Markéta Hronová: Sliby o vyšších platech učitelů politici díky triku nikdy nemuseli dodržet. Splní teď Babiš avizovaných 75 tisíc měsíčně?

Když politici dají nějaký slib, a dokonce ho propíšou do zákona, stejně to ještě nemusí znamenat, že ho splní. Už minulá vláda Andreje Babiše (ANO) učitelům slíbila, že se jejich platy dostanou na 130 procent průměrné mzdy. Tento závazek pak dala následující vláda Petra Fialy dokonce do zákona – ale tak „fikaně“, že se ho stejně nikdy nepodařilo naplnit.

Zdroj: Hospodářské noviny 1. 7. 2026

 

Nynější vláda slibuje, že na konci jejího volebního období učitelské platy dosáhnou průměrně 75 tisíc korun měsíčně. Kolik peněz bude potřebovat ministr školství v rozpočtu na příští rok vyjednat, aby vláda v oblasti školství splnila všechny své závazky? 

 

O tom, kolik peněz přidělí školskému resortu ministerstvo financí, se bude přes léto jednat. Ministryně financí Alena Schillerová má sjednané schůzky s různými aktéry v oblasti vzdělávání, jak to nakonec dopadne, by mělo být jasné na podzim.

 

Platy českých učitelů se přiblížily průměru zemí OECD – oněm 130 procentům – v roce 2021, už o tři roky později ale opět spadly ke skoro nejnižším hodnotám. „Odhad je, že letos klesnou na 108 procent průměrné mzdy. Udržovat platy učitelů na vysoké úrovni je důležité zejména kvůli prestiži povolání. Ukázalo se, že v době, kdy platy učitelů stouply, počet zájemců o pedagogiku stoupl a méně učitelů z profese odcházelo,“ uvádí ekonom zabývající se vzděláváním Daniel Münich z CERGE-EI.

 

Fialova vláda vztáhla průměrné platy učitelů v daném roce k průměrné mzdě v ekonomice před dvěma lety – což učitelé považují za zradu, jejich reálná výše totiž tím pádem této hodnoty nikdy nedosáhla. Kdyby se platy učitelů měly příští rok dostat na 130 procent průměrné mzdy, rozpočet by se musel navýšit o 35 miliard, ukázala studie think-tanku IDEA, kterou Münich zpracovával. A i „pouhé“ udržení platů učitelů na letošní úrovni i v příštím roce by stálo 11 miliard.

 

 

Duševní zdraví je prioritou

 

Nevládní a profesní organizace z oblasti školství a duševního zdraví už nyní spočítaly, že aby vláda dostála všem svým slibům, rozpočet ministerstva školství by se musel zvýšit o 50 miliard na 334 miliard korun. Premiérovi a ministryni financí adresovaly výzvu, kde náklady na jednotlivé sliby vyčíslují. „Ministryně financí odpověděla, že máme být realističtí. Premiér Babiš napsal to samé, ale potvrdil, že chce dát finance na podporu duševního zdraví dětí, protože je to podle něj důležité téma,“ uvedl Karel Gargulák, analytik organizace PAQ Research, která se k výzvě připojila. 

 

Peníze jsou v oblasti duševního zdraví potřeba na platy a vzdělávání školních psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pedagogů, vzdělávání učitelů, posílení třídnických hodin, řízení a zvýšení kapacit poradenského systému. Celkem by to podle neziskovek mělo vyjít minimálně na čtyři miliardy korun.

 

Vláda se zavázala, že výdaje na vzdělávání budou odpovídat průměru zemí OECD – ten tvoří čtyři procenta HDP. K tomu se ale v posledních letech podle programového ředitele neziskové organizace EDUin Jana Vöröše Mušuty ani nepřibližují. Naposledy se dostaly na hodnotu 3,6 procenta HDP.

 

 

Kde vzít miliardy navíc

 

Pokud by vláda chtěla splnit všechny své závazky, které ohledně investic do vzdělávání dala, musela by do školství příští rok „přisypat“ celkem 50 miliard navíc.

 

Velkou část by spolkl závazek 130 procent průměrné mzdy – pokud by se to podařilo, vyšlo by to rozpočet podle neziskových organizací na více než 30 miliard korun. Další výdaje jsou podle nich potřeba na střední školství a zvýšení kvalifikovanosti mladých lidí a podporu vysokých škol a potřebných profesí a zahrnuly tam také návrat financování učebnic a vzdělávání učitelů zpátky pod státní rozpočet. 

 

V loňském roce totiž došlo k převedení financování nepedagogů, jako jsou kuchařky, školníci či uklízečky, z ministerstva školství na obce a kraje. Současně pod zřizovatele přešly i výdaje na učebnice a vzdělávání učitelů – současné vedení ministerstva ale chce jejich financování dostat zpátky pod státní rozpočet. 

 

I díky této změně platy učitelů v příštím roce pravděpodobně stoupnou bez ohledu na to, kolik se podaří ministru školství Robertu Plagovi (ANO) při rozdělování rozpočtu vyjednat. Dříve bylo totiž běžné, že ředitelé dopláceli nízké tabulkové platy nepedagogů z peněz na platy učitelů, kterým se tím pádem ale snižovaly. To už se nyní dít nebude – platy kuchařek a školníků zaplatí obce a kraje.

 

Plaga na konci školního roku prohlásil, že školský rozpočet by měl příští rok vzrůst o desítky miliard korun.

 

Vláda už nepracuje se 130 procenty průměrné mzdy, ale v programovém prohlášení napsala, že na konci jejího volebního období – tedy na podzim 2029 – budou učitelé brát průměrně 75 tisíc korun měsíčně. „I kdyby se to podařilo, podle aktuální predikce růstu mezd to odpovídá pouze 122 procentům průměrné mzdy,“ upozorňuje Münich. Navíc nejde o částku, kterou učitelé najdou na výplatní pásce, ale položku v rozpočtu ministerstva školství rozpočítanou na počet učitelů.