Česká školní inspekce (ČŠI) klade stále větší důraz na podporu škol a vedení dialogu. Jak vypadá její současná práce a jak ji ovlivní navrhovaná novela školského zákona? Co může inspekce nabídnout školám, které si samy se změnou nevědí rady?
Zdroj: EDUin
6. 5. 2025
Hledání
sebemenších pochybení či nepříjemná atmosféra v celé škole. To se možná
vybaví jako první některým ředitelům škol při zmínce o návštěvě České
školní inspekce (ČŠI). Přestože se její přístup v posledních několika
letech proměnil, změna obrazu ve veřejném prostoru postupuje pomaleji.
Zároveň
se často ve veřejné diskuzi objevuje i opačný argument, že by ČŠI měla mít
silnější roli v zajišťování kvality vzdělávání. Ani výrazné posílení
pravomocí by ale neřešilo nedostatek kvalitních ředitelů a dlouhodobé
problémy systému, se kterými se české školství potýká. Současná inspekční praxe
se stále více zaměřuje na podporu a vedení dialogu. Oproti tvrdé kontrole
nabízí škole pohled zvenčí a hledá společně cestu, jak školu posunout dál.
„Ředitelé, kteří zažili inspekci v posledních letech, oceňují, že poprvé
vnímali inspekci jako skutečného partnera. Místo formální kontroly se stále
více vede rozhovor o práci školy a hledají se cesty k jejímu
rozvoji,“ uvádí Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu.
V dalším
zlepšování a modernizaci role ČŠI má pomoci i chystaná
novela školského zákona, která je momentálně zařazena do třetího čtení
Poslanecké sněmovny. Jedním z bodů této novely je totiž například úprava
konkurzů na ředitele škol. Nově by mělo být jasně dáno, že šestileté funkční
období stávajícího ředitele automaticky zanikne v momentě jmenování
nového. Pokud uspěje ve výběrovém řízení dosavadní ředitel, nebude nutné ho
nejdřív odvolat a znovu jmenovat.
Změny se
dotýkají i formálních náležitostí inspekce. Inspekční zprávy už nově
nebudou obsahovat podpisy přizvaných osob, pouze jejich jména. Ruší se také
povinnost, aby ředitel školy převzetí zprávy stvrzoval podpisem – zprávy se
dnes posílají do datových schránek a tam je okamžik doručení dohledatelný.
Když se
škole změna nedaří
Pokud škola však při inspekci opakovaně selhává, inspekce může nařídit nápravná
opatření a kontrolovat jejich plnění. Zřizovatel dostává jasný signál, že
by měl situaci aktivně řešit, třeba i změnou ve vedení školy, pokud to
situace a načasování umožňují.
Novela
zákona také navrhuje změnu intervalu inspekčního cyklu. Místo dosavadního
šestileté frekvence pro všechny školy se nově počítá s rozdělením do tří
skupin. Školy s nejlepšími výsledky bude inspekce navštěvovat jednou za
devět let, běžné školy zůstanou u šestiletého intervalu a rizikové
školy bude inspekce sledovat častěji: každé tři roky.
Mezi
další podpůrné mechanismy pro rozvoj škol s horšími výsledky patří
i možnost metodické pomoci od mentorů z Národního pedagogického
institutu (NPI), kteří by pomohli s plánováním změn i se zaváděním
konkrétních kroků ke zlepšení výuky. Příkladem takové pomoci je projekt
Kompas, jehož cílem je doprovázet a metodicky podporovat znevýhodněné
nebo dlouhodobě slabší školy. I tak ale zůstává na vedení školy, zda
nabídku pomoci přijme a aktivně s ní bude pracovat. Postoj ředitele,
jeho lídrovské schopnosti a ochota pro změnu jsou tak naprosto klíčové
faktory v otázce zlepšování výsledků škol.
0 komentářů:
Okomentovat