Josef Mačí: Češi chtějí víc peněz pro vysoké školy, třetina by zavedla školné

České vysoké školy jsou kvalitní, reformu ale potřebují, vyplývá z průzkumu agentury NMS. S novelou teď přichází ministerstvo školství, školy se ale bojí ztráty samosprávy a politizace.

Zdroj: Seznam.Zprávy.cz 21. 10. 2026

 

 

Vysoké školy nemají dost peněz a vláda by jich měla zajistit více. Opakovaně na to upozorňují zástupci univerzit. A nyní se k nim přidává i téměř polovina veřejnosti, ukazuje průzkum agentury NMS pro Institut pro rozvoj vysokého školství (IRVŠ).

 

Ze všech dotázaných souhlasí 47 procent lidí s tím, že české vysoké školství je podfinancované. Nedostatek peněz vnímají častěji voliči opozičních (63 procent) než vládních stran (41 procent) a také vysokoškoláci (63 procent).

 

Polovina respondentů, kteří jsou o nedostatku peněz ve vysokém školství přesvědčeni, by dokonce byla ochotna zaplatit o 1000 korun ročně víc na daních, aby stát rozpočty vysokých škol navýšil. Odpovídá to zhruba čtvrtině populace.

 

„Podfinancování je skutečný problém a cesta k lepšímu vysokému školství a výzkumu vede přes reformy spojené s promyšleným a zacíleným nárůstem rozpočtů. Jen tak budou moci naše univerzity konkurovat těm nejlepším v Evropě,“ říká Tomáš Fliegl, ředitel IRVŠ.

 

Na vysoké školství má jít příští rok méně peněz než letos. Jejich rozpočet se podle návrhu sníží ze 36,2 miliardy na 35,9 miliardy korun. Z detailnějšího pohledu ale vyplývá, že na provoz mají mít školy o miliardu více.

 

Podle České konference rektorů ale tato částka nestačí ani na to, aby školy udržely konkurenceschopné platy, natož aby mohly reálně navyšovat počty přijímaných studentů, když se právě hlásí v přijímacím řízení nejsilnější ročníky. Přitom ministerstvo školství zároveň připravuje největší reformu vysokého školství od devadesátých let.

 

„Bez toho, že by bylo zajištěno dostatečné financování, nemůže reforma nic změnit. Dávám k tomu takové přirovnání – novela se inspirovala legislativně v Bavorsku, tak se pojďme inspirovat i penězi. Bavorsko dává do vysokého školství 1,2 procenta HDP, Česká republika 0,6 procenta,“ upozorňuje předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský.

 

 

Reforma ano, politizace ne

 

Ministerstvo školství poslalo věcný záměr novely vysokoškolského zákona do připomínkového řízení. Příští rok by měla být hotová legislativní podoba návrhu. Že je potřeba terciární vzdělávání reformovat, souhlasí prakticky všichni odborníci a rovněž také obě reprezentace vysokých škol – Česká konference rektorů i Rada vysokých škol.

 

Změnu žádá také veřejnost: 57 procent lidí v průzkumu odpovídá, že české vysoké školy potřebují reformovat. Nejostřeji to vnímají lidé se zkušeností se studiem – vysokoškoláci (71 procent). Vzácně se v tomto ohledu shodnou vládní (62 procent) i opoziční voliči (57 procent).

 

„Reformu podporujeme, protože vysokým školám usnadní přilákat špičkové talenty z celého světa. V zahraničí působí tisíce českých vědců a vědkyň a 62 procent z nich uvažuje o návratu. Více než polovina ale jako hlavní bariéru vnímá uzavřenost institucí vůči zájemcům o akademické pozice zvenčí. Nový systém řízení a kariér může právě toto změnit. Reforma zároveň nesmí omezit akademickou svobodu nebo posílit politický vliv na univerzity,“ říká Matouš Glanc, ředitel organizace Czexpats in Science, která spolu s Institutem pro rozvoj vysokého školství na novele vysokoškolského zákona spolupracuje.

 

Právě obavu z politizace a narušení autonomie vysokých škol zmiňují zástupci univerzitního prostředí jako největší riziko chystané novely. Asociace právnických fakult například ve svém usnesení varuje, že snaha o efektivnější řízení vysokých škol musí respektovat jejich akademický charakter.

 

Jádrem obav je návrh na nový formát vedení vysokých škol, který má zpružnit a zefektivnit jejich řízení. Vrcholným orgánem se má nově stát univerzitní rada, která by do značné míry převzala dnešní pravomoci akademického senátu a správní rady. Podle věcného záměru ministerstva školství bude mít univerzitní rada devět, 12 nebo 15 členů podle velikosti vysoké školy.

 

Členy univerzitní rady by jmenoval ministr školství – jednu třetinu navrhne odborná výběrová komise jmenovaná jím samým, druhou třetinu by doplnila jména doručená akademickým senátem. Poslední část by společně navrhly obě již jmenované skupiny.

 

„Návrh se žádnými politickými nominacemi nepočítá a obsahuje výslovné pojistky proti politizaci. Smyslem je otevřít školy odbornému pohledu zvenčí, nikoli je vystavit politickému vlivu,“ brání se před kritikou ohledně politizace vedení vysokých škol ve vyjádření ministerstvo školství.

 

 

Jaké pojistky ministerstvo navrhuje

 

— Členem univerzitní rady nemůže být současný ani bývalý člen vlády, poslanec, senátor nebo člen předsednictva politické strany či hnutí, pokud od skončení jeho působení v takové funkci neuplynulo alespoň pět let.

 

— Ministr školství členy univerzitní rady formálně jmenuje, ale nevybírá. Nominace podává akademický senát školy, odborná výběrová komise a sami již jmenovaní členové rady. Ministr je povinen nominovanou osobu jmenovat; odmítnout ji může pouze tehdy, nesplňuje-li zákonné podmínky pro výkon funkce.

 

— Členové navržení výběrovou komisí nesmějí být současnými nebo bývalými zaměstnanci dané školy ani s ní být v obchodním či jiném vztahu zakládajícím střet zájmů.

 

— Člen rady vykonává funkci s péčí řádného hospodáře a odpovídá za škodu způsobenou vysoké škole.

 

— Funkční období člena rady je šestileté, tedy delší než volební období Poslanecké sněmovny.

 

 

Třetina pro školné

 

Navzdory tomu, že Česko výrazně zaostává za zbytkem Evropské unie v počtu vysokoškoláků mezi mladými, jen 43 procent lidí si myslí, že je potřeba jejich počty zvýšit. A to přesto, že zodpovídali v průzkumu tuto otázku poté, co dostali informaci, že v Česku má dnes vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání zhruba třetina lidí ve věku 25 až 34 let, zatímco průměr EU je 45 procent.

 

Naopak v populaci zůstává výrazně zastoupena skupina lidí, která by studium na vysokých školách zpoplatnila: 38 procent tento krok podporuje, 49 procent ho odmítá. V průzkumech Centra pro výzkum veřejného mínění přitom dlouhodobě vychází podpora pro tento krok nižší, mezi 22 a 29 procenty.

 

Výzkumníci z NMS to vykládají tak, že postoje respondentů mohlo významně ovlivnit, jaké otázky v průzkumu předcházely – ohledně úrovně vysokých škol nebo jejich financování. Že české vysoké školy nabízejí kvalitní vzdělání, si myslí 72 procent lidí.

 

Skupiny voličů jednotlivých stran zastoupených v průzkumu byly malé, a výsledky tak mohou být zatíženy statistickou chybou. Relativně nepřekvapivě ale vyšlo, že jedinými parlamentními stranami, u jejichž voličů převažuje podpora pro školné, jsou ODS a Motoristé sobě. Nejmenší vládní strana měla zavedení školného u některých oborů i ve svém předvolebním programu.