Marek Adler: Do jaké míry vláda naplnila jednotlivé body svého programového prohlášení pro oblast školství?

Marek Adler, ředitel školy základní školy Be Open v Praze, komentuje na sociální síti Facebook přehledový dokument PAQ Research: "Co jsme se dozvěděli? Vláda splnila přesně 0 z 17 konkrétních slibů. Některé sliby, naplnila jen částečně, jiné vůbec, v některých oblastech dokonce došlo k zhoršení."

 

Zdroj: Pedagogické info 2. 8. 2025

 

Velký dík PAQ Research za zpracování dokumentu s hodnocením naplnění jednotlivých bodů programového prohlášení vlády pro oblast školství. Díky, Karel Gargulák.

 

— Co jsme se dozvěděli? Vláda splnila přesně 0 z 17 konkrétních slibů. Některé sliby, naplnila jen částečně, jiné vůbec, v některých oblastech dokonce došlo k zhoršení.

 

— Nejedná se o žádné překvapení. Za vše hovoří nadpis článku novinky.cz: Byl to špatný slib, řekl Bek o platech učitelů

 

— Co s tím? Informaci šířit, nenechat se obalamutit politickým marketingem, zůstat náročnými občany (voliči). 

 

— Snad se jednou dočkáme doby, kdy alespoň ministr školství bude za svůj rezort bojovat. Kéž by školství bylo vnímáno jako investice do budoucnosti.

 

 

Stručné a velmi rámcové vyhodnocení programového prohlášení vlády (zdroj ZDE), stručné komentáře)

 

 

Podpora škol a pedagogických pracovníků

 

— Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR. Připravíme a zavedeme systém profesního růstu pedagogů jako nástroje profesní podpory.

Komentář: Zde došlo k ukotvení, avšak s dvouletým odstupem k výpočtu cílové průměrné mzdy. Obecně úroveň platů učitelů klesá (viz IDEA). Financování nepedagogů bylo od ledna 2026 převedeno na zřizovatele a jejich platy rovněž stagnují. Žádný kariérní systém pro pedagogy nebyl vytvořen. 

 

— Výrazně zlepšíme podmínky pro výkon učitelského povolání, zejména dostatečným rozšířením odborné podpory učitelů ve školách, včetně podpory začínajících učitelů do konce roku 2023.

 

Komentář: Byla ukotvena pozice začínajícího učitele v legislativě. Specifická podpora – finanční či jiná – buď nebyla vytvořena či je spíše omezená (např. podpůrné materiály jako výstup projektů financovaných z evropských prostředků) . 

 

— Ve spolupráci s pedagogickými fakultami a fakultami připravujícími učitele posílíme motivaci pro výběr učitelského povolání a zasadíme se o reformu profesní přípravy učitelů s důrazem na praktické dovednosti.

 

Komentář: Reforma pregraduální přípravy je poměrně úspěšně realizována, přesto však její podpora na konci období stagnuje (viz ZDE). Byl zaveden kompetenční rámec absolventa učitelství, ukotveni provázející učitelé apod. Změny v pregraduální přípravě byly zavedeny především díky stabilnímu týmu na MŠMT. 

 

— Legislativně ukotvíme a více zpřístupníme podpůrné pozice na školách do konce roku 2024.

 

Komentář: Schváleno až k roku 2026 a to pouze na základních školách. Jedná se o pozice spec. pedagogů. psychologů i sociálních pedagogů. Financování je však omezeno, pozic na ZŠ bude stále málo (v přepočtu jde o jednu pozici na více než 600 žáků ZŠ). Financování se netýká se mateřských a středních škol (prozatímně financováno z ESIF). Data ukazují velkou poptávku právě po těchto pozicích pro tyto úrovně vzdělávání. 

 

— Podpoříme učitele v individualizaci výuky, práci s různorodými kolektivy dětí a žáků, rozvíjení potenciálu žáků se sociálním a jiným znevýhodněním. Zvláštní pozornost budeme věnovat rozvoji talentů a práci s mimořádně nadanými žáky.

 

Komentář: Byl realizován projekt Podpora rovných příležitostí a financována podpora škol s žáky s vyšším sociálním znevýhodněním. Obecně došlo ke zmocnění financování potřebných škol a dětí v rámci tzv “indexace” – viz níže. Obecně však spíše dochází k utlumení podpory například skrze podpůrná opatření, kde například financování těch nepersonálních PO (pomůcky apod.) přechází od roku 2026 na zřizovatele. Systém financování asistentů pedagoga zůstal prozatím nedotčen. Specifické je omezení celkového počtu financovaných hodin dle tzv. PHmax, který umožňuje např. dělení hodin.

 

— Vytvoříme podmínky pro posílení klíčové role ředitele školy – pedagogického lídra, včetně snížení administrativní zátěže mj. díky rozvoji informačního systému veřejné správy s termínem do konce roku 2023.

 

Komentář: K digitalizaci skrze budování informačních systémů veřejné správy nedošlo. O budoucí roli ředitelů byla zahájena debata a materiál Systém podpory a vedení ředitelů škol: Priority pro období 2025–2027, k naplňování konkrétních opatření zatím nedošlo. Připravuje se mj. i pilotáž místní školské správy v regionech skrze společenství obcí, která si mj. klade za cíl snížení byrokracie a posílení pedagogického leadershipu. 

 

— Zajistíme investice do výstavby a rekonstrukce vzdělávací infrastruktury, i s maximálním využitím evropských fondů. Zajistíme dostatečné finanční prostředky na pořízení a rozšíření nabídky digitálních učebních pomůcek (včetně ICT techniky), ale stejně tak na rozvoj digitálních dovedností učitelů i dětí, žáků a studentů.

 

Komentář: K digitalizaci skrze budování informačních systémů veřejné správy nedošlo. Specifické investice běžely především z evropských fondů (IROP+), digitální infrastruktura byla podpořena z Národního plánu obnovy. Vzdělávací infrastruktura v podobě vyšších kapacit škol nebyla zajištěna zejména pro středoškoláky, o jejichž silných ročnících se dlouhodobě vědělo. 

 

— Mateřské školy podpoříme zkvalitněním metodického vedení a institucionálním zavedením pozic podpůrných pracovníků.

 

Komentář: K institucionalizaci pozic a jejich financování pro mateřské školy nedošlo. Je možné je platit z evropských peněz. 

 

 

Kvalita vzdělávání

 

— Zlepšíme kvalitu výuky na základních a středních školách tím, že v roce 2024 dokončíme revize rámcových vzdělávacích programů s důrazem na objem, obsah a aktuálnost učiva a zajistíme podmínky pro jejich implementaci ve školách, čímž dosáhneme zlepšení kvality výuky na základních a středních školách, zvětšení prostoru pro týmovou spolupráci, rozvoj kreativity žáků a individuální přístup k nim.

 

— Zaměříme se na snížení celkového objemu učiva a podpoříme kvalitu (porozumění) před kvantitou (memorováním). 

 

Komentář: Ke schválení revidovaných programů pro ZŠ došlo. Výsledky v cílech snížení objemu učiva jsou rozporuplné (například pro vzdělávací oblast matematika). K revizi RVP na středních školách nedošlo. Slibované změny prozatím nelze žádným způsobem měřit, protože ČR nesbírá výsledková data a nelze získat výsledky žáků “před a po” zavedení změn.

 

— Budeme klást důraz na rozvoj gramotností, znalostí a dovedností potřebných v každodenním životě. Zaměříme se na podporu občanského vzdělávání, etické výchovy, finanční i mediální gramotnosti a kritického myšlení. Promění se výuka dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus.

 

Komentář: Dané oblasti se v revidovaném kurikulu objevují, včetně nového cíle osvojení gramotností. Vláda bohužel nepodpořila další rozvoj projektu Dějepis+, který měl šanci proměnit výuku dějin 20. století a sloužit jako pilotní pro implementaci změn kurikula. 

 

— Budeme aktivně řešit regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání. Podpoříme školy v regionech s podprůměrnými výsledky vzdělávání pomocí intervenčních programů. Budeme rovněž podporovat práci s rodinami dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a dětí s odlišným mateřským jazykem. Systém společného vzdělávání zachováme a podrobíme jej pečlivé revizi, aby opravdu odrážel potřeby žáka i možnosti škol. V zařízeních ústavní a ochranné výchovy posílíme prevenci a upravíme podobu náhradní péče o děti tak, aby se co nejvíce přiblížila rodinnému prostředí.

 

Komentář: Zmocnění k indexovému (cílenému financování škol) a dětí došlo schválením tzv. velké novely školského zákona. Cílem je nyní vyčlenit dostatečný objem prostředků, kde pro podporu identifikovaných potřebných dětí a škol (přes 100 tisíc) skrze podpůrné pozice (sociální pedagogy, psychology) či doučování, pomůcky a dalších intervence je potřeba uvolnit alespoň jednu miliardu Kč. Dle dostupných informací je garantováno pouze 300 mil Kč. V rámci společného vzdělávání došlo k omezení personálních podpůrných opatření od ledna 2026 (objem desítek milionů Kč), financování převedeno na zřizovatele. V případě ústavní a ochranné výchovy nedošlo k výraznější změně legislativy, přesto zde dochází k dílčím reformním krokům v dané problematice.

 

— Zaměříme se na ověřování získaných kompetencí a gramotností v uzlových bodech vzdělávání a na základě toho připravíme změny v přijímacích, maturitních i závěrečných zkouškách, včetně důrazu na jejich digitalizaci. 

 

Komentář: Zde došlo pouze k digitalizaci JPZ. K proměně cílů a obsahu testování či zavedení testování v uzlových bodech prozatím nedošlo. 

 

— Další prioritou je podpora gymnázií a všeobecného vzdělávání. V odborném vzdělávání chceme rozvíjet celostátně ukotvené modely spolupráce škol s firemní sférou a legislativně upravit další prvky podporující duální vzdělávání v modifikované podobě přizpůsobené podmínkám v ČR, tzn. s využitím co nejširších možností a forem dobrovolné spolupráce škol a firem, včetně podpory pro firmy, které se do tohoto systému rozhodnou vstoupit.

Komentář: Zde vláda schválila Dlouhodobý záměr vzdělávání s cílem podpory všeobecného vzdělávání a oborů až na 50 % nabídky. Bohužel k posunům v oborové struktuře na úrovni krajů nedochází. Dílčí model duálního vzdělávání byl schválen v rámci velké novely školského zákona. 

 

— Podpoříme kvalitní vzdělávání na základních uměleckých školách a v konzervatořích.

 

Komentář: Zde ke specifické podpoře nedošlo. 

 

— Zvýšíme podporu celoživotního učení na základě partnerské spolupráce státu, zaměstnavatelů a odborů. Upravíme legislativní rámec pro celoživotní učení a nastavíme role a odpovědnost partnerů v systému. Ve spolupráci se zaměstnavateli a jejich sektorovými radami zaktualizujeme Národní soustavu kvalifikací a zásadně posílíme meziresortní spolupráci v této oblasti, a to i s ohledem na propojení s Národní soustavou povolání.

 

Komentář: Obtížně vyhodnotitelná oblast. K dílčím legislativním změnám došlo. K propojení NSK a NSP došlo v rovině “databáze kompetencí”.

 

— Oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků posílíme o nabídku kvalitních a vzájemně propojitelných vzdělávacích programů, včetně online vzdělávání. Připravíme nástroje pro hodnocení jejich kvality. 

 

Komentář: Zde k žádným specifickým kroků nedošlo. 

 

— Budeme rozvíjet ucelený systém digitálních vzdělávacích zdrojů a posilovat jejich dostupnost.

 

Komentář: Zde k žádným specifickým kroků nedošlo. 

 

— Budeme podporovat organizace pracující s dětmi a mládeží, dobrovolnictvím a zaměříme se rovněž na podporu neformálního vzdělávání a jeho propojování s formálním vzděláváním.

 

Komentář: Zde došlo ke schválení Koncepci podpory mladých lidí v České republice 2025–2030 o její implementaci zatím nejsou dostupné informace. 

 

 

Závěr: V některých oblastech došlo k pozitivnímu posunu. Velká část opatření však nebyla naplněna, popř. byl pokrok pouze omezený. 

 

 

Co další vláda? 

 

— Na co by se měly strany zaměřit ve školství po volbách, jaké by měly být jejich hlavní priority? 

 

Komentář: Zcela zásadní je udržet prostředky ze státního rozpočtu pro školství na minimálně 4 % HDP – tedy cca 320 mld (v roce 2025, v roce 2026 bude částka vyšší). 

Směry investic lze shrnout například v podkladu ZDE, přičemž zahrnují:

— Platy učitelů a dalších pedagogikcýh pracovníků – závazek 130 % (dle Münicha cca +35 mld. Kč/rok).

— Podpůrné profese (psychologové, spec. pedagogové) v MŠ, ZŠ, SŠ (kromě již plánované cca 1 mld. další +1–2 mld. Kč/rok).

— Cílená podpora dětí a škol se sociálním znevýhodněním – stravování, indexové financování, zvýšení účasti v předškolním vzdělávání (cca 2–3 mld. Kč/rok)

— Profesionalizace ředitelské a učitelské profese – kariérní systém, reforma přípravy učitelů (cca 2–3 mld. Kč).

— Vytvoření systému profesionální místní školské (samo)správy (přes 250 regionů a velkých městských částí, cca 2–4 mld. Kč, zde však možné úspory z rozsahu v řádech 3–4 mld. Kč). 

— Posílení sběru dat a kapacit řízení centrální správy vzdělávacího systému – MŠMT, ČŠI, CERMAT (cca 0,5–1,5 mld. Kč).

— Zvýšení financování a podpora reforem vysokého školství (20–30 mld Kč).