Členem Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) se stala Asociace podnikavé Česko. SKAV, střešní platforma pro organizace usilující o pozitivní změny ve vzdělávací politice a ve vzdělávacím systému, má díky tomu již 37 členů.
Společnost PAQ Research zveřejnila studii, dle které chce třetina rodičů pro své dítě všeobecnou střední školu. Ty v současné době pojmou pouze necelou pětinu deváťáků. „Kdyby škol bylo víc, tak potenciální poptávka je až na padesáti procentech,“ řekl sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení na Radiožurnálu.
Gymnázium považuje za ideální školu pro své dítě třetina rodičů. Ve skutečnosti na ně však z různých důvodů odchází jen 18 procent deváťáků. Vyplývá to z nové analýzy výzkumné organizace PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Zjištěná čísla tak nabourávají dosavadní argumenty krajů o tom, že všeobecných oborů nepotřebují víc, protože o ně není takový zájem.
Obrázek dětství, jak na něj často nostalgicky vzpomínáme, je plný radosti, smíchu, kamarádů a celkového pocitu štěstí. Jenže data ukazují, že to s tou radostí a štěstím u českých dětí už nějakou dobu není tak úplně žhavé. Zejména se to týká dětí na druhém stupni základní školy a nižším stupni víceletých gymnázií, a ještě ve větší míře dívek než chlapců. Nad tím, proč tomu tak je, a zda se s tím dá něco dělat, se v komentáři zamýšlí Lucie Kocurová.
Vysoké školy se bouří proti snaze poslanců výrazně změnit principy jejich fungování a navíc netransparentním způsobem pomocí pozměňovacích návrhů prakticky bez konzultace se samotnými univerzitami. Rada vysokých škol (RVŠ) se obává mimo jiné omezení autonomie vysokých škol, Česká konference rektorů (ČKR) řeší především novelu Národního akreditačního úřadu a legislativní nepřehlednost.
Málokdo věřil, že Cermat, který připravuje přijímací zkoušky na střední školy a maturity, zvládne za rok elektronizovat systém přijímacího řízení na střední školy. Ředitel instituce Miroslav Krejčí se přesto do tohoto úkolu pustil. Spuštění se nakonec kvůli chybě o den odložilo, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se za něj však postavil a nakonec jeho práci řada odborníků na IT vyzdvihla, a někteří ho dokonce navrhovali na státní vyznamenání. Ne však zaměstnanci Cermatu. Kvůli vleklým sporům s nimi Krejčí ke konci října po dvou letech v úřadu rezignuje. Modernizaci IT systémů se bude věnovat v nové funkci přímo v resortu školství.
Ministr
školství Mikuláš Bek společně s ředitelem Centra pro zjišťování výsledků
vzdělávání (Cermat) Miroslavem Krejčím dnes informovali o personálních změnách
ve vedení organizace. Ředitel Krejčí rezignoval na funkci ředitele Cermatu k
31. 10.
Nový rámcový vzdělávací program pro základní školy ustupuje od encyklopedického přístupu a dává prostor i tématům genderu nebo menšin. „Děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale umět to použít,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). „Návrh příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli,“ namítá místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Nina Nováková (KDU-ČSL).
Podoba přijímacího řízení na střední školy je dlouhodobě kritizována. Odstupující ředitel CERMAT Miroslav Krejčí pomohl vyřešit jeden z jejích velkých problémů, a to je přechod na digitální zpracování celého řízení. U toho by to ale nemělo zůstat. Je třeba zrevidovat způsob, jakým hodnotíme výsledky vzdělávání žáků na konci základní školy a přijímáme mladé lidi ke studiu na středních školách.
Během prázdnin ministr Mikuláš Bek oznámil, že chce těsně před dokončením revize kurikula pro základní školy zvážit změny ve výuce cizích jazyků. Konkrétně jde o zavedení povinné výuky prvního cizího jazyka od 1. třídy a povinné výuky dalšího cizího jazyka od 6. třídy, zároveň by se měla zvýšit úroveň jazykových kompetencí, s nimiž mají děti základní školu opouštět. To vyvolalo diskusi, která se soustředila především na kapacity škol a jejich možnosti takovou výuku zajistit.
Naučené znalosti, získané dovednosti, certifikát o úspěšně ukončeném vzdělání a perspektivní výhled práce do budoucna. Výhody dokončení střední školy se zdají být jasné. V Česku ale ne vždy táhnou. Předčasné odchody ze vzdělávání jsou problémem nejen tuzemska, ale trápí také řadu zemí Evropské unie. Ukazují to data poslední publikace Education at a Glance.
Více než 13 % učitelů českých základních škol chce opustit svou profesi. Faktory vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou ale odlišné u mladých kantorů a u jejich kolegů, kteří jsou na konci své kariéry. Zatímco u mladých hraje stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů už rozhodují jiné faktory. Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové z Národního institutu SYRI.