Jak by mělo být optimálně nastaveno financování vysokých škol? Proč chce vláda z rozpočtu školství oproti letošku pro rok 2024 ubrat skoro 30 miliard korun? Vladimír Kroc se ptal Mileny Králíčkové, rektorky Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů.
Zdroj: www.irozhlas.cz 15. 8. 2023
Ve svém funkčním období chcete usilovat o odpovídající financování veřejných vysokých škol. Jaké by mělo být?
V současné době jsou veřejné vysoké školy v Česku bohužel značně podfinancované. Čísla, kterými při jednání s ministerstvem školství argumentujeme, ukazují, ať už se podíváme na procenta k HDP, nebo ať už jdeme jinými výpočty, že to podfinancování je reálné. A my to vidíme při provozu našich vysokých škol, kdy je velmi těžké v kterémkoliv oboru udržet akademiky, o které okolo nás soupeří celý trh.
Takže
bohužel je reálné, že nám ti nejlepší akademici odchází do světa, odchází do
jiných sektorů. A podfinancování se projevuje třeba v tom, že byť velmi neradi,
ale někdy v některých oborech ztrácíme ty nejlepší.
Buďme
konkrétní. Podle vás je potřeba navýšit podíl peněz určených univerzitám na
úroveň 0,65 procenta HDP. Proč právě tato cifra?
Vycházíme z porovnání financování veřejných vysokých škol
v rámci OECD, což je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a také z
čísel, ve kterých jsme se pohybovali v minulé době.
Pro
nás je podstatné, abychom si jako společnost uvědomili, že demografická křivka,
která letos tolik působila při přijímání na střední školy, bude za tři až čtyři
roky na školách vysokých a žádný vysokoškolský obor nevybudujete mávnutím
kouzelného proutku.
Potřebujeme
čas, abychom se na tu demografickou křivku připravili, abychom stabilizovali hospodaření
veřejných vysokých škol, abychom byli schopni udržet procento vysokoškolsky
vzdělané populace i v budoucnu.
Podpora
vědy a výzkumu by měla být minimálně na 0,54 procenta HDP. Z čeho vycházíte?
Proč právě takový požadavek?
Když srovnáváme Česko s jinými zeměmi v EU a s jinými
zeměmi, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,
vidíme, že Česko by se rozhodně nemělo pohybovat ve spodním pólu té stupnice.
Protože abych to řekla úplně jasně, pokud chceme, aby česká ekonomika prosperovala,
musíme tu mít ekonomiku znalostní, založenou na znalostech.
Pokud chcete postavit chemičku, tedy továrnu, která dělá něco v oblasti chemie, musíte mít lidi, kteří jsou v chemii vzdělaní. Proto potřebujete dobrý systém vzdělávání, včetně kvalitních konkurenceschopných vysokých škol, aby ekonomika mohla fungovat. Čili veřejné i soukromé vysoké školy musí být na velmi dobré úrovni, aby znalostní ekonomika mohla prosperovat, aby se Česko posouvalo dopředu.
Efektivnější školy
Po
protestech akademiků sdružených v iniciativě Hodina pravdy se situací na
univerzitách zabývala pracovní skupina při ministerstvu školství. Sestavil ji
ještě předchozí ministr. K čemu dospěla?
Úplně na začátku jsem nebyla členkou této pracovní
skupiny, protože v té době jsem ještě nebyla předsedkyní České konference
rektorů. S ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pracujeme velmi
nablízko a je nám jasné, že hodně práce je i na naší straně.
Každá
vysoká škola uvnitř přistupuje k tomu, že se velmi silně zabývá tím,
jak být efektivnější ve vzdělávacím procesu, jak být konkurenceschopnější ve
vědě a jak být efektivnější administrativně. Takže ano, tato pracovní skupina
se věnovala i tomu, jaký kus práce je před každou vysokou školu uvnitř. A i
tomu se věnujeme, i v tom se mnohé děje.
Můžete
uvést nějaký konkrétní příklad z vaší univerzity, jakým způsobem můžete
efektivněji pracovat?
Konkrétně na Univerzitě Karlově momentálně připravujeme
nový systém podpory projektů, které čerpají tzv. komunitární zdroje z EU. Víme,
že v současné době Česko hodně čerpá z tzv. strukturální fondy, ale tyto strukturální
fondy pro ČR v průběhu několika let vlastně skončí a Česko zatím ne zcela
efektivně a dostatečně využívá tzv. komunitárních zdrojů, což je například
program Horizont 2020.
Zefektivnění,
které se bude na Univerzitě Karlově od podzimu rozvíjet, bude podporovat to,
abychom lépe čerpali tyto zdroje. Abychom si o prostředky z EU uměli říct a
dostávali je.
Vraťme
se k tomu, že by školství mělo dostat skoro o 30 miliard méně než loni.
Ministerstvo argumentuje tím, že škrtat teď musí všichni. „S ohledem na stav
veřejných financí a závazek vlády snížit deficit státního rozpočtu, který se
dotkne všech oblastí, nelze ani u vysokých škol počítat s navyšováním. I za
této situace platí, že vzdělávání, a tedy i vysoké školství musí být
prioritou,“ to říká ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu Radka
Wildová. Jak těmto slovům rozumíte?
Paní vrchní ředitelka, jak ji znám, je velká
podporovatelka vysokých škol v tom smyslu, že nemůžeme v současné situaci, kdy
za tři až čtyři roky bude demografická křivka opět vrcholit, financování
vysokých škol podcenit. A jsem přesvědčená, že jednání, která nyní probíhají,
by měla vést k tomu, aby rozpočet, který bude na veřejné vysoké školy, rozhodně
nebyl nižší než v minulých letech.
Poslechněte si celýrozhovor.
0 komentářů:
Okomentovat