Učitel by měl být především vzdělaný, říká porotkyně ceny Global Teacher Prize

Už popáté letos odborná porota Global Teacher Prize CZ (GTP) vybrala mezi desítkami přihlášených učitelů nejprve deset finalistů a z nich potom toho jednoho, kterému pro rok 2022 přináleží cena pro nejinspirativnějšího učitele. 

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Školáci se nemusí učit všechno, navrhuje reforma výuky. Přišly k ní tisíce připomínek

Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně – jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.

Jitka Polanská: Dvě národní kurikula základního vzdělávání? Nechápu, kde se ten nápad vzal, říká odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Jana Straková

Připravuje se velká revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání neboli národního kurikula. Veřejnosti zatím uniká zcela zásadní aspekt revize, a to rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrovou a rozšiřující část. Diskuze o něm nejsou zatím slyšet ani mezi odborníky. Přitom i tvůrci návrhu připouštějí, že nese rizika. Je o nich přesvědčená i akademička Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. „Vlastně nemůžu věřit tomu, že něco takového zavádíme v situaci, kdy máme zároveň plnou pusu řečí o nutnosti snížit nerovnosti v českém vzdělávacím systému a je to jeden z hlavních cílů Strategie 2030,” říká.

NPI: Vyhodnocení veřejných připomínek k hlavním směrům pro revizi RVP

Veřejné připomínkování dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV skončilo 21. dubna 2022. Během měsíce, kdy připomínkování běželo, se u Expertního panelu MŠMT sešlo více než 3 600 připomínek. Expertní panel se nimi nyní podrobně zabývá. Výsledek připomínkování zveřejní v druhé polovině června 2022. Následovat bude proces schvalování dokumentu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho konečné vydání plánuje na přelom června a července 2022.

Ladislav Vrchovský: Statek. Strhující příběh podle skutečných událostí

V nakladatelství Grada v dubnu vyšlo strhující vyprávění o Františku Zíkovi, jeho rodině, počinech na poli zemědělství i politiky, vyprávěné napříč dějinami.

Druhý cizí jazyk na základních školách jako nepovinný? Jaká jsou pozitiva a negativa této změny?

Expertní panel pro přípravu Revize rámcového vzdělávacího programu by v těchto dnech měl představit další verzi Hlavních směrů, která pracuje s připomínkami veřejnosti. Největší debatu návrh vzbudil v případě zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka. EDUin přináší přehled možných pozitivních a negativních důsledků této změny a upozorňuje na to, že pro její provedení nám chybí klíčová data. 

O školství na Ukrajině

Článek níže se věnuje informacím a zvyklostech ukrajinského školství. Text je výstupem z rozhovoru s Mgr. Olenou Keronyak, Ukrajinkou, která pracuje jako koordinátorka péče o žáky s odlišným mateřským jazykem na ZŠ Kořenského na pražském Smíchově, a její dcerou Viktorií Keronyak, která je lingvistkou a absolventkou obor Ruský jazyk a literatura na Filozofické fakultě MU a předtím studovala na ukrajinských školách.

František Trojan: Děti s znevýhodněním už do školy často nastupují v pozici „černého Petra“

S předsedkyní spolku Spolu Ivou Jánskou o tom, jak systém (ne)řeší děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Záviš Dobiášovský: Zmar dětí pokračuje i u druhých kol přijímaček na SŠ

Pro řadu rodičů a dětí martyrium s přeplněnými kapacitami středních škol pokračuje v druhých kolech. Ve velkých městech a zejména Praze se některé školy netypicky naplnily už v prvních kolech, v těch druhých pak i přes to zůstávají i několikanásobné převisy, kvůli kterým některé děti nemají šanci postoupit k dalšímu studiu.

Třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami změnila kvůli svému handicapu alespoň jednou školu

Vybrat dítěti školu je v Česku na rodičích. Jenže podle průzkumu „Zkušenosti rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)“ se každý pátý rodič, jehož dítě se potýká s nějakým handicapem, setkal s doporučením na to, aby své dítě přehlásil jinam.

Záviš Dobiášovský: Děti naráží na neúspěch a zklamání. Střední školy v Praze vzali „útokem“ i Středočeši

Příchod populačně silnějších ročníků „zaskočil“ střední školy, děti tak často naráží na zklamání a musí volit místa, která „zbydou“. Přestože se dal nedostatek kapacit dlouho dopředu čekat, dostatečně se je navýšit nepodařilo, k přijímacímu řízení míří o tisíce dětí víc než před pandemií. A k tlaku na školy se přidávají i Středočeši, mimopražských zájemců jsou tisíce.

Projekt ENGIE podněcuje ke studiu geověd dívky

V rámci projektu ENGIE, který má za úkol podnítit ke studiu geologie a příbuzných oborů dívky ve věku 13 až 18 let, byly vypracovány takzvané moduly – metodické návody pro výuku témat Klimatická změna, Geotermální energie, Nerostné suroviny, Přírodní rizika, Metody výuky geověd, Genderové aspekty v geovědách.

Else Müller: Stříbrný prach z hvězd. Autogenní trénink pro děti od 4 let

Pohádková kniha určená k tomu, aby dětem pomohla vypořádat se s rušivými vlivy dne, zbavit se případných obav a úzkostí a aby navodila atmosféru, ve které se bude dětem krásně usínat. Kniha je psána podle metody autogenního tréninku prof. J. H. Schultze.

Hodnocení dětí v mateřské škole

Děti v mateřské škole sice nedostávají vysvědčení, neučí se podle předmětů a vzdělávacích osnov. Přesto má hodnocení dětí již v mateřské škole své opodstatnění a význam. Napomáhá větší samostatnosti a odpovědnosti a pokud je součástí zpětné vazby pochvala, konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.

Martina Kopecká: I rodiče mohou měnit školu. Nevzdávejte se, říká průvodkyně škol

Ne vždy jsou vztahy mezi školou a rodiči ideální. Přitom přátelská atmosféra by pomohla dětem, aby se jim ve škole líbilo a aby je učení bavilo. „Stačí začít s maličkostí, nemusí to být nic velkého, na čem byste ztratili spoustu energie,“ říká průvodkyně škol Eliška Pácaltová z Eduzměny. Ta radí rodičům, jak tvořit školní komunity, a tím vztahy se školou zlepšovat. 

Petr Kain: Zpožděná pandemická generace: děti narozené v době covidu mají horší výsledky ve vývojových testech

Americká pediatrička Dani Dumitriuová si stejně jako mnoho jiných dětských lékařů na počátku pandemie oddechla. Zdálo se, že novorozenci, jejichž matky prodělaly covid, jsou zcela v pořádku. Odpadly tak obavy, že by mohl mít koronavirus podobné devastující dopady na zdraví dětí jako například virus zika, který způsoboval mikrocefalii, tedy vývojové poškození mozku.

Martina Běťáková: Školy mají být centry vzdělanosti, lídry inovací a změn

Vzdělávání má Martina Běťáková pevně vepsané ve své DNA. Mnoho let učila, byla zástupkyní ředitele na základní škole v Psárech, dnes vede oddělení podpory škol na MŠMT. Za příkladnou komunikaci s pedagogickou komunitou si letos odnesla Cenu Nadace České spořitelny. „Musíme se umět koukat do budoucnosti, předvídat změny, jít jim naproti a samozřejmě na ně připravovat i děti,“ shrnuje svou vizi českého školství v rozhovoru pro naši Nadaci.

Michaela Endrštová: Hledal jsem vizionáře, co nebudou jen kývat. Gazdík představil svých deset poradců

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) představil svůj tým poradců. Je mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, zakladatel sítě škol Scio Ondřej Šteffl nebo spisovatel Jiří Padevět. Radit budou ministrovi třeba ohledně změn maturit, přijímacích zkoušek i zda nechat na základních školách povinnou výuku dvou cizích jazyků. Jednalo se o jejich první společné setkání s ministrem.

Lucie Rybová: Taxi až ke dveřím, snídaně zdarma a učitel jako partner, vyjmenovává otec. S rodinou se odstěhoval do Finska za lepším školstvím

Břetislav Kupera se s rodinou přestěhoval do Finska před osmi lety. V té době měli čtyři děti a po dvou letech přibylo ještě páté. Finské školství tak poznali od základů. Od programu pro děti imigrantů, který absolvují starší děti, než nastoupí do školy, přes školku, přípravku, základní školu až k programu pro náctileté, kteří vyjdou ze základní školy a nedostanou se na střední. „Neznám lepší zemi, kde vychovávat děti,“ říká pracovník v oblasti IT. 

Tomáš Feřtek: Za Cermat vstřícnější a užitečnější, případně žádný

Ujasněme si, za co nemůže Cermat, ale politici, kteří ho řídí.