Alena Potocká: Úzkost mezi dětmi se mění v pandemii. Evropa chce zakročit proti sociálním sítím

Zdá se, že už není otázkou zda, ale kdy Evropská unie omezí sociální média pro děti a teenagery. Některé země se chystají omezit přístup dětí na sítě pomocí aplikací či umělé inteligence, jiné třeba zase povinným souhlasem rodičů.

 

Zdroj: Aktuálně.cz 25. 10. 2025. Převzato v rámci vzájemné spolupráce ze slovenského deníku Postoj.

 

Po přísném zákazu sociálních sítí pro děti a mladistvé do 16 let v Austrálii, který má začít platit ještě letos v prosinci, uvažují nad podobným krokem i evropské země. Evropská komise v pondělí uvedla, že členské země mohou zavést vlastní národní zákazy pro nezletilé na sociálních sítích. Zároveň vyzvala velké platformy, aby zajistily, že jejich systémy budou zohledňovat věk uživatelů, píše server Politico.

 

Komise je v posledních měsících pod tlakem, aby zavedla opatření na ochranu dětí v online prostoru. Vlády ve Francii, v Dánsku, ve Španělsku i v dalších zemích vyzvaly k omezení sociálních sítí, přičemž vyjadřují nespokojenost s tím, že Evropská unie nejedná v tomto směru dostatečně rychle.

 

Jednotlivé státy se ovšem různí v návrzích, jak situaci řešit. Francie a Nizozemsko podporují zákaz sociálních sítí pro nezletilé mladší 15 let. Řekové zase mají představu, že pro děti do určité věkové hranice by měl být vyžadován souhlas rodičů. Dánsko, které v současnosti předsedá Radě EU, zase prosazuje jednotná přísnější opatření na úrovni celé Unie, k čemuž se přiklánějí i velké platformy, které tvrdí, že by pro ně bylo příliš komplikované, kdyby měla každá evropská země vlastní pravidla.

 

 

Doklad totožnosti i rozpoznávání obličeje

 

Evropská komise představila také prototyp aplikace, která dokáže ověřit věk uživatele a webovým stránkám přitom nesdílet citlivé údaje, které byly k ověření použity. Aplikace pro ověření věku využívá doklad totožnosti a dokonce i rozpoznávání obličeje.

 

Aplikaci budou na začátku používat Dánsko, Francie, Řecko, Itálie a Španělsko. Tedy pět zemí, které také prosazují omezení a pracují na vlastních řešeních pro ověřování věku.

 

"Ověřování věku není příjemné, ale je naprosto nezbytné," řekla dánská ministryně pro digitální technologie Caroline Stageová Olsenová, která představila uvedené pokyny spolu se šéfkou technologického oddělení eurokomise Hennou Virkkunenovou.

 

Věk uživatelů se doporučuje ověřit i v případě vysoce rizikových služeb, jako jsou pornografické platformy a online obchody s alkoholem. "Je těžké představit si svět, ve kterém děti mohou vejít do obchodu koupit si alkohol, jít do nočního klubu s tím, že by jim stačilo prohlásit, že mají více než 18 let, bez dokladů, bez kontroly. Ale takhle to v online světě platí už mnoho let," připomíná Olsenová.

 

I na Slovensku dnes platí věkové omezení na některých stránkách: například weby s pornografickým obsahem jsou dostupné od 18 let, sociální média zase od 13. Jenže toto omezení ve skutečnosti platí jen na papíře. Stačí, když děti vyťukají falešné datum narození, a dostanou přístup k celému obsahu.

 

Pokud se zkušební provoz navržené aplikace pro ověřování věku v uvedených pěti evropských zemích osvědčí, mohl by být zaveden ve všech členských zemích EU.

 

Slovensko diskusi o zákazu sociálních sítí pro děti s přísným omezením věku vítá. "Podporujeme otevření diskuse o zavedení jednotné evropské věkové hranice přístupu na sociální sítě," cituje portál Euractiv ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace, které by se na jednáních o takovém zákazu účastnilo nejčastěji. 

 

"Na základě zkušeností ze Slovenska navrhujeme jako vhodný výchozí věk 16 let," dodal resort. K potřebě regulace se přiklání i slovenské ministerstvo školství, které dodává, že stanovení věkové hranice nestačí a u dětí je třeba rozvíjet mediální gramotnost.

 

 

Austrálie jde příkladem

 

Momentálně je Austrálie jedinou zemí, která schválila plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti do určitého věku. Konkrétně jde o zákaz pro osoby mladší 16 let.

 

Tento zákon schválila koncem listopadu 2024 a účinnost má nabýt do 12 měsíců od schválení. Během tohoto přechodného období musí sociální sítě přijmout opatření k zajištění účinného ověřování věku uživatelů. Za systémová porušení hrozí společnostem vysoké pokuty.

 

Australská vláda argumentovala za přijetí tohoto zákona zhoršujícím se duševním zdravím dětí a mladých lidí. V zemi zaznamenali nárůst duševních poruch, úzkostných stavů u mladých, ale i stoupající počet dětí s poruchou příjmu potravy. Tento zákaz odůvodnili také jako ochranu před kyberšikanou a predátory v online prostoru.

 

Způsob ověřování věku je i v Austrálii velkým tématem. Momentálně se testuje ověřování pomocí dokladů totožnosti, přičemž zákon zakazuje platformám sbírat údaje z dokladů. V plánu je i využívání umělé inteligence prostřednictvím technologií, které dokáží analyzovat rysy obličeje ze selfie a odhadnout věk uživatele.

 

 

Pandemie dětských duševních poruch

 

K legislativním změnám, které mají ochránit děti a mladé v online světě, dochází po apelech odborné obce. Odborníci na duševní zdraví upozorňují, že závěry nejnovějších studií jsou alarmující, ať už jde o výzkumy mezi americkou, nebo evropskou mládeží. Mezi dětmi a teenagery bez ohledu na to, ve které části světa žijí, probíhá pandemie duševních chorob, kterou podle odborníků vyvolala právě sociální média.

 

Experti tvrdí, že není čas polemizovat a čekat na další potvrzující výzkumy o katastrofálním dopadu sociálních médií na duševní zdraví dětí, ale je třeba zavést přísnou regulaci. Ta se podle nich vždy dá později zmírnit, ovšem budeme-li váhat a léta dalších výzkumů potvrdí devastující vlivy na duševní zdraví dětí, tento stav bude již nezvratný.

 

"Jsme v nouzi a v takových situacích si nemůžeme dovolit luxus čekat na závěry, které bez jakýchkoli pochybností potvrdí negativní dopad určitého produktu," tvrdí například hlavní lékař zdravotnické služby USA Vivek Murthy, který americké zákonodárce žádá, aby byly sociální sítě jasně označeny obdobnou výstrahou, jaká se objevuje třeba na krabičkách cigaret.

 

Alarmující je i vyjádření známého amerického sociálního psychologa a spisovatele Jonathana Haidta, který působí jako profesor na New York University Stern School of Business. Ten po analýze dat za poslední roky apeloval, abychom "chránili mozky našich dětí před nezvratným poškozením", upozorňuje německý deník Die Welt.

 

V nejnovější knize Úzkostná generace (The Anxious Generation) Haidt publikoval závěry svého zkoumání duševního zdraví generace Z, tedy mladých, kteří se narodili mezi lety 1995 až 2010. A znějí dramaticky. Mezi mladými Američany došlo po roce 2010 k prudkému nárůstu těžkých depresí a úzkostných poruch přibližně o 150 procent, mezi dívkami došlo ke ztrojnásobení míry sebepoškozování. Současně byl zaznamenán až 188procentní nárůst sebevražd mladých lidí.

 

A proč srovnání právě se stavem před rokem 2010 a po něm? Tehdy totiž došlo k zásadní změně, kdy nový přední fotoaparát na chytrých telefonech umožnil vznik nového fenoménu – selfie. Toto období je spojeno zejména s radikálním zhoršením duševního zdraví dívek.

 

 

Děti neumí zvládat emoce

 

I v evropském prostoru pokračují odborníci se zkoumáním vlivu sociálních sítí na děti a mladé. Nejnovější průzkum sbíral data od podzimu loňského roku do května 2025 a podílela se na něm prestižní Neapolská univerzita Fridricha II.

 

Podle jejích závěrů 57,8 procenta italských teenagerů ve věku od 13 do 17 let vykazuje sklon ke vzniku depresí. "Více než polovina těchto mladých lidí neví, jak správně zvládat emoce, jako je hněv a smutek, strach a hanba," upozorňuje na závěry italský deník Avvenire.

 

"Mladí lidé, kteří jsou denně na sociálních sítích, vykazují sníženou kvalitu spánku a vysoké hladiny stresu, které přispívají k vysokému riziku nástupu poruch nálad a depresivních stavů," dodal italský deník.