Vladimír Vokál: Děti možná brzy přestanou chodit do školy, zaznělo v iDNES Lounge

Umělá inteligence může během několika let proměnit samotný smysl školy. Podle Vojtěcha Komendy z AIExcellence, Ladislava Mrklase z CEVRO Univerzity a Jana Vöröše Mušuty z EDUinu už dnes část rodičů přemýšlí o domácím vzdělávání a školy podle expertů stále připravují děti spíš na svět, který mizí. Klíčové budou praxe, sociální dovednosti a schopnost učit se celý život.

 

Zdroj: iDnes.cz, 22 5. 2026

 

 

Děti možná za pár let nebudou chodit do školy tak, jak ji známe dnes. V debatě iDNES Lounge zaznělo, že umělá inteligence může změnit nejen pracovní trh, ale i samotný důvod, proč děti sedí každý den ve třídách.

 

„To, co dřív trvalo dvacet let, se dnes změní za pět nebo tři roky. Kompetence, pro které lidi vzděláváme, se mění už během studia,“ říká ředitel AI Excellence Vojtěch Komenda. Podle něj se školy stále snaží připravovat studenty na stabilní profesní svět, který už ale neexistuje.

 

Komenda tvrdí, že právě proto začíná být důležitější praxe než dlouhé roky teorie. A že školy na změnu reagují příliš pomalu. „K nám do firmy přicházejí studenti, kteří po roce práce říkají: škola už mi pro praxi nic nového nepřináší,“ popisuje.

 

 

Sázka na dril

 

Podle prorektora CEVRO Univerzity Ladislava Mrklase ale problém není jen v délce studia. „Největší problém českého školství je, že záleží na tom, kde a na jakou školu dítě chodí. Máme excelentní školy, průměrné školy i školy, které to nezvládají vůbec,“ říká.

 

Právě rozdíly mezi regiony a jednotlivými školami podle Jana Vöröše Mušuty z EDUinu rozevírají nůžky ve společnosti. „V Praze a v některých regionech fungují prakticky odlišné vzdělávací systémy,“ upozorňuje.

 

Hosté se shodli, že české školství bohužel stále příliš sází na dril a měřitelné výsledky místo sociálních dovedností. Podle Vöröše Mušuty školy učí hlavně to, co se dobře testuje. „Umíme zkontrolovat, jestli někdo něco správně vypočítal. Jenže právě to bude do budoucna potřeba nejméně,“ říká.

 

Silná kritika zazněla také na adresu jednotných přijímacích zkoušek. Podle EDUinu deformují výuku hlavně v devátých třídách. „Je mi líto učitelů matematiky a češtiny. Chtějí učit svůj předmět, ale jsou pod obrovským tlakem připravovat děti hlavně na testy,“ popisuje Mušuta.

 

 

Gymnázium jako správná cesta?

 

Komenda zároveň zpochybnil tradiční představu, že jedinou správnou cestou je gymnázium a vysoká škola. „Před třemi lety bych bojoval za gympl. Dnes už si tím nejsem jistý,“ říká. Ve své firmě prý často dává přednost absolventům průmyslových škol. „Jsou praktičtější, umí řešit problémy a chtějí rychle do praxe.“

 

Podle něj navíc může být za deset let cennější schopnost pracovat s technologiemi než akademický titul. „Možná si nejvíc vydělá instalatér, který umí používat AI,“ dodává.

 

Nejsilnější část debaty přišla ve chvíli, kdy se otevřelo téma domácího vzdělávání a budoucnosti samotné školy. Jan Vöröš Mušuta naznačil, že umělá inteligence může zásadně proměnit samotnou legitimitu školy.

 

„AI se dokáže přizpůsobit tempu konkrétního dítěte. Jakmile někdo nabídne kvalitní vzdělávání mimo školu, stát bude muset vysvětlit, proč mají děti sedět každý den ve třídě,“ říká.

 

 

Už neplatí to, co platilo 150 let

 

Komenda přitom tvrdí, že podobná změna už začíná. „Znám lidi, kteří dospěli k závěru, že škola dětem nepřidá hodnotu a víc získají domácím vzděláváním,“ popisuje s tím, že klasická školní výuka musí projít zásadní proměnou.

 

Podle něj se dnes láme i tradiční představa úspěchu. „Sto padesát let platilo: studuj, buď vzdělaný a budeš se mít lépe. V době AI si už nejsem jistý, že to pořád platí,“ říká.

 

Přesto hosté nevolali po zániku škol. Naopak tvrdí, že pokud mají přežít, budou muset nabídnout něco, co technologie neumí — mezilidské vztahy, spolupráci a schopnost fungovat ve společnosti. Shodli se, že školy budou ještě důležitější jako místo socializace a rozvoje mezilidských vztahů.

 

„Budoucnost bude patřit lidem, kteří se umějí domluvit s ostatními, spolupracovat a učit se celý život,“ říká Mrklas.

 

A právě celoživotní vzdělávání se podle něj stane novým standardem. „Člověk možná během života několikrát změní profesi. Školy proto nemohou fungovat jen jako továrna na diplomy,“ dodává.

 

Celou debatu poslouchejte ZDE.