Proč (ne)jsou ředitelé ZŠ kapitány českého školství?

Ředitelé základních škol by měli být lídry prvotního vzdělávání a jako manažeři českého školství určovat směr moderní výuky. Pomoci by jim v tom měl i dobře nastavený vztah se zřizovatelem, založený na vzájemné důvěře. Proč tomu tak často není? Jak to, že ředitelé ztrácejí čas méně podstatnými úkoly? A kudy vede cesta ke zlepšení postavení těchto klíčových pedagogů?

Přibylo učitelů, kteří jsou pro redukci učiva a změny v hodnocení

Současná výuka on-line má vliv i na změny učiva a hodnocení žáků. Podíl pedagogů, kteří jsou pro omezení vzdělávacího obsahu, se zvýšil o čtvrtinu a o pětinu přibylo těch, kteří začali využívat vedle známek slovního hodnocení. Zároveň se snížil podíl škol, které učí on-line přesně podle běžného rozvrhu, což by podle doporučení ministerstva školství neměly.

Zničí koronavirus generaci mladých talentů? To nedopustíme – říkají mentoři a učitelé těch nejnadanějších

Co Čech to muzikant! Bude toto úsloví platit i poté, co pandemie koronaviru přestane ničit kulturní život v České republice? Experti na umělecké vzdělávání dětí doufají, že ano. Rok v životě mladého začínajícího umělce však znamená celé století, co se učení správným technikám, postojům a návykům týče. Rok „ladem“ je z hlediska vývoje zásadní především u dětí mezi 7. a 10. rokem věku. Ne vše lze „opravit“ později – říkají odborníci. Některé děti ztratí motivaci, disciplínu, úroveň jejich umu klesá,někdy se kvůli pandemii musí rodina uskromnit a dítě z uměleckých škol a z individuálních lekcí odhlásit.

Kateřina Lánská: Pokud mají učitelé žáky podporovat, měli by pečovat o vlastní psychiku

Pokud chceme umět pomoci dětem po návratu z dlouhého lockdownu do škol, měli bychom se zaměřit také na psychické zdraví učitelů, myslí si školní psycholog Daniel Štach. Psychologická pomoc by podle jeho názoru měla být pro učitele dostupná dlouhodobě a systematicky formou supervize přímo ve školách.

Lucie Fialová: Porušujeme jedno nařízení druhým, stěžují si ředitelé. Ale stojí to za to, děti už potřebují zážitky a vztahy

Školy mají za sebou možná největší logistickou akci v dějinách: zajistit rotační výuku, kdy se v budově budou po týdnu střídat různé třídy a ještě všechny před vstupem otestovat. „Skoro jsme se nestihli zamyslet nad tím, co budeme dělat, až se děti po takové době vrátí. Shodli jsme se jen na tom, že minimálně první týden nebudeme nic dohánět a budeme si spíš povídat,“ říká ředitelka školy na okraji Prahy Martina Hanzalová. Podívejme se, jak to kde vymysleli.

Zuzana Hronová: Školáky jsme hodili přes palubu. Vzdělání a volný čas nejsou priorita, říká psycholog

Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Lev Nikolajevič Tolstoj: geniální spisovatel i pedagog. Vážil si vesnických dětí, ve své škole opustil tresty i známky. Když to žáky nebaví, je něco špatně, tvrdil

Přísné a odtržené od života. Tak popisoval Lev Nikolajevič Tolstoj školy v západních zemích, které navštívil. Ruskou reformu vzdělávání kritizoval jako nedomyšlenou a tupě kopírující cizí, hlavně německé vzory. Na své usedlosti Jasnaja Poljana zřídil a několik let vedl školu pro děti vesničanů.

Jak pomoci dětem s traumatickou minulostí?

Když dítě zažije trauma, potýká se s tím celý život. Potvrzuje to Hana Brodníčková, matka čtyř přijatých dcer. Podle ní lidé trauma celý život zpracovávají a učí se, co se jim děje a proč, nebo je to ovlivňuje na nevědomé úrovni. Potom opakují traumatické vzorce ve vztazích s partnery, v zaměstnání, případně ve vztazích s vlastními dětmi. Následující článek popisuje, jak pracovat s dětmi s traumatickou minulostí. 

Zuzana Hronová: Žáci v pandemii zažívají nápor na duši. V kunratické škole jim pomáhají ranní dýchánky

Koronavirová pandemie a s ní související opatření, která omezují běžný chod společnosti, s sebou přinesly také pořádný nápor na psychiku a duševní pohodu žáků. Jejich život se obrátil vzhůru nohama, zmizely jistoty a ubylo pozitivních zážitků. V základní škole v pražských Kunraticích ale našli způsob, jak situaci dětem ulehčit. Pořádají zde on-line ranní dýchánky, které optimisticky nastartují den ještě předtím, než se žáci pustí do učení.

Martina Kopecká: Netlačme teď na výkon, uškodíme si

„Je důležité dopřát sobě i dětem péči, protože tím získáme čas do budoucna. Když budeme děti tlačit k výkonu, budou čím dál tím míň schopné se cokoliv naučit a víc se bude projevovat agresivita nebo odpojování se, které jsou spojené se stresem,“ říká v rozhovoru Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV, která se věnuje tématům wellbeingu a podpory dětí s nepříznivými podmínkami.

Markéta Hronová: Jak vylepšit vzdělávání v Česku? Renomovaný školský reformátor zná recepty

Kanadský expert na vzdělávání Michael Fullan je duchovním otcem úspěšné ontarijské reformy školství. Nyní působí jako konzultant vlád různých zemí a snaží se transformovat školství tak, aby odpovídalo potřebám 21. století. Založil hnutí Nová pedagogika pro hluboké učení. V rozhovoru představuje mj. kanadský vzdělávací model tzv. šesti C.

Bořivoj Brdička: Nová pedagogika pro hluboké učení podle Fullana

Základní informace o práci kanadského konzultanta vlád ve věci reformy školství, který vystoupí 20. 4. na naší konferenci Úspěch pro každého žáka.

Michael Fullan jako agent změny ve vzdělávání

Tento text přinášíme u příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka, která se uskuteční 20. dubna 2021 online a kde jako hlavní řečník vystoupí Michael Fullan, emeritní profesor Torontské univerzity a autor mnoha celosvětově úspěšných knih o vzdělávání a jeho reformách. Více informací o konferenci najdete ZDE. „Změna ve skutečnosti není tak těžká, jak si myslíme, když dokážeme lidi zaujmout a nabídnout jim smysluplné zážitky, které je obohatí.“

Zuzana Hronová: Ve Velkých Hamrech zvládají školu i děti z vyloučených lokalit. Chce to naslouchat, ne opovrhovat

Nerovnost ve vzdělávání se začala kvůli pandemii a lockdownu prohlubovat. Postihuje to především žáky z nefunkčních rodin, pro něž škola představovala často jediné místo, kde vládnou pravidla, cítí se bezpečně, mají klid na učení a nacházejí podporu. Existují však školy, které v nesnadné situaci dokážou do výuky zapojit i sociálně slabé žáky. Jedna z nich je ve Velkých Hamrech na Jablonecku.

Josef Mačí: Půl roku je fatální hendikep. Ze školy, která bojuje o každé dítě

Uzavření škol nejvíce odnesou žáci ze znevýhodněných rodin. Jak se tomu dá vyhnout? V Krnově razí kombinaci individuálních konzultací, neustávající komunikace a doučování.

Markéta Hronová: Člověk se základním vzděláním vyjde stát o tři miliony víc, než kdyby měl střední školu

Pomoci dětem z chudšího prostředí dosáhnout na vyšší vzdělání se státu vyplatí. Daniel Prokop se svým týmem PAQ Research a think-tankem IDEA v nejnovější analýze pro Nadaci České spořitelny vyčíslili, že česká ekonomika tratí na nevzdělanosti až 18 miliard ročně. Také spočítali, o kolik peněz stát přichází, pokud žáci nedokončí střední školu, a mají tak jen základní vzdělání. Pokud by stát investoval do opatření, která pomohou zvednout vzdělanostní úroveň dětí z nejchudších prostředí, česká ekonomika na tom vydělá, říká Prokop v rozhovoru pro HN.

Pandemie covidu představuje příležitost k transformaci vzdělávání. Setkání s prof. Michaelem Fullanem před Konferencí Úspěch pro každého žáka

U příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka: Na vlně změny proběhl 12. 4. 2021 pre-meeting s hlavním řečníkem, Michaelem Fullanem. “Covid obrátil vše vzhůru nohama, spousta věcí už nikdy nebude jako dřív. To představuje příležitost pro reformu systému vzdělávání jako celku. Využijte ji.”

Registrace na konferenci Úspěch pro každého žáka běží už jen do čtvrtka 15. dubna

Konference Na vlně změny se koná on line 20. dubna 2021. Hlavním hostem bude Michael Fullan z Torontské univerzity.

Ivan Motýl: Neučíme se, lítáme venku: Jak vypadá distanční výuka mezi chudými dětmi v Ostravě

V deset hodin dopoledne obvykle ve školách končí velká přestávka a začíná třetí vyučovací hodina. Nikoliv v čase lockdownu a ve vyloučené lokalitě Červený kříž v Ostravě. Po někdejší dělnické kolonii běhají v tuto chvíli houfy dětí, na výuku nikdo nemyslí. Právě děti ze sociálně slabých rodin ohrožuje uzavření škol nejvíce. On-line výuka je tady spíše off-line výukou.

Za ztracený potenciál dětí ze sociálně slabých rodin zaplatíme všichni. Společnost přichází o desítky miliard ročně

Kolik česká společnost zaplatí v budoucnosti za to, že nedává všem dětem šanci naplnit svůj vzdělávací potenciál? Nová studie věnovaná nerovnostem v českém vzdělávacím systému odhadla, že kdyby stát do slabších dětí investoval čas a peníze, do státního rozpočtu by v dospělosti ročně odvedly minimálně o 18 miliard více (při optimističtějších scénářích až přes sto miliard).