Působí roztěkaně, není sociálně zralé a připravené na školu. Podobně vypadají doporučení psychologické poradny, aby dítě nastoupilo do první třídy o rok později. Odklad má skoro čtvrtina dětí, nejvíc v Evropě. Vláda schválila novelu, která má praxi zásadně omezit. Shodli se na ní politici všech stran. "Má to ale rizika, může narůst neúspěšnost dětí na základní škole," varuje analytik.
Zdroj: Aktuálně.cz
3. 10. 2024
Nezralost dítěte už jako
důvod pro odklad nástupu do školy stačit nebude. Počítá s tím novela školského
zákona, která chce pravidla zásadně zpřísnit. Dnes je podle České školní
inspekce 80 procent odkladů udělováno právě kvůli nezralosti.
Návrh, který připravili
poslanci všech vládních i opozičních stran, chce umožnit odklady pouze v
případě, že zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast na výuce.
Doporučení bude muset nově obsahovat konkrétní diagnózu od odborného lékaře
nebo klinického psychologa. Už nebude stačit vyjádření praktického lékaře jako
dosud.
Do budoucna by odklad mělo
dostat jen pět procent dětí, což je blízko průměru v zahraničí. Podle
údajů Českého statistického úřadu je v tomto školním roce po odkladu 23 procent
dětí. Ještě před deseti lety to bylo 18 procent.
"Je to dobrý krok,
ale obávám se dopadů. Když se razantně sníží počet odkladů, než se najdou
lidi, než se na to vyškolí, než si školy zvyknou, že jim tam budou chodit děti
s různou mírou připravenosti, je riziko, že vzroste neúspěšnost dětí na
základní škole," varuje Václav Korbel z výzkumné organizace PAQ
Research.
Za vysokým počtem odkladů
v Česku vidí i historický vývoj. "Zakotvilo se u nás, že dítě má být
připraveno na školu. Přitom v zahraničí se naopak razí, že škola má být
připravená na dítě," říká. "Dát dítěti test a podle toho určit,
zda vychází jako připravené na školu, nebo ne, je trochu přežitý koncept,"
dodává.
Školy podle něj musí
dostat čas se na změnu připravit. A dětem, které jsou částečně pozadu a dnes by
odklad dostaly, je třeba poskytnout podporu při přechodu z mateřské školy.
Návrh s tím počítá. Pracovníci poraden by měli ve školkách na začátku
posledního ročníku před nástupem do školy vyhledávat, jestli některé dítě
nepotřebuje speciální podporu.
"Dát na vše více
času"
Ředitelka základní školy
ve Zlatých Horách na Jesenicku Jitka Novotná ale upozorňuje na možné úskalí.
"V současné době se často stává, že je sice teoreticky povinný poslední
rok školky, ale zrovna děti, které by potřebovaly větší podporu, tam
nedocházejí," říká.
V případě, že bude v
prvním ročníku základní školy více než 15 dětí, má třída automaticky dostat
asistenta pedagoga. Podle ředitelky by to mohlo pomoci. Ale kromě asistentů by
podle ní bylo dobré "přizpůsobit výuku v první třídě tomu, že děti mají různou
startovní čáru – dát na vše více času."
Právě Jeseník patří k
okresům, kde děti mají odklad nejčastěji v Česku. Podle školní inspekce se týká
zhruba 34 procent dětí. Naproti tomu hned v sousedním okrese Šumperk je to
výrazně méně, "jen" 21 procent.
"Některé okresy
převyšují v podílu odkladů, přitom tam není velký počet sociálně vyloučených
dětí, u kterých je riziko odkladu větší. To ukazuje, že je to o praxi
rozhodování poraden nebo i o tom, jak se rodiče snaží odklad dostat.
Pravděpodobně tam pak spadnou i děti, které by zvládly školní docházku i bez
odkladu," podotýká Korbel. Novela má rozhodování poraden sjednotit,
rozdíly mezi okresy by se tím mohly snížit.
Posun zápisů, konec
známek. A možná i úspora
Potíže mohou být i se
zajištěním asistentů, už nyní je jich nedostatek. Jen za minulý školní
rok přibyly téměř čtyři tisíce žáků, kteří na něj mají nárok.
Školy navíc nemají možnost asistentům poskytnout stálé místo v pedagogickém
sboru.
Dítě získává nárok na
asistenta dle vyšetření z pedagogicko-psychologické poradny. Pokud dítě dokončí
školu nebo přestoupí jinam, pozice asistenta zaniká a ten si musí najít uplatnění
jinde. Podle Korbela jsou poradny už nyní přetížené a největší slabinu návrhu
vidí právě v tom, jak kapacity zajistit.
Navrhovaná změna počítá
také s posunem termínu zápisů do první třídy. Vrátí se do dříve platné varianty
od 15. ledna do 15. února namísto dubna jako nyní. Školka také bude mít
povinnost předat nástupní základní škole přehled výsledků diagnostikování a
podpůrných opatření.
V první a druhé třídě chce
návrh mimo jiné zrušit známkování. Od učitelů by tak děti měly dostávat jen
pravidelnou zpětnou vazbu o svém pokroku, tedy slovní hodnocení. Na to ale
nemusí být připraveni rodiče. "U nás jsme jednu dobu měli na prvním stupni
slovní hodnocení a skončilo na nezájmu – nikomu se to nechtělo číst,"
poznamenává ředitelka Novotná.
Významné omezení odkladů
má státu přinést i úspory. Ačkoliv další asistenti vyjdou na stovky milionů
korun, ušetřit se má víc. Stát by díky změně nemusel platit jeden rok školní
docházky navíc tak velkému počtu dětí jako dosud.
"Uvolnění míst v
mateřských školách by částečně ušetřilo náklady na zřizování dalších míst v
oblastech s převisem poptávky po předškolním vzdělávání. Horní hranice odhadu
těchto úspor se pohybuje kolem 9,1 miliardy," píše se v návrhu. Podle
Korbela jsou ale odhady o úsporách nadhodnocené. "Spíš přinese nižší
jednotky milliard, pokud vůbec. Během týdnů k tomu vydáme analýzu,"
uzavírá.
Opatření mají začít
fungovat postupně, aby se na ně školy stihly připravit. V roce 2026 by se
nový postup vztahoval jen na děti narozené před 1. dubnem 2020.
Publikováno v rámci Chytrého Česka, společného projektu Aktuálně,cz a Nadace České spořitelny zaměřeného na vzdělávání.
0 komentářů:
Okomentovat