Lucie Kocurová: Můj manžel byl s každým ze čtyř dětí půl roku na rodičovské, říká první dáma Islandu

"Když se narodí dítě, mají rodiče k dispozici dvanáct měsíců rodičovské dovolené, která se dělí rovnoměrně mezi oba rodiče," říká první dáma Islandu Elisa Reid. 

České školy v zahraničí by chtěly mít možnost nabízet výuku na dálku

České školy v zahraničí by uvítaly, kdyby se do jejich výuky mohly zapojovat děti i na dálku. Distanční vzdělávání v době covidu-19 umožnilo účastnit se ve výuce v češtině i žákům z odlehlejších míst ciziny, nyní už tento způsob vzdělávání ale český stát oficiálně neuznává, a řada českých dětí tak přišla o možnost dostat i v zahraničí české vysvědčení.

Šárka Miková: Jak může lídr podpořit učitele, aby si kladli i náročné cíle. Seriál PŠU 4

To, jak dobře dokáží učitelé spolupracovat a využívat spolupráci ve prospěch lepšího učení svých žáků, je ovlivněno mnoha faktory. Záleží na podmínkách (např. úpravě rozvrhu) i způsobu, jak spolupráce probíhá – zda například není pouze sdílením zajímavých tipů do výuky, ale je opravdu hloubkovým zkoumáním vlastní praxe. Do hry však zásadně vstupují i osobní faktory těch, kteří spolupracují.

Jitka Polanská: Učitel má vliv na charakter žáků, ať chce, nebo ne. Jeho výchovná role je nevyhnutelná, říká Jan Hábl

„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.

Dominika Hromková: Chudoba, hoaxy i přiškrcená výuka. Přes sto českých vědců bude hledat cesty z krize

Od června v Česku funguje vědecký institut SYRI, který bude hledat řešení na společenské a ekonomické výzvy v době krize. Sdružuje vědce z univerzit z Prahy a Brna a inspirací pro výzkumná témata pro ně bude covid. Týmy expertů budou hledat nejlepší řešení pro vzdělávání v době uzavřených škol nebo způsoby, jak zabránit propadům do chudoby různých skupin lidí. Výstupy poslouží i ministerstvům.

Verena Kast: Jak být sám sebou. Pocit vlastní hodnoty a zkušenost identity

Kdo vlastně jsem? Souvisí s mojí identitou to, jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným a takovým, jaký chci být?

Zuzana Hronová: Místo učitele páťák v mikině. Jsou to kámoši, říkají děti, které učí starší spolužáci

Na základních školách je to běžný obrázek. Učitel vykládá, část žáků tempo nestíhá, pro další je naopak pomalé. Mít ve třídě dva pedagogy nebo několik asistentů je utopie, lidé chybí. Pomoci může vrstevnická výuka mezi staršími a mladšími dětmi. Prosazuje se nesměle, ale přináší výsledky. Každé dítě učí starší spolužák, který si tak zkouší aktivní přístup, odpovědnost, kreativitu a komunikaci.

Michaela Endrštová, Daniel Prokop: Ukrajinští středoškoláci vypadli z výuky, Česko to může stát miliony korun

Pětina ukrajinských středoškoláků se v červnu neúčastnila výuky ani v Česku, ani na dálku. Důvodem je i to, že neumí česky. Ukázal to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd. Podle sociologa a jednoho z autorů výzkumu Daniela Prokopa je potřeba děti na střední školy dostat. "Dítě, které nedokončí střední školu, stojí stát dva až tři miliony korun," říká v rozhovoru.

Hana Košťálová: Zkoumání vlastní praxe prostřednictvím spolupráce a náročných rozhovorů. Seriál PŠU 3

Jana a Adéla pracovaly párově po celý školní rok. Jednou týdně vedly společnou hodinu češtiny, která se zaměřovala na rozvoj čtenářské kompetence žáků v šesté třídě, kde je Jana třídní. Adéla vedle toho vyučovala sama v paralelní šestce.

Zaměřeno na duševní zdraví žáků

Poslední školní roky byly nejen v Česku ovlivněny vládními nařízeními proti šíření onemocnění covid-19 a poté přílivem novým žáčků z válečné Ukrajiny. Zejména žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už se specifickými porucham učení, nebo psychickými obtížemi, zaznamenali v těchto obdobích online výuku, nové členy třídy a školy a tím propad motivace ke studiu a zhoršení obtíží. Tento článek nabízí tři tipy pro systematickou podporu a péči o duševní zdraví žáků.

Jitka Jiřičková: Kouzlo patrona je v obyčejnosti, vysvětluje Petr Naske

„Podle mě může patrona dělat kdokoli, kdo splňuje stanovené podmínky. Pokud vás to láká, jděte do toho. Nechce se po vás nic převratného. Věnujete člověku na prahu dospělosti, vycházejícího z dětského domova, svůj čas a energii. Doprovázíte ho jednou etapou jeho života, podáváte pomocnou ruku a povídáte si. Je to obohacující pro obě strany,“ říká Petr Naske, bývalý člen programu Patron, který založila nezisková organizace Liga otevřených mužů a Univerzita Karlova s ní od loňska spolupracuje.

Michaela Slussareff: Hry, sítě a porno. Rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty

Rodičovství je těžké. Ale vy jste skvělí rodiče a nezaváháte ani před průzkumem divoké džungle digitálního světa. Proč? Abyste mohli své děti připravit na rizika, s nimiž se budou setkávat. A naučili je dovednostem, díky kterým se džungle změní v krajinu sice stále divokou, ale předvídatelnou a bezpečnou. Staňte se jejich důvěryhodným průvodcem a předejdete konfliktům.

Marek Adler: Cesta do pekel…

…není dlážděná dobrými úmysly. V případě nedostatku učitelů ve školách (nejen) v Praze a okolí je dlážděná zoufalstvím.

Petr Honzejk: Nikde nejde stát proti zájmům vlastních obyvatel tak jako ve školství

Nejsou místa na středních školách. Je to obrovské překvapení, protože přece nikdo nemohl tušit, že se bude hlásit tolik dětí! Ne, dělám si legraci. To, že místa nebudou, bylo úplně jasné zhruba patnáct let. Od momentu, kdy se začalo rodit více dětí než obvykle. Jenom se na to úplně všichni vykašlali. Ministerstvo školství i kraje coby zřizovatelé. A tisíce dětí na jejich ignorantství doplatí.

Rozdělení obsahu vzdělávání na jádrový a rozvíjející nedává smysl. Vysvětlujeme proč

Ministerstvo školství má do konce července schválit dokument Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Expertní panel, který směry připravoval, navrhuje jako jednu z možností, které může nové kurikulum obsahovat, rozdělení vzdělávacího obsahu na rozvíjející a jádrový. EDUin přináší shrnutí aspektů pro přizpůsobení výuky každému žákovi, kde dělení obsahu v RVP nehraje nejdůležitější roli.

Hana Košťálová: Kooperace učitelů ve světle profesního učení. Seriál PŠU 2

Naši žáci se bez ohledu na to, jaké mají zázemí, potřebují naučit stále komplexnějším dovednostem, aby dobře zvládali život v propojeném a nepřehledném světě. Učitelé jsou pro ně nejdůležitějším faktorem úspěchu ve škole. Dobrý učitel může dokonce kompenzovat nejrůznější hendikepy, které si dítě do školy přináší.

Ministerstvo školství finalizuje zadání pro revizi RVP. Podle SKAV jde dobrým směrem, stále však zbývá odpovědět na několik otázek

Zástupci Expertního panelu v závěru školního roku předali ministerstvu školství stručný výtah Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání. Dokument, do nějž budou zapracovány tisíce připomínek odborné veřejnosti, má sloužit jako zadání pro práci kurikulárních odborníků. Pracovní skupina SKAV (Stálé konference asociací ve vzdělávání) pro revizi RVP oceňuje stručnost a přehlednost dokumentu a některá rozhodnutí, ke kterým expertní panel došel od vydání první verze Hlavních směrů. 

Kristýna Matějková: Vyšší střední třída by zrušení víceletých gymnázií nerozdýchala, myslí si programový ředitel EDUin Hřebecký

Nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) znovu otevřel myšlenku na zrušení víceletých gymnázií. Podle něj a dalších kritiků prohlubují nerovnosti v českém vzdělávání. A pro jejich omezení je i programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

Angelika Grubert: Hry pro zvládání emocí. Pro děti 4–10 let

Vyjádření vlastních pocitů v konfliktních situacích bez toho, abychom ublížili ostatním, je velkou výzvou pro děti v mateřské i základní škole. Angelika Grubert proto sestavila tento soubor her pomáhající dětem konstruktivně se vypořádat se vztekem, strachem nebo neklidem.

Dominika Coufalová: Škola nás místo jmen manželek panovníků měla naučit pracovat s emocemi

Jak se blíží povinná školní léta mých dětí, vracejí se mé myšlenky často zpátky do minulosti. Přemýšlím nad tím, na co se mě škola snažila připravit a jestli bych teď nepotřebovala mít jiné dovednosti a znalosti než ty, které se do mě ve škole snažili vštípit. Došla jsem překvapivě k tomu, že bych si naopak přála, aby mě škola některé schopnosti neodnaučila. Například chuť se učit, zvídavě a beze strachu se ptát a nemít až panickou hrůzu z dělání chyb.