Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Zdroj: Český
rozhlas Plus 30. 8. 2026
„Dobrý
charakter netvoří jedna věc, ale je to souhrn něčeho, co v sobě člověk
dlouhodobě pěstuje. Respektive, někdo to v něm pěstoval až do okamžiku,
kdy za sebe přebírá odpovědnost,” nastiňuje komeniolog.
Z díla
Jana Amose Komenského čerpá inspiraci pro moderní charakterovou výchovu a
prevenci etické krize ve společnosti. Pojmy jako dobro a zlo s lidmi
existují od nepaměti a historické texty podle pedagoga ukazují, že jsme jako
lidé stále stejní.
„Není to
tak, že nalevo jsou charakterní a napravo bezcharakterní, ale všichni jsme
taková zvláštní směsice,“ přibližuje. „Komenský říká, že všichni toužíme po
dobrém, pravdivém a krásném, ale ne vždy se nám to daří uskutečňovat.“
Učitel
národů by podle něj na současném českém školství spoustu věcí ocenil. Žasnul by
nad didaktickými prostředky a technologickým i společenským pokrokem – ve své
době totiž kolegy musel přesvědčovat o tom, že by bylo dobré, aby do školy
chodili všichni, dívky, chlapci, bohatí i chudí.
Za dobrý
pokrok by podle komeniologa označil i nejnovější rámcové vzdělávací programy
(RVP). Zatímco se desítky let předpokládalo, že čím víc bude člověk vědět, tím
víc bude člověkem, poslední RVP kladou velký důraz na formování osobnosti i
sociální výchovu.
„Máme tam
péči o člověka, jeho svět, prostředí, dokonce i o přírodu. To si myslím, že by
nás pochválil,“ reflektuje pedagog a znalec Komenského. „Otázka zní, jestli to
budeme opravdu dělat, zda se to propíše do pedagogické reality.“
Výchova
charakteru
Letní
prázdniny využívají mnozí učitelé a učitelky ke svému dalšímu vzdělávání.
Z pedagogické zkušenosti často cítí, že vyučování není jen o znalostech a
chtějí také formovat osobnost a charakter dětí.
„Zájem o
to opravdu narůstá, protože je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí
s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe
se žije,“ vysvětluje filozof výchovy.
Rozměr
výchovy se v Česku postupně proměňoval. Totalitní režim podle pedagoga pěstoval
žáka poslušného, ten porevoluční začal s výchovou především úspěšných
školáků. To není nutně špatně, úspěšný, schopný žák ale ještě nemusí
společnosti prospívat, poukazuje komeniolog.
„To může
být prostě dobře vybavený manipulátor nebo někdo, kdo umí dobře obcházet
zákony, tunelovat banky,“ vysvětluje. „Teď myslím, že vnímáme, že kromě
úspěšnosti, kterou dětem přejeme, bychom také chtěli žáka prospěšného.“
K výchově
charakteru ovšem nestačí jedna hodina týdně navíc. Takový koncept prostupuje
celým pedagogickým procesem a objevuje se ve všech předmětech. Charakter dítěte
totiž ovlivňuje každý pedagog a jen na základní škole je dítě vystaveno i
třiceti různým učitelkám a učitelům, nastiňuje komeniolog.
„Učitel,
ať už je to tělocvik, nebo matematika, jakmile vstoupí do hodiny, tak vším, co
dělá, ovlivňuje, formuje osobnost a charakter dítěte,“ vysvětluje a dodává, že
osobnosti s dobrých charakterem se i podle výzkumů lépe uplatňují, a to
nejen ve školním prostředí.
„Člověk,
který má třeba ctnost vytrvalosti, pravdomluvnosti, čestnosti, spravedlnosti,
tak se lépe uplatňuje nejen ve škole pro školní výkon, ale i v životě,“
uzavírá pedagog a komeniolog Hábl.
Je nutné Komenského myšlenky
aktualizovat? Mají charakter i národy? Co se stane se společností, která ztratí
morální nebo intelektuální elity? A co vzkazuje komeniolog do nového školního
roku? Poslechněte si celý pořad v audiu.
0 komentářů:
Okomentovat