Pět let výživoví experti vymýšleli, jak zajistit, aby děti ve školních jídelnách jedly zdravěji. Proti nové vyhlášce, která zajišťovala, že děti dostanou méně cukru, soli a ultrazpracovaných potravin, se vedl táhlý boj lidí z branže i jídelen. Ti odmítali změny jako příliš zdravé a apelovali na vládu, aby normy pro školní obědy ještě změnila. To, co premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nakonec udělal, ale překvapilo úplně všechny.
Zdroj: Hospodářské
noviny 11. 11. 2026
Chce zcela zrušit spotřební koš, který musely jídelny dodržovat.
Dotované obědy tak nebude kontrolovat žádný předpis, jídelny nedostanou žádné
závazné limity. Vláda chce navíc tuto změnu prosadit bez připomínkového řízení,
pouze nařízením ministra. Experti se bojí, že jídelny budou vařit hlavně levně,
a tedy nekvalitně. A v šoku jsou i dodavatelé, protože investovali do „nové“
vyhlášky a teď jim chybí informace.
„V žádném případě to neznamená, že ministerstvo zdravotnictví
rezignovalo na zdravé stravování dětí,“ řekl ve středu novinářům ministr
školství Robert Plaga (ANO). Nový spotřební koš byl podle něj nevyhovující.
Pouhé doporučení pro jídelny považuje za lepší řešení než návrat ke starému spotřebnímu koši, podle nějž se ve školách vaří nyní.
Jenže právě absence jakýchkoli limitů umožní, že si školy budou moct vařit, jak chtějí, tedy třeba i podle starého spotřebního koše. Nebo ještě
hůř. Včetně používání polotovarů a předpřipravených práškových směsí.
Plaga argumentoval tím, že návyk na zdravou stravu mají děti
získat v rodinách. „Když se zavedla pamlsková vyhláška, děti, které na
zdravou stravu nebyly zvyklé z domova, si nezdravé jídlo kupovaly dál mimo
školu,“ uvedl.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) se ke změně zatím
nevyjádřil, stejně jako premiér, na jehož pokyn má ministerstvo zdravotnictví
závazný spotřební koš zrušit.
Podle odborníků
to jídelnám, které se nyní snaží vařit moderně a zdravě, velmi zkomplikuje
situaci. „Jsou často pod silným tlakem dodavatelů, učitelů, rodičů. Pokud
nebudou mít o co se opřít, může se stát, že kvalita stravy pro děti ustoupí
zájmům dospělých strávníků anebo snahám o snadné úspory. Proto všechny státy s
rozvinutým systémem školního stravování nějakou formu závazných pravidel mají,“
uvádí například epidemioložka veřejného zdraví Eliška Selinger.
Na stejný problém upozorňuje i Martin Krobot z Ústavu veřejného
zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, který se na přípravě vyhlášky
podílel. Ale i samotné jídelny, které se podle nových pravidel už snaží vařit –
při diskusích s rodiči nebudou mít v ruce nic.
Ponechat školní stravování úplně bez pravidel není nejlepší řešení
ani podle Asociace společného stravování, která v předchozích diskusích
vystupovala ostře proti novému spotřebnímu koši. „Je dobře, že se tím vláda
zabývá, protože současná vyhláška nebyla kvalitně zpracovaná a byla příliš
svazující. Na druhou stranu, toto je zase druhý extrém. Řadě jídelen, které se
ve stravování orientují a mají zkušenosti, to bude vyhovovat. U těch, které
nemají know-how, nemusí jít kvalita nutně nahoru,“ uvedl člen výkonného výboru
Asociace společného stravování Adam Kilberger.
Vláda chce navíc „protlačit“ volnost pro školní jídelny bez
připomínkového řízení. Ministr školství už požádal o výjimku, v pondělí o ní
bude jednat vláda. Pokud ji schválí, rozvolnění může projít pouze nařízením
ministra.
„Když se vyjednávala současná podoba vyhlášky, její tvůrci byli
kritizováni za to, že se pilotovala pouze krátkou dobu na 33 školách. V tomto
kontextu je aktuální změna absurdní pohrdání jakoukoli odborností,“ míní
Krobot. Loni už kritici vyhlášky prosadili její odložení o rok.
Jedna z nejčastějších námitek, které proti novému spotřebnímu koši
zaznívaly, byla nadmíra luštěnin a hodně bezmasých jídel. Podle Krobota se ale
nezakládala zcela na pravdě. „Pokud by spotřební koš splňoval současná výběrová
doporučení na evropské úrovni, bylo by tam masa ještě méně. Oproti
současnému stavu měl nový spotřební koš o dvě bezmasá jídla za měsíc víc.
Ani množství luštěnin se nenavyšovalo tak drasticky, jak o tom hovoří
kritici,“ říká Krobot s tím, že ze schvalování vyhlášky se udělala „obrovská
politika“. Argumentem politiků je často i to, že děti pokrmy, na které nejsou
zvyklé z domova, jíst nebudou a budou je vracet.
Jídelny, které podle nového spotřebního koše už vaří nebo na něj
postupně přecházejí, ale odmítají, že by se podle něj nedala vařit
tradiční česká jídla nebo že by žákům nechutnalo a jídlo ve větší míře
vraceli. „Já jsem zastánce spíše tradiční české kuchyně, aby se chuť pokrmů, na
které jsou děti zvyklé, změnila co nejméně. Nové zařazujeme postupně,“ říká
třeba vedoucí Školní jídelny Svornosti v Brně Marta Mandincová, která se
zúčastnila pilotního programu, v němž se nový spotřební koš zkoušel.
Postupně prý omezili sladké nápoje, přidávali více ovoce a
zeleniny, nyní se snaží zařazovat celozrnné těstoviny. „Začala jsem v poměru 1
: 5, nyní jsme na jedné třetině. Špagety vařím jen celozrnné, protože jsem
našla dodavatele, který je má výborné a dětem chutnají,“ popisuje Mandincová.
Ani podle nového spotřebního koše se nemusí vzdát kvalitních párků, slaniny
nebo smaženého jídla.
Zaskočeni byly z nečekaného kroku premiéra i dodavatelé
jídelen. „Rok se připravujeme na novou vyhlášku, hledáme nové produkty,
řešíme to se školami, s experty. A najednou se dozvíme, že to všechno byly
vyhozené peníze a čas, že to bylo zbytečné, protože řada škol si od nás ty
kvalitnější produkty prostě nevezme, když nemusí,“ zlobí se jeden z dodavatelů,
který si nepřál zveřejnit své jméno.
„O změně jsme se dozvěděli z Hospodářských novin, nikdo nám nic
neřekl, rozhodli to přitom zřejmě již dříve. A my do toho investujeme,
děláme závazky na zboží, které možná nikdo ani nevezme. Školám půjde o peníze,
proč by si kupovaly kvalitnější věci?“ dodává další.
Plaga uvedl, že je připraven debatovat o úpravách vyhlášky
tak, aby s ní bylo spokojeno ministerstvo zdravotnictví i Státní zdravotní
ústav. Změna by podle něj mohla platit od začátku roku, aby se školy nechystaly
na nová pravidla, která měla být povinná od září 2027.



0 komentářů:
Okomentovat