V dnešním přehledu se můžete ponořit do studia dat, která přináší informace zevnitř našeho vzdělávacího systému (Výroční zpráva MŠMT) i ze srovnání s výkonem ostatních zemí OECD (Education at a Glance 2023).
Ještě před 13 lety mělo Česko v Evropské unii druhý nejnižší podíl lidí, kteří nedokončí základní nebo střední školu. Od té doby ale kleslo až na deváté místo. Zatímco v ostatních zemích se situace zlepšuje, tady počty mladých odpadlíků rostou. Nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde předčasně ukončilo vzdělání každé šesté dítě.
Už od září 2025 by se měli prvňáci a šesťáci ve školách učit podle nového kurikula. Tvorba klíčového dokumentu a především jeho zavádění do praxe se ale podle ministra školství Mikuláše Beka protáhne, možná i o několik let. Vláda přitom v programovém prohlášení slíbila „zlepšení kvality výuky na základních a středních školách“ právě na základě nového rámcového vzdělávacího programu.
Před dvěma lety Ondřej Hrách spoluzaložil organizaci Aignos s cílem seznamovat školy s umělou inteligencí. Zatímco o počátcích projektu sám mluví jako o době středověku v užívání této technologie, nyní o zájem ze strany škol nemají nouzi. Radí jim, jak s její pomocí zefektivnit přípravu na hodiny i na co si dát pozor.
Nedávno vyšla útlá knížka amerického psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje v překladu P. Pokorné Žádníkové. Překladatelka má k tématu blízko, je spoluzakladatelkou Liberecké Sudbury školy. Je to komunitní škola, která nabízí dětem, které jsou v tzv. domácím vzdělávání, prostředí mimo domov právě pro sebeřízené vzdělávání.
Inovativní školy mají pohyb v rámci vyučování zakotvený jako standard. S dětmi se učí venku tak často, jak jim to jen počasí dovolí. Investují do hřiště i vybavení nebo se jejich učitelé vzdělávají navíc tak, aby mohli se svými žáky jezdit třeba na lyžák. I když nejsou tělocvikáři. Pořád je ale takových škol podle České školní inspekce málo, protože děti jsou na tom podle výsledků šetření hůře, než tomu bylo v minulosti. A děvčata skončila až za chlapci.
Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.
Už třetí ministr této vlády přichází s novou „sprchou“ nápadů, jak proměnit české školství. Ne že by to nepotřebovalo. Jaká jsou skutečně nejbolavější místa našeho vzdělávacího systému? O tom jsem si povídala s docentkou Janou Strakovou z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK, která se výzkumem školství zabývá více než 30 let.