoci zejména právní subjektivita školy a koncepční řídící práce managementu školy. Management školy například umožní za podmínek přijatelných pro pracovníka účast na dalším vzdělávání, odborných exkurzích, přednáškách, seminářích a podobně. Pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, a to i v oblasti studia managementu chybí dosud potřebná legislativa. Významnou podporou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je účelová dotace do rozpočtů škol od MŠMT ČR. Důležitým zůstává také včasné poděkování pracovníkům za dobře odvedenou práci – objektivnost a úplnost v tomto druhu ocenění. (str. 21–23.)


Obsah publikace

I. Proč se ředitel školy musí zabývat kurikulem vlastní školy?

II. Upřesněme si základní pojmy
1. Projektování ve škole
2. Kurikulum
3. Vzdělávání
4. Výuka
5. Vzdělávací standardy
6. Učivo
7. Hodnocení vzdělávacích výsledků
8. Klima
9. Kurikulum – kompletní problém
10. Proměny kurikula české školy
11. Kurikulum české školy do r. 1989
12. Kurikulum české základní školy v prvním období transformace
13. Jak ovlivňuje management současné školy vývoj školního kurikula
14. Čemu by se měl management školy věnovat v pedagogické oblasti? Jak řídit?
15. Škola je profesionální servis

III. Reflexemi začínají změny

IV. Analýza současného kurikula a současné organizace základní školy (Základní škola, Táborská 45, Praha 4)
1. Představte se, prosím!
2. Z čeho vychází kurikulum naší školy?
3. Základem je výchovně vzdělávací program
4. Model koncepce vzdělávacího programu
5. Jak na prevencí asociálních jevů?
6. Problematický rok ve škole – „O školním provozu”
7. Hlavní úkoly školního roku
8. Tradice a public relations

V. Jak dál?
1. Proč hledat nové proinovační programy?
2. Umíte si odpovědět? Jsou nutné změny ve stávajícím kurikula a organizace vaší základní školy?
3. Učební plán pro nový školní rok
4. Na okraj

VI. Stále „mít něco v kapse”

Co dodat?


Celý text knihy si můžete stáhnout ZDE. Digitalizovala Kateřina Brožová. Texty převedené z archivních materiálů nebyly redakčně korigovány.

Knížka byla napsána ještě v době před Rámcovým vzdělávacím programem. Už tehdy bylo nutné při profilaci školy myslet na její kurikulum a celkovou vizi. Je to dokument, jak se tehdy o těchto otázkách přemýšlelo.

Dnes už jsou úspěšní ředitelé a školy samozřejmě mnohem dál. Dál o dvacet let. Vítek je ředitelem velmi úspěšné školy v Kunraticích a nepřestává pracovat se svým týmem na rozvoji školy, která se stala inspirací pro mnoho dalších. Můžete se o tom přesvědčit ZDE.


Další díly seriálu najdete ZDE.

Vlastivědné muzeum v Šumperku myslí i na nejmenší. Přichystalo pro ně Muzejíčko

Vlastivědné muzeum v Šumperku odstartovalo v pátek 5. února svůj nový program pro děti i jejich rodiče s názvem Muzejíčko. To bude prostřednictvím výstav a interaktivních projektů nabízet zábavně-vzdělávací aktivity pro všechny hravé návštěvníky.

Muzejíčko našlo své místo v přízemních prostorách muzea, aby byl zajištěn bezbariérový vstup i pro maminky s kočárky. Na rodiče muzeum myslelo i v dalších záležitostech, vybudovalo pro ně například speciální místnost pro přebalování, krmení i kojení dětí. „Pořídili jsme do ní přebalovací pult, ohřívací lahve i mikrovlnnou troubu. Programem Muzejíčka chceme zaujmout všechny hravé dospělé i děti, včetně těch nejmenších. Naše výstavy, instalace i další projekty proto budou interaktivní. Z toho důvodu jsme zakoupili i speciální techniku, která naše malé návštěvníky pomůže vtáhnout do dění,“ uvedla ředitelka Vlastivědného muzea v Šumperku Marie Gronychová. Návštěvníkům muzea je k dispozici i příjemné odpočinkové zázemí s možností občerstvení a Wi-Fi připojením.

Prvním projektem, kterým Muzejíčko odstartovalo, je Zimní herna plná originálních hlavolamů, hádanek, kvízů i hraček. „Herna navazuje na její letní variantu, která byla otevřena přes loňské prázdniny. Díky pozitivním ohlasům jsme na únor, tedy tentokrát na období jarních prázdnin, spustili její pokračování v zimní verzi,“ dodala Marie Gronychová, která srdečně zve všechny zájemce, aby si interaktivní exponáty přišli prohlédnout. V dohledné době Muzejíčko zaplaví například ještě Svět kostiček lego, výstava Autíčka nebo Krysáci. Na start nového programu Vlastivědné muzeum vynaložilo zhruba 120 tisíc korun, 90 tisíci mu přispěla Nadace ČEZ.

Vybavení Muzejíčka a jeho zázemí pomohla Nadace ČEZ financovat prostřednictvím grantového řízení Podpora regionů, které je zaměřeno na rozvoj veřejně prospěšných projektů. „Oceňujeme snahu šumperského muzea navazovat aktivní spolupráci s malými dětmi, školami i školkami a prostřednictvím svých programů jim ukazovat, že učit se něčemu novému jde i zábavně. O totéž se snažíme i v našem Informačním centru Dlouhých strání a víme, že to není lehké,“ uvedl Vítězslav Chmelař, šéf vodní elektrárny Dlouhé stráně.

„Naše škola“ hledá nadšeného ředitele/-ku školy a třídní učitele (průvodce)

„Naše škola“ - nově zakládaná komunitní ZŠ otevřená novým směrům – v Litni u Berouna a Karlštejna s akreditací MŠMT hledá od září 2016 ředitele a učitele.


Ředitel/-ka

Očekáváme od Vás:
– Nadšení do vzdělávání
– Znalost školských právních předpisů a školské problematiky
– Odbornou kvalifikaci dle zákona o pedagogických pracovnících
– Respektující a partnerský přístup k dětem, kolegům a rodičům
– Koncepční a ekonomické myšlení a schopnost vést druhé
– Kreativitu a otevřenost ke změnám
– Práci na sobě a podporu druhých

Uvítáme:
– Zkušenosti s vedením lidí a řešením problémů (i mimo školní prostředí)
– Komunikační schopnosti na odpovídající úrovni
– Absolvování některého z kurzů alternativního školství (Waldorf, Montessori, Začít spolu, Lesní pedagogika, Intuitivní pedagogika, R+R,…)
– Zkušenosti s alternativní pedagogikou a věkově smíšenými skupinami dětí školního věku

Čeká Vás:
– Možnost podílet se na podobě nově vznikající školy
– Svoboda pro vytváření a uskutečňování vlastních projektů
– Neformální, podporující a tvůrčí prostředí
– Pozitivní a přátelská atmosféra
– Prostor pro osobní i profesní rozvoj
– Získání široké „rodiny“ podobně orientovaných lidí
– Odvahu pouštět se do nových věcí, zodpovědnost, empatii, férové jednání, umění naslouchat, trpělivost a nadšení pro věc

Jste tím, koho hledáme?

Kontaktujte do 15. 2. 2016 koordinátorku projektu Ing. Janu Havlíčkovou (tel.: 607 068 228) nebo rovnou zašlete Vaše CV, motivační dopis a úvahu v rozsahu jedné A4, obsahující tato témata:
– „3 nejdůležitější hodnoty ve Vašem životě“
– „Jakou největší změnu jsem za poslední rok zažil/-a“
– „Kdo a čím mě za poslední rok inspiroval“
– „Kdy jsem se při práci s dětmi cítil/-a spokojený/-á“

na e-mail: info@naseskola.eu. Více o Naší škole se dozvíte na www.naseskola.eu.

Těšíme se na Vás!


Třídní učitel/-ka (průvodce) pro 1. a 2. stupeň ZŠ

Očekáváme od Vás:
– Kreativitu a otevřenost ke změnám
– Ochotu zapojit se do budování školy
– Respektující a partnerský přístup k dětem, kolegům i rodičům
– Koncepční myšlení – společnou tvorbu a realizaci vzdělávacích plánů
– Odpovídající pedagogické vzdělání pro 1. nebo 2. stupeň ZŠ (nebo ochotu si jej doplnit studiem VŠ)
– Práci na sobě a podporu druhých

Uvítáme:
– Absolvování některého z kurzů alternativního školství (Waldorf, Montessori, Začít spolu, Lesní pedagogika, Intuitivní pedagogika, R+R,…)
– Zkušenost s alternativní pedagogikou a věkově smíšenými skupinami dětí školního věku
– Nadšení pro věc, empatii, zodpovědnost, umění naslouchat, komunikativnost, trpělivost
– Znalost angličtiny

Čeká Vás:
– Tvůrčí, podporující a neformální prostředí
– Pozitivní a přátelská atmosféra
– Příležitost podílet se na podobě nově vznikající školy
– Možnost realizovat své nápady a používat netradiční vzdělávací metody
– Prostor pro osobní i profesní rozvoj
– Možnost trávit s dětmi více času v přírodě
– Získání široké „rodiny“ podobně orientovaných lidí

Jste tím, koho hledáme?

Kontaktujte do 15. 2. 2016 koordinátorku projektu Ing. Janu Havlíčkovou (tel.: 607 068 228) nebo rovnou zašlete Vaše CV, motivační dopis a úvahu v rozsahu jedné A4, obsahující tato následující témata:
– „Zlomový okamžik v mém životě“
– „Jakou největší změnu jsem za poslední rok zažil/-a“
– „Kdo a čím mě za poslední rok inspiroval“
– „Kdy jsem se při práci s dětmi cítil/-a spokojený/-á“

na e-mail: info@naseskola.eu. Více o Naší škole se dozvíte na www.naseskola.eu.

Těšíme se na Vás!

Václava Tmejová: Vyrábíme s dětmi. Polytechnická výchova v mateřské škole

Polytechnická výchova je trendem, který si postupně nachází své místo v mateřských školách.

Pokud dětem připravíme podmínky k technickým činnostem a k hrám s dětským nářadím, budeme překvapeni, co dokážou vyrobit a s jakým zaujetím a úsilím hledají řešení k dosažení svého cíle. Technika je součástí našeho života, ale technické dovednosti se postupně vytrácejí. Polytechnická výchova přispívá především k vytváření pracovních dovedností a návyků, které děti využijí v běžném a později i pracovním životě. Vyrábění a společné hledání správných postupů rozvíjí spolupráci dětí, vzájemnou komunikaci a volní vlastnosti. Děti mají touhu práci dokončit, i když musí překonat překážky.

Václava Tmejová působí jako ředitelka MŠ Sebranice a také jako lektorka kurzů pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Více informací včetně ukázek ZDE.

Šest charakteristik uchazeče

Britský online magazín SecEd věnovaný vzdělávání na druhém a třetím stupni škol přináší přehled šesti charakteristik, které jsou rozhodující při hledání zaměstnání.

Zdroj: Scio 26. 5. 2015


Tyto charakteristiky byly stanoveny na základě zjištění výzkumné zprávy Ready for Work organizace Impetus-PEF, která vycházela z dosavadního výzkumu a řady diskusí s žáky, pedagogy, zaměstnavateli a úřady státní správy. Tyto charakteristiky jsou běžně očekávány u mladých nastupujících pracovníků stejně jako u starších zaměstnanců a většina z nich bývá zmiňována v souvislosti s pěstováním charakteru ve školách (character education), kterému je věnována rostoucí pozornost.

Patří sem:

1. Povědomost o sobě samém – je odpovědný za sebe a za druhé, umí se ovládat, nepřenáší vinu na jiné, je si vědom vlastních silných a slabých stránek.

2. Otevřenost – ochotný zlepšit nedostatky, přístupný radě a zpětné vazbě, otevřený novým myšlenkám a způsobům práce, trpělivý, s otevřenou myslí, flexibilní.

3. Motivace – má pozitivní přístup, soustavně se snaží, je spolehlivý, dochvilný, motivovaný, umí si organizovat čas, usilovně pracuje a je připraven udělat něco navíc.

4. Sebejistota – je si vědom své ceny, je připraven klást otázky a hledat informace, umí pracovat samostatně.

5. Odolnost – umí se vyrovnat s odmítnutím a nezdarem, učí se z chyb, přijímá konstruktivní kritiku, překonává překážky, je vytrvalý a nepropadá panice ve stresu.

6. Informovanost – ví o svých možnostech na pracovním trhu, dokáže vyhledávat pracovní příležitosti, rozumí zásadám chování na pracovišti, umí se dobře sám uvést, umí sestavit výstižné CV a hovořit o tom, čeho dosáhl.

S úkolem cíleně pěstovat uvedené charakteristiky pomáhají mladým lidem v oblasti východního Londýna koučové v rámci programu Think Forward. Vedou je v průběhu středoškolského studia, pomáhají jim vybrat další studium nebo práci, propojí je s potenciálními zaměstnavateli. Důležitá je včasná podpora, nikoli rozhodovat nebo řešit neúspěch až na konci středoškolského studia.

Zdroj.

Plzeňský Prazdroj přispívá svým zaměstnancům na péči o předškolní děti

Pružná pracovní doba, možnost práce z domova nebo 5 týdnů dovolené, to je jen část z mnoha benefitů, které poskytuje Plzeňský Prazdroj svým zaměstnancům. Nově jim chce usnadnit dřívější návrat z mateřské či rodičovské dovolené i tím, že jim poskytne příspěvek na péči o děti do tří let věku ve výši až 6 000 Kč měsíčně.

Plzeňský Prazdroj podpoří své zaměstnance přicházející z mateřské či rodičovské dovolené částkou až 6 000 Kč měsíčně na zajištění kvalifikované péče o předškolní děti. Na příspěvek má již od letošního roku nárok rodič, který se vrací do zaměstnání po mateřské a rodičovské dovolené dříve, než jeho dítě dosáhne věku osmnácti měsíců. Poslední příspěvek se vyplácí v momentě, kdy potomek oslaví třetí narozeniny. Největší český pivovar chce podpořit diverzitu na pracovišti a nabízí tak nové možnosti pro rodiče vracející se z mateřské či rodičovské dovolené, především ženy a pracující matky, pro které jinak český pracovní trh není připraven. Pomáhá rodičům sladit rodinný a pracovní život a současně tak zvyšuje svou atraktivitu na trhu práce.

„Mnoho rodičů by se chtělo vrátit do zaměstnání dříve, než jejich dítě dosáhne věku, kdy může být přijato do státní školky. Nechtějí na dlouho přerušit kariéru, ale soukromá předškolní péče je finančně náročná, což jim brzký návrat do práce komplikuje. Plzeňský Prazdroj se rozhodl své zaměstnance ve snaze o včasný návrat podpořit a kromě pružné pracovní doby, zkrácených úvazků nebo možnosti práce z domova, jim vypomůže i při zajištění odpovídající péče o děti,“ upřesnila Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje. Pokud se zaměstnanec vrací na minimálně poloviční úvazek, zaměstnavatel mu připlatí na péči o dítě ve státním či soukromém předškolním zařízení, které musí mít příslušnou certifikaci dle české legislativy. Dítě ale může hlídat i chůva či jiná osoba se živnostenským listem.

Plzeňský Prazdroj investuje do rozvoje i vzdělávání svých zaměstnanců a finanční příspěvek na péči o děti není zdaleka jediným benefitem, který svým lidem pivovar poskytuje. Samozřejmostí je pět týdnů dovolené, možnost využít jeden den v roce pro dobrovolnické aktivity, příspěvky na zdravotnickou péči, dopravu a připojištění, ale nezapomíná se ani na sportovní a kulturní vyžití. Pivovar zároveň poskytuje poukázky na nákup piva, dotované stravování a pivo na dovolenou či vánoční svátky. Zaměstnanci, kteří nepracují přímo ve výrobě, mohou využít i možnost práce z domova a pružnou pracovní dobu.

Češi jsou změnám otevření

Češi jsou změnám otevření, ale aktivně je nevyhledávají. Postoj Čechů ke změnám, inovacím a rozvoji ve vědě i učení přibližuje aktuální dotazníkové šetření "Bayer barometr 2015".

Z rozsáhlého výzkumu mimo jiné vyplynulo, že česká společnost je vůči změnám otevřená, ale aktivně změny Češi nevyhledávají. Výsledky také ukazují výkonnostní a individualizovaný charakter současné české společnosti. Pro úspěch v životě je pro 87 % Čechů klíčová schopnost adaptace na měnící se podmínky, doprovázená ochotou riskovat (důležitá pro 75 % populace). Podle žen pak nejdůležitější změnou pro lepší život je změna životního stylu (87 %), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 %). Také 66 % Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení.

Z výsledků průzkumu je tak patrná velká míra otevřenosti české společnosti vůči změnám. Obecně se dá říci, že lidé mají ke změnám spíše pozitivní vztah – přímo je vítá 37 %, zatímco vyloženě vadí pouze 0,3 % respondentů.


Změny, které může člověk udělat pro lepší život, jsou důležitější pro ženy než pro muže

Změny v hodnocených kategoriích (změna práce, změna životního stylu, změna v bydlení a změna v partnerském životě) jsou pro lepší život důležitější pro ženy než pro muže. Nejdůležitější z těchto změn je pro ženy změna životního stylu (důležitá celkem v 87 % případů), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 %). Pro obě skupiny je pak nejméně důležitá změna v partnerském životě, ale i zde jsou patrné genderové rozdíly. Pro ženy je důležitá v 52 % a pro muže v 41 % případů.


Považujeme nové situace za výzvu k hledání netradičních možností řešení, zároveň ale téměř 2/3 populace vnímá učení jako nutnost, nikoliv jako volbu
Kromě vztahu k vědeckým pokrokům se průzkum Bayer barometr zaměřil také na postoj Čechů vůči zavádění změn, učení během života, mobilitě a hodnocení aspektů úspěchu v jejich životě. 66 % Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení, než aby si věci dělali "postaru". Zároveň bylo z výsledků patrné, že nové způsoby činnosti upřednostňují lidé s vyšším než základním dosaženým vzděláním.


Věda je přínosná v ochraně přírody, ale u vlivu na rodinu a vztahy už je prý její přínos menší, zejména podle lidí mladších 40 let

Češi považují pokrok ve vědě za nejpřínosnější v oblasti ochrany přírody a životního prostředí a také v rozvoji společnosti. 85 % českých mužů si myslí, že rozvoj ve vědě vede zpravidla k pozitivním změnám v běžném životě. Ke stejnému závěru se ale přiklání o 9 % méně žen.


Investice do vývoje a inovací je cestou k úspěchu

To, že rozvoj ve vědě vede zpravidla k pozitivním změnám v běžném životě, si myslí více mužů (85 %) než žen (76 %). Ženy jsou k vědeckým objevům také skeptičtější než muži a myslí si, že je potřeba je brát s rezervou (66 %). S tvrzením, že firmy, které investují do vývoje a inovací, sklízejí v delší časové perspektivě úspěch, rozhodně nebo spíše souhlasilo celkem 88 % dotázaných.

Ondřej Šteffl: Politika dojmů, pocitů a iluzí

Novela školského zákona přináší mj. * Povinný poslední ročník školky, * Jednotné přijímací zkoušky a * Povinnou maturitu z matematiky. Jednu věc mají tyhle věci společnou. Analýzy, zda to celé bude fungovat, nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to. Pocitů a dojmů máme totiž plno.

Zdroj: Perpetuum roč. III, 2015/2016, č. 5, str. 32–33


Zahraniční zkušenosti


Keňa – kontrolní skupina

Nizozemská charitativní organizace ICS financovala koncem 90. let v Keni program na podporu vzdělávání. Nadace ovšem neměla dost peněz na nějaké celoplošné operace. Naštěstí! Proto začala v malém. A moudře si ke každé akci vytvořila kontrolní skupinu škol. Děti v Keni neměly učebnice, a tak prvním nápadem bylo náhodně vybraným školám je dodat. Logické, že? Porovnáním výsledků v kontrolní skupině se ale ukázalo, že celá akce nepřinesla prakticky žádný výsledek. Druhý pokus – dodávka výukových tabulí s abecedou, čísly, koloběhem malárie apod. Zase nic. Až třetí operace přinesla skutečně významný efekt. Podávání pilulek proti průjmovým onemocněním. Nejlevnější, nejúčinnější.

Ukázalo se totiž, že problém není ve škole, ale v tom, že tam děti kvůli častým průjmům nechodí. Aby bylo jasno, rozhodně nenavrhuji, aby českým žákům byly podávány léky, jakékoliv. Z tohoto příkladu si však můžeme vzít poučení i pro nás. Za prvé: řešení problémů v tak složitém systému, jako je školství, může někdy spočívat v úplně nečekaném místě, a to, co se nabízí jako první, často nemusí fungovat. Význam učebnic se ukázal jako iluze. A za druhé, bez kontrolní skupiny nepoznáme, že naše opatření třeba nefunguje a že trvale dáváme peníze do něčeho neužitečného či dokonce škodlivého. Kolikpak takových věcí je v našem školství?


Finsko a Dánsko – s rozmyslem postupně

Ve finském školství zahájili zásadní reformu. Namísto předmětů chtějí výuku koncentrovat do komplexních projektů. Jistě to je zajímavý a moderní přístup, psalo se o něm i u nás. Nechci zde zkoumat jeho přínosy, ale ukázat, jakým způsobem o reformách Finové uvažují. Především, začali jen se dvěma regiony. Taková reforma je totiž složitá věc, a ve Finsku si jistě promysleli, jak na to. Změna vyžaduje nejen proškolení učitelů a vysvětlování rodičům, ale je třeba vyškolit i školitele a provést řadu dalších věcí.

A to by se nedalo udělat kvalitně v celém Finsku najednou. Navíc se nepochybně objeví nejrůznější nečekané problémy a překážky a i ty se budou jistě lépe řešit v malém rozsahu. Ostatní regiony mají zatím jen povinnost vyzkoušet si takovou výuku dvakrát za rok. Teprve až se projekt odzkouší, odladí a vše bude připraveno, zavede se v celém Finsku. Zase poučení pro nás: nevyzkoušené a nové věci není nutné zavádět najednou, na menším vzorku lze věci domyslet, odladit a hlavně snížit riziko neúspěchu.

Podobně jako ve Finsku uvažovali i v Dánsku, kde již několik let zavádějí maturitu, při které maturanti zpracovávají písemnou část na počítači, a to navíc s plným přístupem na internet. Zkoušku přizpůsobují reálným podmínkám řešení problémů, práci s informacemi i informačními zdroji a aplikaci znalostí tak, jak je to v současných podmínkách běžné v životě i v práci. A opět nechám stranou, že je takový přístup rozumnější než naše zastaralé pojetí. Zajímavý je ovšem způsob implementace. Začali v roce 2010 s několika experimentálními školami, postupně umožnili zapojení školám, které měly zájem se přidat, a nakonec přešli na systém, kdy si každý maturant může vybrat, zda bude maturovat s využitím internetu, nebo postaru. Teprve poté dojde k plošnému zavedení. Nedaly by se i u nás podobně zavádět změny státních maturit?


Norsko – Porozumět souvislostem

Česká republika je z devatenácti zemí OECD první v šetření ICILS počítačové gramotnosti. Nikdo ale neví proč. Jediné, co se zdá jisté – že ze školy to naše děti neumějí. Doprovodné dotazníky totiž ukazují, že ve všech školních parametrech zaostáváme. Např. ve využívání výukových aplikací v hodinách. Norové jsou na tom podobně. Na rozdíl od nás ale ustavili výzkumnou skupinu, která souvislosti podrobně zkoumá. Ano, Norsko je bohatá země, má ropu. Může si to dovolit. Možná by ale i u nás bylo účelnější nejprve investovat pár desítek milionů do výzkumu souvislostí a analýzy dat, jimiž disponujeme, než vydávat stovky milionů, či dokonce miliardy, ať už z operačních programů, či rovnou ze státního rozpočtu za nepřipravené celoplošné projekty, jejichž výsledek pak ani neumíme porovnat s tím, kdybychom nedělali nic.

A příklady: státní maturity, kariérní řád, jednotné přijímací zkoušky, povinnost pedagogického vzdělání učitelů bez ohledu na jejich odbornou kvalifikaci a kvalitu učitelské práce, povinný druhý cizí jazyk, povinné plavání, tablety do škol atd., atd. Současný chaos ve školství je z velké části způsoben tím, že většina opatření se zakládá spíše na dojmech a pocitech, snad někde na expertizách, ale už ne na datech, analýzách, dopředu promyšlených postupech či v malém odzkoušených procesech.


A u nás

Povinný poslední ročník školky – do školky dnes nechodí asi 10 % dětí, ale asi jen pětina z nich je problematických, těch, kvůli kterým to celé zavádíme. Kvůli asi 1500 dětí ukládáme povinnost pro 110 000. Analýzy, zda to celé bude fungovat, nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to. Pocitů a dojmů máme totiž plno. Zde dokonce nezávislá analýza existuje. Vyplývá z ní, že fungovat to nebude, a navrhuje jiné řešení.

Jednotné přijímací zkoušky – nevíme přesně, jaký cíl vlastně jejich zavedením stát sleduje. Ministr Chládek to vysvětloval snahou omezit neúspěšnost u maturit. Že takto to fungovat nemůže, jsem analyzoval zde. Třeba nemám pravdu, ale to by musel někdo vyvrátit. MŠMT na tento rozbor nereagovalo a dál trvá na svém. Analýzy, zda to celé bude fungovat, nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to. Pocitů a dojmů máme totiž plno.

Povinná maturita z matematiky – vůbec nevíme, co se v roce 2020 po jejím spuštění stane. Nikdo nezkoumal, co vlastně z matematiky umějí ti, co z ní nematurují, a proč z ní nematurují. A vůbec také nevíme, zda to přinese kýžené zlepšení znalostí maturantů v matematice. Ano, na první pohled to tak vypadá, ale to učebnice v Keni vypadaly taky. Analýzy, zda to celé bude fungovat, nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to. Pocitů a dojmů máme totiž plno.

Proč proboha všechny tyhle věci nejprve nevyzkoušíme na malém vzorku a nevyhodnotíme výsledky? Už pět let konáme státní maturity. Stojí to stamiliony korun, čas, nervy učitelů i žáků. Noviny jsou toho plné. Ale je to stejné. Dokonce ani po pěti letech nevíme, zda, jak a kde to vzdělávacímu systému prospělo a kde naopak uškodilo. Dokonce ani nevíme, zda maturanti dnes umějí víc než před pěti lety. Nevíme. Pocitů a dojmů ovšem máme plno. Analýzy, zda to celé bude fungovat, jsme na začátku neměli. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne.

Ondřej Hausenblas, Jindřich Kitzberger, Bohumír Šumský, František Tomášek: DOKUMENTY 101. Alternativní návrh Standardu základního vzdělávání

Po diskusích v učitelských organizacích vytvořila pracovní skupina alternativní návrh standardu základního vzdělávání. V červnu 1995 byl předložen vedení MŠMT, ale nebyl přijat. Text návrhu a dva výkladové články uveřejňujeme ke stažení.


Ondřej Hausenblas o záměru tohoto návrhu později napsal:

„Tým tvůrců alternativního návrhu Standardu základního vzdělávání pro MŠMT se na jaře 1995 snažil obrátit pozornost úředníků k cílovým kvalitám absolventů školy a oslabit význam osnovních soupisů znalostí (tzv. kmenové učivo). Regulace kvality skrze znalosti (neoperativní čili faktické vědomosti) může pomáhat jen takové škole, jejímž cílem je vybavit žáky znalostmi. Nepomáhá to však, naopak brání to školám, které pochopily, že fakta se stále rychleji mění (historie se přepisuje častěji než za 50 let, školní fyzika jde 30 let za soudobou vědou, techniky a technologie učení jsou v českých školách podobné jako v zaostalejších afrických státech: učitelů ovládajících počítač je mizivě, učitelů s koncepčním a tvůrčím myšlením je minimálně, vzorových osobností nedostatek). V čase měnících se faktů je třeba pěstovat schopnosti operovat s informacemi, jednat s lidmi, vytvářet vlastní řešení.“

Zdroj: Hausenblas Ondřej: Standard vzdělávání a další prostředky regulace kvality školství. Učitelské listy, Praha: Agentura STROM, roč. 3, 1995/1996, č. 10, červen 1996, str. 11. ISSN 1210-6313.

Ukázka z návrhu:


Obecné cíle vzdělávání

Základní vzdělávání směřuje k tomu, aby žák po jeho ukončení mohl být:

1. Člověk schopný soužití s ostatními lidmi

Umí žít v sociální skupině, respektovat i spoluvytvářet její pravidla. Uvědomuje si, že jeho vlastní pohled je jedním z mnoha různých, a dokáže nahlédnout podstatu předsudků. Má tolerantní postoje k druhým lidem, jejich názorům a hodnotám. Rozpoznává netolerantní postoje a staví se proti ním. Má schopnost empatie, pomáhá slabším, nemocným, starým lidem a lidem v nouzi.

2. Člověk schopný jasného vyjadřování a účinného dorozumívání

Dobře rozumí tomu, co slyší nebo čte. Dokáže v cizím i vlastním projevu postihnout jak podstatu věci, tak i postoje a záměry účastníků komunikace. Své vyjadřování přizpůsobuje svému záměru, adresátovi svého projevu i okolnostem dorozumívání. Při dorozumívání je pozorný a zaujímá aktivní postoj. Je ochoten se dorozumívat, snaží se předvídat a odstraňovat závady během komunikace, přes ochotu k dorozumění je i kritický.

3. Zodpovědný spolupracovník

Dokáže se aktivně účastnit práce ve skupině, týmu a kolektivních her, má vůli spolupracovat k dosažení společných cílů. Umí se při spolupráci podřídit druhým i vést je podle potřeby. Své spolupracovníky, spoluhráče dokáže povzbudit.

4. Člověk se snahou o efektivní a kvalitní práci

Má návyk posuzovat svou práci co do úplnosti, bezchybnosti i přesnosti (čistoty) provedení. Spolehlivě plní své povinnosti a nese zodpovědnost za své závazky. Rozezná kvalitní práci a její produkty od nekvalitní. Prožívá uspokojení z pečlivě vykonané práce.

5. Člověk tvořivého myšlení, který chápe pojmy, efektivně pracuje s informacemi a dovede jich využít při řešení problémů
Dokáže se rozhodovat a řešit problémy ve všech běžných oblastech života pomocí logického uvažování, intuice a efektivní práce s informacemi. Uvědomuje si, jaké důsledky s sebou nese rozhodnutí, posuzuje je a je za ně zodpovědný. Váží si tradice, ale dokáže se oprostit od zavedených schémat myšlení i práce a nacházet netradiční, tvůrčí přístupy k řešení problémů.

6. Člověk, který se umí samostatně učit a má potřebu dalšího poznávání

Je otevřený vůči vnějším podnětům, vyhledává nové poznatky. Dokáže pochybovat a kriticky hodnotit informace a ovládá různé způsoby jejich získávání a zpracování, při svém učení je cílevědomý a vytrvalý.

7. Člověk uznávající mravní zásady a společenské normy

Zná a dodržuje obecně platné normy a dohodnutá pravidla. Při svém jednání respektuje práva, potřeby a názory druhých. Ví, že některé prostředky jsou nepřijatelné, i když jde o velké cíle.

8. Vyrovnaný, sebevědomý i sebekritický člověk usilující o zdravý životní styl

Má pozitivní vztah k sobě a svému zdraví, snaží se žít zdravým životem a rozvíjet se. Důvěřuje svým duševními fyzickým schopnostem a dovednostem, umí jich využívat a je schopný sebereflexe. Dokáže se prosadit, bránit se manipulaci, překonávat krize.

9. Člověk s citlivým vnímáním a prožíváním

Rozvíjí svou schopnost citlivého vnímání přírody, umění, svého prostředí i lidského jednání. Uplatňuje ji ve svém jednání a při vytváření krásna kolem sebe. Citový a estetický prožitek nad rozmanitými stránkami života a estetickými objekty je součástí jeho života.

10. Člověk schopný domýšlet souvislosti a nést spoluzodpovědnost za budoucnost
Nabývá občanské a právní vědomí, poznává a chápe principy demokracie v osobním i společenském životě. Má úctu k tradici, kladný vztah ke svému domovu, vlasti, Zemi. Chápe ekologická omezení a svou vazbu s životním prostředím.

(str. 12–14)

Zdroj: Standard základního vzdělávání, Praha červen 1995. Kopie, archiv autorky.
Digitalizovala Kateřina Brožová.

Celý text si můžete stáhnout ZDE.


A co bylo dál

MŠMT předložilo veřejnosti v letech 1994–1995 celkem tři různé varianty Standardu pro základní vzdělávání (0, 1, 2). Poslední z nich s datem 22. 8. 1995, čj. 20819/95-26 vstoupila v platnost od 1. 9. 1995 (všimněte si datování).

Na diskusi a připomínky bylo vždy velmi málo času, o vysvětlování smyslu a přípravě škol nemluvě. Přesto diskuse probíhala i nadále. Oldřich Botlík a David Souček do ní mj. napsali:

„Rčení, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, platí i v případě Standardu základního vzdělávání, který ve svém Věstníku vydalo Ministerstvo školství v září 1995 (dále jen Standard). Jeho autoři nedbali varování, že dobře sestavené standardy nic nezaručí, zato špatné budou škodit zaručeně. Ačkoli Standard je proti osnovám určitým posunem, nejde o posun směrem, jímž se dnes ubírá státní kurikulární politika ve vyspělých demokraciích. Standard detailně předepisuje příliš mnoho učiva. Na druhé straně zcela pomíjí podobu vlastního procesu vzdělávání, která má klíčový význam. O podobě Standardu navíc rozhodli výlučně úředníci. Protože však upravuje povinnost, která smí být občanům ukládána jedině zákonem, je způsob jeho přijetí a vyhlášení krokem odporujícím Ústavě České republiky…“

Zdroj: Botlík Oldřich, Souček David: Standard a skutečnost. Učitelské listy, Praha: Agentura STROM, roč. 3, 1995/1996, č. 10, červen 1996, str. 10. ISSN 1210-6313.


Pravděpodobný vývoj v nejbližších měsících

odhadl Ondřej Hausenblas – můžete si přečíst ZDE.


Co je to standard základního vzdělávání

Pro členy PAU napsal Ondřej tento výklad v dubnu 1996 do Informačního listu v časopisu Gaudeamus – můžete si ho přečíst ZDE.

V závěru článku píše:

„Na standard základního vzdělávání musí navazovat rozpracovaná o přesná představa způsobů zavádění Standardu základního vzdělávání do školské praxe. Pouhým stanovením závazného kmenového učiva (dříve osnov) ani vzdělávacích cílů, ani nabídkou modelových osnov nebo vzdělávacích programů není stát schopen zaručit jejich uvedení do praxe a uspokojivé fungování.

Reformní Standard ovšem dnešní Ministerstvo přijmout neumí. Znamenalo by to přesvědčit o jeho přednostech především veřejnost včetně politiků. Přirozenou cestou k přijetí takzvaného Standardu by byly razantní akce rodičů a učitelů (v Parlamentu, v tisku, možná u ústavního soudu), pořádané k tomu, aby zabránily diskriminaci méně talentovaných dělí, aby odstranily segregaci postižených, aby osvobodily děti nadané od nutnosti prchat z místní nekvalitní školy do elitních, avšak vzdálených škol. Aby změnily školu z místa donucování a výchovy budoucích poddaných na místo, kde se neztrácí chuť k dozvídání a kde se buduje zodpovědná občanská společnost.“

Jak předvídavé, že?


Články z archivu autorky digitalizovala Kateřina Brožová. Texty převedené z archivních materiálů nebyly redakčně korigovány.


Další díly seriálu najdete ZDE.

Novinky Pedagogické knihovny J. A. Komenského za prosinec 2015

Z prosincových nabídek vás jistě zaujme téma Komunikační dovednosti a mluvený projev učitele.

Novinky za prosinec 2015

Knihy (hlavní fond):
pedagogika
psychologie
ostatní společenskovědní obory

Sukova studijní knihovna (literatura pro děti a mládež):
první čtení
první stupeň ZŠ
druhý stupeň ZŠ
naučná literatura
přečtěte si s dětmi

Články:
z českých časopisů
ze zahraničních časopisů

Tematická rešerše: Komunikační dovednosti a mluvený projev učitele


Ukázky

Komunikace s rodiči / Václav Mertin, David Čáp – cze
In: Školní poradenství v praxi -- ISSN 2336-3436 -- Roč. 01, č. 1 (2014), s. 20--23.
Psycholog V. Mertin se v článku zaměřuje na téma komunikace školy (učitele, výchovného poradce) s rodiči. Rodina a škola by měli být rovnocenní partneři a tomu musí učitel přizpůsobit své jednání i v případě nepříjemných situací, nepřátelského nebo agresivního jednání rodičů. Při jakékoli komunikaci s rodiči musí mít učitel na mysli profesionální naplnění vlastní role. V navazujícím textu radí psycholog D. Čáp, jak předcházet zbytečným konfliktům s rodiči žáků.

Komunikace s žákem v problémové situaci / Hedvika Boukalová -- cze -- Obsahuje bibliografické odkazy: 2
In: Školní poradenství v praxi -- ISSN 2336-3436 -- Roč. 2, č. 6 (2015), s. 35--37.
Komunikace s žáky ve školním prostředí je základem dobré interakce, vytváří příznivé učební prostředí i vztahy. Zároveň je nástrojem efektivního předávání informací, zkušeností, motivací k práci. Autorka se zaměřuje na specifické podmínky komunikace, a to na komunikaci v problémové situaci. Důležité jsou vstupní podmínky komunikace a s nimi související motivace dítěte s učitelem, výchovným poradcem nebo psychologem hovořit. V článku je naznačen určitý rámec, fáze a způsob komunikace dospělého s dítětem.

Ve škole se přece normálně nekřičí / Václav Mertin -- cze
In: Učitelské noviny: týdeník pro učitele a přátele školy -- ISSN 0139-5718 -- Roč. 118, č. 10 (2015), s. 13.
Konkrétní rady psychologa k problematice komunikace mezi učiteli a rodiči, která dnes patří k nejnáročnější disciplíně v učitelském povolání, agresivní jednání rodičů. Příprava učitele, aby mohl eliminovat úskalí komunikačních střetů. Prevence, preventivní zásady a pravidla, předvídání, profesní role, ochrana dětí i sebe před urážkami a křikem.

Markéta Čekanová: Jarní prázdniny s kriminálkou

Stát se kriminálním vyšetřovatelem a odhalit pachatele zločinu mohou děti i dospělí, kteří během jarních prázdnin zamíří do plzeňské Techmanie. Do programu laboratoří biologie, chemie i fyziky se vrací populární Kriminálka TSC.

„Práce kriminalistů byla v loňském roce nejoblíbenějším programem v laboratořích. Hrátky s forenzní vědou navštívilo více než 1500 lidí, z nichž téměř polovina vyšetřovala v laboratoři chemie vraždu,“ vysvětluje šéf marketingu Jan Štěpán, proč se kriminalistika do nabídky Techmanie nyní vrací. První vyšetřování se rozeběhnou už o víkendu 30. a 31. ledna a pak každý sudý víkend. „Novinkou bude průkaz vyšetřovatele, který každý účastník získá. Do něj obdrží od vedoucího laboratoře potvrzení, že daný program absolvoval a kdo odhalí pachatele ve fyzice, biologii i chemii, může se těšit na speciální odznak,“ dodává Jan Štěpán.

Kriminálka TSC přináší seznámení s forenzní vědou a odhalení mýtů a polopravd televizních seriálů. Návštěvníci si tu zkusí snímání otisků prstů, odebírání vzorků DNA či stanovení perimetru, seznámí se s balistikou, trasologií, sbíráním stop nebo chemickými rozbory, které jim nakonec pomohou určit pachatele.

Kriminálka však není jediným lákadlem, kvůli němuž stojí za to o jarních prázdninách do Techmania Science Center vyrazit. Jeho 3D Planetárium, jediné v Česku, láká na nový film pro nejmenší diváky, Polaris. Atraktivní jsou také expozice Budoucnost na talíři, Vzhůru dolů nebo Chemistři, které jsou přístupné od podzimu. A návštěvníci by neměli vynechat ani oblíbené Filmohraní. To je v Techmanii posledních pár týdnů, neboť v březnu je čeká stěhování do Finska.

Hana Vaverková: Testy, testy…

Nastává doba zkoušek, testů, písemek. Ty nemusím. A víte proč? Před pár lety jsem si zkusila test z časopisu Rodina a škola. Jmenoval se„ Nejste náhodou geniální?“

Nejsem, odpovídám. Za dvacet minut jsem se jen horko těžko prokousala všemi otázkami testu a opět přiznala sama sobě, že do Mensy holt nepatřím. Na rozdíl od své bývalé školnice a jejího synka, kteří se dopracovali až na samý práh geniality.

O svém IQ jsem si přestala dělat iluze v prvním ročníku Pedagogické fakulty. 

Naštěstí se mi podařilo výsledky inteligenčního testu ututlat jak před svými spolužáky, tak před svým nastávajícím. Všemu navzdory jsem absolvovala bez problémů, dokonce s červeným. Diplomem. Nicméně od té doby se úspěšně vyhýbám všem nástrahám. Jen tu a tam si někdy o samotě zkouším vyluštit nějakou lehčí křížovečku, ovšem bez šance na tajenku.

Moje paměť je přímo katastrofální a vždy, když si mám na úřadě vzpomenout na data narození svých čtyř dětí, trapně tápu. Z historických dat si pamatuju akorát 1492 (objevení Ameriky) a z prezidentů Husáka a Havla.

Vědomostní testy raději přehlížím, nejsem masochista. To bylo tak.

Před lety začal v každém čísle Mladého světa vycházet jeden test. Tu z opery, tu zase z kosmonautiky. Velkou výhodou bylo, že správné odpovědi byly na stejné straně jako otázky, akorát vzhůru nohama. Jen tak mrknu okem a hned vidím, která z odpovědí je ta pravá.

Slušně jsem obstála v testu ze zdravotnictví a rodičovství, za což vděčím nejspíš své početné rodině, kterou vychovávám a kurýruju už pěkných pár let. Neuvěřitelných dvanáct bodů z patnácti jsem získala v kosmonautice. Určitě proto, že víc než polovina otázek byla součástí učiva pro mé čtvrťáky, s kterými se rok co rok znovu a znovu učím, že Gagarin byl první. I když, mezi námi, bůhví, jak to všechno bylo. (Bůh ví.)

Zato autor jazykovědného testu PhDr. V. Styblík, CSc. mi natrvalo znechutil můj oblíbený český jazyk. Nepotěšil mě ani přírodovědec RNDr. Ing. Dobroruka. Meteorologický test s tlakovou níží a studenou frontou mě zaskočil hned několikrát – jaké že větry převládají nad střední Evropou (naštěstí západní). A kdo že nám dodává energii (no přece Sluníčko!). Se svým bodovým ziskem jsem opět zůstala v nejnižší kategorii a mám prý věnovat své maturitní vysvědčení nejbližšímu muzeu. To zrovna!

Minimální počet bodů jsem získala i z právnictví, dějin marxismu leninismu a gurmánství. Přímo pohromou byl pro mě test z fyziky. Veškerá léta školní docházky nezanechala v mé mysli a paměti žádné stopy a fakt, že tranzistorové rádio hraje i bez šňůry, mě naplňuje bezmezným úžasem.

Pak přišel MS č. 14 a s ním“ Opera sem, opera tam“. Hned na začátku jsem propadla panice, neboť správné řešení nebylo tentokrát na téže straně jako otázky, ale až na straně padesát. Takový podraz! Po sečtení všech správných odpovědí jsem po dosažení jediného bodu začala rozvažovat, zda po 20 letech neodhlásit jinak milý Mladý svět, nebo opravdu zamířit do výše již doporučovaného muzea.

No, a pak přišel zázrak.

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Patnácté číslo MS přineslo sextest Slastné téma, který mi jen s malou dopomocí vynesl plný počet bodů. Většina otázek byla neskutečně lehká. Jako třeba – kolik spermií má v jedné porci ejakulátu zdravý muž. Nevíte? Cé je správně! Ovšem otázka č. 7 byla pěkně zapeklitá i pro odborníka, za kterého se považuji. Tak schválně – kolikanásobek krve v penisu způsobí jeho erekci? Původně jsem si myslela, že by mohl stačit trojnásobek, ale letmý pohled do správného řešení mi zachránil bod a vyrazil dech. Deseti až dvacetinásobek! Tolik krve!

Obávám se, že jsem se tímto testem dostala až na samý vrchol svých možností. Těžko kdo vymyslí téma, které by mě tak zaujalo a ve kterém bych si byla tak jistá. Čeká mě buď ponižující klamání sebe sama, nebo trpká pravda na konci bodového hodnocení.

A tak si někdy, když mám čas, skládám test sama pro sebe s jednoduchými otázkami například: Král Lávra měl za a) oslí uši, za b) chobot, za c) obrnu.

Až ten test doskládám, pošlu vám ho, ať máte šanci i vy! Poznáte ho snadno. Bude se jmenovat – „Test pro blbce, jako jsem já“.

Ludvík Hradilek: Základní škola bez učitelů, známek i tříd. Vítejte ve ScioŠkole – fotoreportáž

Co se mají učit naše děti? Jak uspět v rychle se měnícím světě? Jak je připravit na povolání, která ještě ani neexistují? V nové škole na pražském sídlišti to dělají jinak než většina škol. Nepotřebují učitele, známky ani třídy.

Pryč je doba, kdy učitel byl hlavním nositelem poznání. 80% procent vědomostí a dovedností se naučíme jinde. Od rodičů, kamarádů ve skautu nebo v hospodě. Učíme se na síti, spojující nás přes displej s celým světem. Přesto naše děti tráví ve škole spousty času šprtáním vědomostí, které nikdy nebudou potřebovat nebo si je lehce najdou na internetu.

Budou za dvacet let potřebovat psát rukou? Kolik cizích jazyků a jaké se mají učit?

Jiří Hokeš, ředitel základní ScioŠkoly neví, jestli moderní technologie nahradí dosud užitečné dovednosti, ale ví, co chce děti ve své škole naučit.

„Rozvoj myšlení spojený s psaním je tak speciální lidská dovednost, že chceme, aby to děti uměly, je vedlejší, jestli vázaně, nebo Comenia scriptem, je to důležité pro to, aby si na táboře mohly psát deník. Angličtina je mezinárodním komunikačním prostředkem a zatím to vypadá, že ještě nějakou dobu bude. Je důležitější se naučit ji používat, než se trápit s druhou cizí řečí."

Určitě se budou potřebovat přizpůsobit změnám, naučit se spolupracovat, umět kriticky hodnotit informace, samostatně si volit cíle i hodnotit jejich zvládnutí. To, co jim předepisuje zákon, se naučí jen tak mimoděk.

Většinu toho, co se chtějí naučit, zvládnou během tematických projektů. Trvají pět týdnů a děti si samy zvolí, na který budou chodit. „Když máte projekt 'Pes', dozvíte se nejen, co žere, ale i jak pro něj postavit boudu podle anglického návodu, jak má být velká a kolik nás to bude stát." Říká Hokeš.

„Nejdůležitější je, aby děti byly ve škole šťastné"

Jak se jim to daří, se podívejte v galerii ZDE.

Jsou vaše děti v bezpečí?

Ať už mají mobilní telefon, tablet či počítač, s přístupem k internetu mohou být v ohrožení. Zjistěte, jak ochránit dítě. Podle jeho věku vám nabízíme základní pravidla pro digitální rodičovství a přístup k moderním technologiím. Zabezpečte zařízení svých dětí.

Zdroj: Digitální rodičovství


Základní pravidla

Myslete na to, jak se staráte o bezpečí své rodiny v reálném světě, a stejně tak přistupujte k její ochraně v tom digitálním. Nebojte se nastavit pravidla pro digitální ochranu svých dětí už od útlého věku.

Doporučujeme vyzkoušet spolu se svými dětmi technologie, které užívají. Zahrajte si s nimi hry nebo je požádejte, aby vám ukázaly, jak si nastavit profil na sociálních sítích.

Žádný učený z nebe nespadl. Proto své zkušenosti můžete sbírat a sdílet s dalšími rodiči, přáteli nebo v rámci rodiny ať už osobně nebo na různých webových portálech.

Nezapomeňte nastavit maximum nástrojů rodičovské kontroly na všech počítačích, mobilních telefonech a herních konzolích. Nastavte také maximum soukromí na všech profilech na sociálních sítích a bezpečnostní profily či ochranné módy na všech vyhledávačích a prohlížečích.

Můžete si s dětmi také nastavit časový rozvrh pro užívání moderních technologií, když jsou doma. Nebo jim nabídněte alternativní způsoby, jak trávit volný čas. Nemusíme připomínat, že je velmi důležité vědět o svých dětech co nejvíce.

Jedním z neposledních pravidel je vzdělávání dětí o digitálním světě. Dejte jim najevo, že chápete, jak jsou pro ně sociální sítě důležité. Můžete zmínit všechny výhody, které jim poskytují, ale nevyhýbejte se tématům, která se týkají zodpovědné konzumace digitálního obsahu, ochrany před šikanou a zneužíváním anonymity, kterou internet poskytuje.

Internetová matematická soutěž o rychlosti a týmové spolupráci už i v Česku!

V únoru letošního roku proběhne druhý ročník internetové matematické soutěže MatX, která se letos uskuteční poprvé i v České Republice.

Soutěž MatX zaštiťuje nezisková organizace P-MAT, která již přes třicet let organizuje na Slovensku korespondenční semináře Pikomat a Pikofyz.

MatX je týmová internetová soutěž, kde čtyřčlenné týmy žáků 7. až 9. tříd ZŠ a příslušných ročníku osmiletých gymnázií soutěží v počítání netradičních matematických příkladů. Je to velmi dobrý způsob, jak žáky motivovat k zájmu o matematiku hravou a soutěživou formou.

Letošní ročník soutěže MatX se uskuteční 10. února 2016 a registrace už běží. Minulého ročníku, který byl jen pro slovenské školy, se zúčastnilo 126 týmů ze 43 škol. Vzhledem k vynikající zpětné vazbě doufáme, že se z Česka přihlásí podobný počet týmů a poskytnou slovenským týmům pořádnou konkurenci! Příklady budou k dispozici v češtině i v slovenštině.

Pravidla soutěže a formulář na přihlášení týmů ze své školy naleznete na http://matx.p-mat.sk/.

Jana Hrubá: Proč se zabývat auditem vzdělávacího systému?

Kulatý stůl SKAV a EDUin 21. 1. 2016 „Proč se zabývat auditem vzdělávacího systému“ se jaksi vymykal ostatním diskusím z řady. Debata byla zasvěcená a věcná, tón nekonfrontační, i když šlo o různé pohledy na problémy. Panoval vzájemný respekt k názorům druhých.

Jako pravidelná účastnice kulatých stolů od jejich prvopočátku jsem s potěšením vnímala posun v atmosféře diskuse. Myslím to teď obecně – veřejné debaty i diskuse na internetu. Ty v poslední době nabyly konfrontačních podob, osobního napadání a zpochybňování odlišných názorů. Pokud se pedagogové za více než dvacet let nedokázali domluvit ani mezi sebou, vzájemně pochopit odlišný pohled, hledat místo rozdílů shody a průniky názorů na podstatu i řešení problémů, hledat odshora dolů a napříč možnosti spolupráce, těžko si mohou stěžovat na to, že zlepšování kvality vzdělávání a podmínek pro jeho aktéry nenastává.

Je obtížné říci, co tuto atmosféru na kulatém stole způsobilo: hodnotící téma, složení panelu, vystupování panelistů či moderátora? Všeobecně panující pocit, že už by se problémy měly konečně systémově řešit? Nebo všechno dohromady?

Panelisty kulatého stolu byli:
Dominik Dvořák, vědecký pracovník, ÚVRV, PedF UK v Praze,
Bohumil Kartous, vedoucí komunikace, EDUin,
Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií, ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce,
Stanislav Štech, náměstek ministryně školství, MŠMT,
Václav Trojan, vedoucí Centra školského managementu, PedF UK v Praze.

Moderoval Jindřich Kitzberger, ředitel ZŠ Duhovka, čestný člen SKAV.

Koho z čtenářů zajímá vzdělávací politika, měl by se po uveřejnění podívat na videozáznam na webu SKAV nebo EDUin. Panelisté se vyjadřovali o smyslu a užitečnosti auditu EDUin, měli najít body, ve kterých se s auditem ztotožňují, body, ke kterým mají výhrady nebo s nimi polemizují, a konečně, co by do auditu zařadili navíc. V debatě se objevila řada dalších důležitých myšlenek a námětů k řešení. Dostatek času zbylo i na diskusi z pléna. Dá se říci, že všechny spojoval společný zájem.

Mimo jiné se také mluvilo o nedostatcích ve strategickém řízení. K tomu bych ráda zdůraznila, jak se v uplynulých letech řada dobrých záměrů poškodila nevhodnou implementací. Mnohé změny byly zamýšleny tak, že nejprve musí být vytvořeny podmínky (vysvětlování smyslu aktérům vzdělávání i veřejnosti, zajištění financování, předběžného vzdělávání učitelů atd.), zavádění mělo být postupné a založené na dobrovolnosti, na osobním přijetí, a tudíž i na umožnění systému více rychlostí. Plošné nařizování shora, často bez předběžných analýz stavu a dopadů, bez zajištění podmínek opravdu strategické nebylo a není. S výsledky zápasíme všichni.

Myslím, že titulní otázka, proč se zabývat auditem vzdělávacího systému, byla na kulatém stole jasně zodpovězena. Má to smysl. Teď ještě ta realizace…

Celý audit je ke stažení ZDE. Doporučujeme využít i odkazy na podklady auditu.
Infografika ke stažení ZDE.