Komunální volby přinesly (staro)nové komunální politiky. Záhy začnou v úřadech řešit rozpočty. A co školy? Vzpomenou si na ně? A vědí vůbec, jak se daří vzdělávání v jejich obci nebo městě?
Zdroj: Lidovky 17. 11. 2026
Zřizovatelé
základních a mateřských škol, tedy obce, představují pro kvalitní vzdělávání
stěžejní faktor. Mohou podpořit vedení školy nebo pomoct s různými
nepedagogickými činnostmi. Stabilní financování a snižování nerovností na jednotlivých
územích stojí na nich. A spolu se školami také nastavují a řídí vizi vzdělávání
v regionu.
Ale co na
to jejich odborné kapacity? Vědí vůbec politici, jak mohou školám pomoci? Jasná
data v tomto případě nejsou. Některé úřady zaměstnávají více pracovníků pro
školství. Ti logicky mají možnost vyšší odbornosti. Mnoho obcí ale takové
možnosti nemá a všechno leží na starostovi, který zároveň řeší výmoly a
nefunkční osvětlení.
Kvůli
tomu ztrácí možnost podpory více než dva tisíce základních a mateřských škol.
Tolik jich totiž spravují menší zřizovatelé, kteří nemají kapacitu školám
kvalitně pomoct. Vedení škol tak musí všechnu administrativu řešit samo a na
pedagogické vedení učitelů jim nezůstanou kapacity.
Z tohoto
důvodu se nabízí větší spolupráce menších obcí. Příkladem je formát místní
školské správy prostřednictvím společenství obcí. Ze zřizování škol pod
společnou správou mohou profitovat všichni. Školství se budou věnovat odborníci
a samotné školy dostanou větší podporu.
Víte, že
nic nevíte?
Pro nové
starosty, kteří se naloďují do úřadu, je velkou výzvou právě orientace ve
zřizovaných školách. Ale i u těch staronových je naprosto legitimní otázka: Co
víte o školách, které zřizujete?
Důležité
pro zřizovatele je, aby měl o škole dost informací. Jakým výzvám škola právě
čelí a jaké změny se snaží zavést? Kolik mají znevýhodněných žáků? Mají
dostatek kvalifikovaných učitelů?
Tak zní
jen několik z mnoha otázek, na které se může zřizovatel ptát. Některé z těchto
údajů může znát, jiné zjistí jednoduchým rozhovorem s ředitelem. U mnoha
oblastí ale zůstává potřeba zjišťovat stav školy jiným způsobem a aktivně data
sbírat.
Řešení by
mohly představovat větší důraz a významnější podpora škol v oblasti
autoevaluace. Aby školy měly kapacity zabývat se sbíráním informací.
Kolik
toho zřizovatelé o školách vědí? Kolik jim věnují času? O tom dnes nemáme data.
Vlastně nevíme ani to, kolik toho ví škola o sobě. Kolik procent škol dělá
rozhodnutí na základě dat? Kolik jich data a důkazy systematicky sbírá a
vyhodnocuje? Víme, že nic nevíme…
Spolupráce
se školami na základě dat představuje oblast, ve které může jít jakákoliv obec
příkladem. Vydat se touto cestou znamená zlomek nákladů v kontrastu s tím, jaké
benefity to přináší.
Co jsou
věci, které může starosta nebo radní pro školství dělat? Tady pro vás uvádíme
tři konkrétní tipy.
1/
Scházejte se pravidelně s ředitelem nebo ředitelkou školy. Nastavte si setkání
na pravidelné bázi. Zjišťujte, co vedení potřebuje a jaké před nimi stojí
výzvy. Na co se chtějí zaměřit? Ptejte se, proč si myslí právě tohle. Jaká mají
data?
Ne
všechno však musí být v barevném grafu, obzvláště na menších školách umí dobrý
ředitel zjistit velmi mnoho věcí pouhým pozorováním. Ale i v takových situacích
by to měl umět popsat a argumentovat.
2/
Domluvte si s vedením školy průběžnou reflexi a vyhodnocování školy. Bude se
škola dětí pravidelně ptát prostřednictvím dotazníku? Nebo raději zvolí cestu
individuálních či skupinových rozhovorů? Chce ředitel sepsat svá pozorování? A
co udělají s výstupy?
Kvalitní
autoevaluace totiž nekončí zprávou, ale pokračuje opatřením. Škola je místem,
kde se mají učit všichni. Ptejte se, jak se ze své činnosti učí vedení školy a
pedagogický sbor.
3/
Pomozte vedení školy s administrativním odbřemeněním. V Česku jsou ředitelé zavaleni
administrativou více než v jiných státech. Většina z nich přitom chce trávit
čas pedagogickým vedením školy. Zbavte ředitele této zátěže a pomůžete celé
škole. Nemáte na to kapacity? Možná bude řešením spolupráce s dalšími obcemi.
Kde se
vidíte za pět let?
Rozhodování
na základě důkazů není jen řešení akutních problémů. Mít data v ruce je klíčové
i při tvorbě dlouhodobého strategického plánu. Pro mnoho obcí a škol budou v
horizontu několik let tématem například demografické změny. Zřizovatele proto
musí zajímat, jak se situace na školách bude vyvíjet a co mají očekávat. Data a
důkazy nepředstavují rozvojový luxus, ale základ pro rozumné fungování obcí a
škol.
Jen
informovaný zřizovatel může dělat informovaná rozhodnutí. A pouze ředitel,
který se rozhoduje na základě důkazů, může zřizovateli vysvětlit, proč je právě
tohle nejlepší cesta pro školu. Abychom měli školy, které vědí, co je jejich
cílem, a zřizovatele, kteří je v tom podporují.
Autor je výzkumník v oblasti
vzdělávání v organizaci Učitel naživo



0 komentářů:
Okomentovat