Letošní národní hodnocení vysokých škol ministerstva školství vyvolalo u části univerzit vlnu nespokojenosti. To, jakou jim mezinárodní komise vždy jednou za pět let přidělí v žebříčku známku, má totiž vliv na jejich prestiž i výši státních příspěvků. Osm z nich se proti nejnovějším závěrům hodnotitelů odvolalo a některé upozorňují na zásadní mezery v metodice, ministerstvo si ale za závěrem stojí.
Zdroj: Hospodářské
noviny 6. 8. 2026
Resort školám v rámci hodnocení přiděluje známku od A do D podle výsledků výzkumu a publikací univerzity a zároveň její celkové strategie. Výsledná známka následně rozhoduje o příspěvcích, které daná instituce dostane na dlouhodobý rozvoj a vzdělávací činnost – čím lepší známka, tím více peněz. Jestliže si univerzita meziročně pohorší a dosáhne nižší známky, dostane najednou reálně o miliony až desítky milionů korun méně.
Jestliže
některá z univerzit nesplní podmínky a není hodnocená, nedostane
peníze žádné – to se například letos stalo v případě Panevropské univerzity,
protože ministerstvo odhalilo střet zájmů u jednoho z členů hodnoticí komise.
Po zveřejnění
výsledků v červnu se některé z univerzit odvolaly. Proti hodnocení
písmenem C protestovala Vysoká škola báňská – Technická univerzita
Ostrava, která požadovala přidělení o stupeň lepšího výsledku. Ministerstvo
školství to ale tento týden zamítlo. „Nadále vnímáme, že celková známka B
by byla plně opodstatněná. Aktuálně vyhodnocujeme další možnosti postupu,“ řekl
HN rektor Igor Ivan.
Neúspěšná
byla i Česká zemědělská univerzita (ČZU), která dostala hodnocení B, ale
požadovala přezkoumání a přesunutí do skupiny A. V té jsou v tuto chvíli České
vysoké učení technické, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Masarykova
univerzita v Brně, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká
škola chemicko-technologická v Praze, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze a
Vysoké učení technické v Brně.
ČZU
napadá celý proces hodnocení, který nepovažuje za dostatečně férový a
transparentní. Každou z univerzit totiž posuzuje jiná mezinárodní
odborná komise. Její závěry pak tvoří polovinu konečného rozhodnutí o
známce. Doplňuje ho národní posudek od ministerstva a odborného garanta,
kterým je Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
Nejde ale
jen o přísnost, někteří rektoři mluví o opačném problému, který
může konečné výsledky výrazně ovlivnit. „Některé komise dávaly i o dva
stupně lepší známky než při minulém hodnocení. Nepodařilo se to správně
nakalibrovat,“ říká předseda České konference rektorů Milan Pospíšil,
který vede Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.
Na
to se nyní odvolává právě rektor ČZU Michal Lošťák, který navrhuje, aby
měla Rada pro výzkum možnost se odklonit od expertních posudků a dojít k
vlastnímu závěru. „Srovnat nároky napříč resorty může jedině rada, protože jako
jediná má před sebou hodnocení všech poskytovatelů současně,“ uvedl v
prohlášení.
Vysoká
škola zároveň upozorňuje na fakt, že z metodiky hodnocení není jasné, kdo
činí finální rozhodnutí o udělení známky a zda se na tom musí shodnout
celá Rada pro výzkum, či pouze její zástupce. „Nerozporujeme práci
odborných panelů. Ptáme se na to, kdo má podle metodiky konečné slovo. Takové
pravidlo je potřeba zpřesnit, aby bylo nezpochybnitelně přezkoumatelné,“ říká
rektor Lošťák. ČZU se proto po zamítnutí odvolání ministerstvem
obrátila právě na Radu pro výzkum, aby výsledky znovu posoudila.
Česká
konference rektorů v rámci narovnání podmínek navrhuje, aby
zasedaly stejné odborné komise pro jednotlivé typy vysokých škol –
přírodovědné, technické a humanitní. Dalším problémem pak podle zástupců
univerzit je, že se známka prostě vyhlásí a není téměř žádná možnost pro
obhajobu.
S nápady,
jak metodiku hodnocení do příštího žebříčku vylepšit, plánují rektoři oslovit
ministra školství Roberta Plagu (ANO). Jím vedený resort nicméně považuje
současný systém hodnocení za transparentní. Ministerstvo ale zároveň uvedlo, že
vnímá význam jeho průběžného vyhodnocování a dalšího rozvoje.
Odvolání
v souvislosti s letošním hodnocením obdrželo ministerstvo ještě od šesti
dalších univerzit. Přezkoumání požadovaly například i Mendelova univerzita
v Brně, Ostravská univerzita nebo Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Ale
také Panevropská univerzita, kterou rezort z hodnocení diskvalifikoval
kvůli střetu zájmů jednoho z členů hodnoticí komise – tato vysoká škola tudíž
nedostane ze státních peněz na rozvoj vůbec nic.
„Všechna odvolání byla individuálně posouzena. V žádném případě nebyly identifikovány okolnosti, které by odůvodňovaly změnu výsledků schválených v rámci hodnoticího procesu,“ řekl HN tiskový mluvčí Patrik Kubas. Ministerstvo školství nyní podle něj považuje výsledky hodnocení za konečné.
0 komentářů:
Okomentovat