Jan Pokorný: Na středních školách je extrémní množství oborů. Ve 14 letech nevíte, že chcete být puškař

Žáci loni zamířili do 231 středoškolských oborů. Populárních jich je ale jen 25. O každé ze zbylých se zajímá méně než jedno procento uchazečů. „Máme extrémní množství oborů,“ hodnotí Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research a Národní ekonomické rady vlády. „Výtahář nebo puškař, což může být dobré zaměstnání, ale je tak speciální, že ve 14 letech si těžko určíte, že to chcete dělat," přibližuje v projektu Radiožurnálu Život k nezaplacení.

Jitka Polanská: Proč jsme si na sebe upletli takový bič? Ve Skotsku se chodí do spádové střední školy

Na rozdíl od Česka si Skotsko s tím, jak děti roztřídit do středních škol podle studijních předpokladů, hlavu neláme. Přichází o něco? Zdá se, že ne.

Julie Hrstková: Přijímačky 2025 opět potvrdily, že Česko má skvělé veřejné školství. Nejvíc se ale otevírá těm, kteří mají peníze

V prvním kole přijímacích zkoušek se na střední školu dostalo 94 procent uchazečů, tři čtvrtiny míří na školu, kterou uvedly jako první volbu, pochlubil se ministr školství Mikuláš Bek.

22. 5. 2025 od 17.00 Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Kdo může pomoci žákyním a žákům rozpoznat jejich potenciál?

Otázky:

— Proč je kariérové poradenství na školách důležité a jaké jsou jeho přínosy?

— Jak vypadá kariérové poradenství na českých školách? Kam bychom měli směřovat a na co si dát pozor?

— Kdo by měl na školách kariérové poradenství poskytovat a jaké podmínky je pro to třeba vytvořit?

— Jakými příklady dobré praxe od nás i ze zahraničí se můžeme inspirovat?

— Jaký mají na kariérové poradenství vliv nové technologie a umělá inteligence? Na co se připravit?

 

Diskutují:
Helena Košťálová / EKS
Jana Malá / Ministerstvo práce a sociálních věcí
Martin Navrátil / Moravskoslezský pakt zaměstnanosti
Miloš Rathouský / Svaz průmyslu a dopravy ČR

 

Moderuje:
Nikola Šrámková / EDUin

 

Celá akce bude streamovaná na https://www.facebook.com/SKAVcz/

 

Videozáznam z akce bude zveřejněn. Kulaté stoly jsou ke zhlédnutí zdarma: https://skav.cz/kulate-stoly/

 

Za finanční podporu děkujeme Nadaci České spořitelny.

 

Jakub Bronec: Kvalita školy stojí a padá s ředitelem. Ale bez podpory to nejde, říká náměstek Nantl

Ředitelé škol jsou podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla klíčem ke kvalitnímu vzdělávání. Ministerstvo proto spouští nový systém podpory, který má zlepšit přípravu ředitelů, zavést dvoufázové studium, mentoring i kompetenční rámec. K tomu by měl systém také snížit administrativní zátěž a přilákat více uchazečů do konkurzů na vedoucí pozice.

Jakub Bronec: Odvolání už nestačí. Co dělat, když se dítě nedostane na žádnou střední školu?

Letos poprvé není možné spoléhat se u přijímacích zkoušek na odvolání. Neúspěšný uchazeč se "nad čáru" už nejspíš nedostane. Všechna místa na školách zaplní algoritmus podle výsledků testů a priorit v přihláškách. Šanci může nabídnout druhé kolo, ale jen tam, kde zbyla volná místa. Podání přihlášky i odvolání mají pevné lhůty, které je třeba znát.

Zuzana Růžičková: Dva rivalové: ministr školství Bek a exministr Plaga. Dojde nakonec i na souboj v rukavicích?

Předvolební ring volný! Ministři Plaga a Bek se utkají v několika kolech. Které vyhraje fighter v barvách ANO a které pro sebe uhájí bojovník z vlády? Zápas proběhne o platy, počty placených hodin, revizi RVP nebo malé Ukrajince. Pojďme na to.

Festival základních uměleckých škol ZUŠ Open rozehraje historické budovy, koncertní sály, divadla, poutní místa, náměstí, parky a další místa po celé republice

Od 14. května do 6. června se uskuteční devátý ročník celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open, který je oslavou kreativity, nadání a radosti z umění a každoročně propojuje tisíce žáků, pedagogů, profesionálních umělců i diváků napříč celou Českou republikou.

Patricie Martinů: Jak se proměňuje role České školní inspekce? Rozhovor a spolupráce namísto přísné kontroly

Česká školní inspekce (ČŠI) klade stále větší důraz na podporu škol a vedení dialogu. Jak vypadá její současná práce a jak ji ovlivní navrhovaná novela školského zákona? Co může inspekce nabídnout školám, které si samy se změnou nevědí rady?

Miroslav Harant: Pokud budou školy před umělou inteligencí zavírat oči, dnešní děti na trhu práce neobstojí, varuje expert

Podle průzkumu Národního pedagogického institutu ČR (NPI) používá umělou inteligenci přes 53 procent učitelů základních škol, ale jen 17 procent ji zařazuje do výuky. Mezi některými převládá ohledně AI skepse. „Umělá inteligence je jako dynamit – záleží na tom, jak ji využijeme,“ říká v rozhovoru pro iRozhlas.cz Tomáš Matoušek, mluvčí organizace EDUin, který dříve působil mimo jiné i v NPI na oddělení Podpora škol v kontextu digitalizace.

Karolína Štuková: Ze škol jdou lidé, které firmy nepotřebují. Podnikatelé to chtějí změnit

Český vzdělávací systém se odtrhl od toho, co firmy potřebují, stěžují si podnikatelé. Někteří z nich neváhali a vzali věci do svých rukou. Proč a jak by se mělo české školství proměnit, řešili i řečníci na Konferenci České elity.

Markéta Hronová: Jak vytrénovat mozek dětí? Starověké počítadlo je naučí počítat rychleji než kalkulačka, speciální hry posílí kreativitu

Na obrazovce se promítají čísla +3 -1 +8 a klidně dalších 20 za půl minuty. Netrénovaný člověk je sotva stihne přečíst, natož aby je dokázal vypočítat. Jenže třeba i šestileté děti, které prošly kurzem mentální aritmetiky, to zvládnou. Okamžitě vyhrknou výsledek. Starověká metoda využívající k výuce speciální počítadlo abakus je rozšířená ve školách zejména v asijských zemích. Pomáhá totiž nejen s počítáním. Nyní znovu slaví úspěch, protože posiluje dovednosti, které dnešní děti vlivem digitálních technologií ztrácí – například soustředěnost nebo paměť.

Markéta Hronová: Platy kuchařek dál brzdí klíčové změny ve školství. Bek neustoupil a sází na poslední pokus

Politici se opět nedohodli na schválení novely školského zákona, která přináší desítky změn. Například více peněz pro školy, které vzdělávají náročnější žáky, slučování menších škol nebo garance psychologa či sociálního pedagoga pro větší školy. Schválení novely brání dodatečně přidaný návrh na převod financování nepedagogických pracovníků – tedy například kuchařek či školníků – ze státního rozpočtu na obce. Opoziční poslanci byli připraveni novelu schválit, pokud by tuto část ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vyjmul. Ten to ale nakonec neudělal.

Josef Mačí: Reforma výuky se začne testovat na desítkách škol. Děti má přiblížit realitě

K vyzkoušení nového způsobu výuky se Ministerstvu školství přihlásilo 71 škol, dalších 11 je ještě v jednání. Budou testovat všechny představené novinky, které chce ministerstvo dostat do každé třídy v Česku.

Patricie Martinů: Když se dítě do školy netěší. Proč je dobré klima ve škole klíčem k úspěchu žáků?

Výsledky českých i zahraničních studií hovoří jasně: vzdělávací výsledky dětí úzce souvisejí s jejich postojem ke škole a vztahy, které v ní navazují. Co dělat, když tyto vztahy, ať už s učiteli nebo spolužáky, nefungují? Jak předejít negativnímu vlivu nejen na proces učení u dětí, ale také na jejich psychickou pohodu?

Markéta Hronová: Kdo má kontrolovat ředitele škol? Nyní inspekce nemůže zasáhnout ani v případě vraždy ve škole, stát to chce změnit

Před třemi lety otřásl veřejností případ žáka, který na Středním odborném učilišti Ohradní zabil svého učitele mačetou. Na to, že škola nefunguje dobře, přitom upozorňovala Česká školní inspekce už v roce 2017 a znovu ještě rok před vraždou. Nikdo ale nezasáhl. I z vyšetřování příčiny neštěstí vyšly najevo systémové chyby i osobní selhání některých pedagogických pracovníků. Jenže zřizovatel školy – hlavní město Praha – za ředitelem školy stále stál. Konkurz vyhlásilo město až loni, nový ředitel z něj přesto nevzešel. To by se teď mělo změnit. Česká školní inspekce by pravomoc odvolávat v závažných případech ředitele škol mohla získat.

Lucie Slejšková: Mnoho zajíců, farmářova smrt. Proč je česká reforma vzdělávání v současné podobě do velké míry neúčinná

Při veškeré snaze o reformy máme neodbytný dojem, že české školy – většina z nich – spíš stagnují. Jak je to možné? Analytička EDUinu Lucie Slejšková klade ve svém komentáři otázku, zda jsou pro provedení změn splněny dva základní předpoklady, bez kterých to nejde.