Ředitelé jako pedagogičtí lídři, inovativní učitelé, aktivní zřizovatelé, spokojenější rodiče. Eduzměně se na Kutnohorsku podařilo postavit základy pro dlouhodobou a udržitelnou změnu vzdělávání

Nadační fond Eduzměna představil na své konferenci výsledky ojedinělého projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak co nejefektivněji podporovat všechny školy ve vybraném regionu, zlepšit vzdělávací ekosystém a učení dětí. Ambicí bylo pohnout celým vzdělávacím systémem, proto Eduzměna během svého pětiletého působení na Kutnohorsku systematicky pracovala s řediteli, učiteli, žáky, rodiči i zřizovateli.

Zdroj: Pedagogické info 28,. 11. 2025

 

 

Eduzměna na Kutnohorsku uspěla. „Podařilo se žádoucím směrem proměnit roli většiny ředitelů, významné části učitelů a zřizovatelů,“ říká nezávislý evaluátor Vladimír Kváča, který na konferenci vystoupil. „Změny na úrovni dětí a žáků zatím nejsou kvantitativně kauzálně zachytitelné, což je ale v souladu s očekáváním relevantních teorií o postupu a rychlosti očekávatelné změny v této oblasti,“ upozorňuje. 

Výsledky působení Eduzměny na Kutnohorsku jsou patrné zejména v těchto oblastech

Změny na úrovni vedení škol

Ředitelé škol se orientují mnohem více na pedagogické lídrovství. Wellbeing dětí i sboru začali vnímat jako nutnou podmínku učení dítěte a vedou k tomu i svoje učitele. Ti jejich práci vnímají lépe, než je tomu ve srovnávacím vzorku škol. 

 

Ředitelé systematicky plánují (67 % škol) a vyhodnocují strategický rozvoj školy, sestavují společně vizi školy (25 % škol). V regionu se podařilo vytvořit spolupracující síť ředitelů (zapojených je jich zhruba 70 %), kteří sdílejí praxi a zkušenosti. V celé České republice přitom spolupracuje méně než pětina ředitelů škol.

Posílení pedagogických sborů

Učitelé prokazují větší stabilitu, angažovanost a ochotu inovovat. Zlepšila se jejich schopnost pracovat se slabšími žáky a prohloubily se jejich facilitační dovednosti.

 

Do vzdělávacích programů Eduzměny se zapojilo 540 vyučujících, tedy víc než sedmdesát procent všech pedagogů v regionu, celá pětina z nich absolvovala vzdělávání dlouhodobé, což se pozitivně promítlo do kvality výuky. 

 

Došlo k posílení kompetencí učitelů díky metodickým centrům, inspirativním návštěvám a návazné mentorské podpoře. Vznikly profesní sítě a učící se skupiny i napříč školami.

Spokojenější rodiče

Rodiče vykazují mírně vyšší spokojenost se školami než rodiče v kontrolní skupině. Z kvalitativních dat vyplývá, že oceňují otevřenou komunikaci škol, systematičtější přístup k podpoře dětí a lepší spolupráci s pedagogy. Zároveň je možné u nich sledovat změnu ve vnímání samotného vzdělávání jako společenského tématu a posun v rodičovských kompetencích. Dále rodiče reflektují profesionální odbornou pomoc a rychlou dostupnost služeb Týmů duševního zdraví. 

Strategická role zřizovatelů

Zřizovatelé proměnili svou roli, posunuli se k strategickému řízení a výrazně se podílejí na regionálním systému podpory. Vzdělávání vnímají nejen jako provoz budov, ale jako klíčovou investici do budoucí prosperity regionu. Nejvýraznějším projevem změny v myšlení zřizovatelů je jejich ochota investovat do společné regionální infrastruktury a financování konkrétních služeb (Týmů duševního zdraví, práce regionálních průvodců škol atd.). 

Eduzměna zároveň výrazně přispěla ke zvýšení odolnosti vzdělávacího systému na Kutnohorsku. Konkrétně se projevila schopností čelit dvěma velkým krizím posledních let (pandemii covidu a přílivu ukrajinských uprchlíků). Obě situace ukázaly, že region dokáže rychle mobilizovat aktéry, sdílet zdroje, vytvářet řešení a udržet funkčnost vzdělávání i v podmínkách nejistoty. Tím posiluje dlouhodobou stabilitu dosažených změn.

 

Pilotní projekt na Kutnohorsku skončil v červnu 2025. Navázalo na něj Centrum podpory vzdělávání Kutnohorsko z. ú. (CPV), které v regionu zajišťuje kontinuitu nastartovaných změn. Zachovat programy a služby, které vznikly, chtějí i školy a spolu se zřizovateli jsou připraveny je dál spolufinancovat. Na podzim 2025 začala Eduzměna prostřednictvím Centra podpory vzdělávání působit také na Šumpersku a Zábřežsku. „Nyní míříme do dalších regionů. Naším cílem je vytvořit síť regionální podpory a do konce roku 2028 působit alespoň v jednom regionu ve všech krajích České republiky,“ popisuje plány do budoucna ředitel nadačního fondu Zdeněk Slejška.

Shrnutí hlavních zjištění evaluace si můžete přečíst ZDE.