Vysokoškoláci si zpravidla hledají práci sami. A najdou ji snadněji

Dvaapůlkrát nižší než je národní průměr, byla v roce 2013 nezaměstnanost absolventů vysokých škol. V evidenci Úřadu práce ČR bylo zhruba 3 400 vysokoškoláků s bakalářským, magisterským i doktorským titulem. Méně pak absolventů technických oborů. Z praxe tak vyplývá, že lidé s vyšším vzděláním dnes najdou práci snadněji, i když to někdy trvá déle.

„Míra nezaměstnanosti různých skupin vzdělanostních skupin obyvatelstva se významně liší. V roce 2013 činila obecná míra nezaměstnanosti v České republice v průměru u zaměstnanců se základním vzděláním 25,7 %, u zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity 8,4 %, u zaměstnanců se středním vzděláním s maturitou 5,3 % a u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním 2,8 %, přičemž průměr za všechny zaměstnance byl 7,0 %, říká rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík a dodává: „Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků tak byla dvaapůlkrát nižší, než národní průměr.“

„Absolventi vysokých škol jsou při hledání práce většinou aktivnější, často se ani neevidují na úřadu práce a práci hned hledají sami“, říká generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková a dodává: „Vysokoškoláky nejvíc většinou zajímá uplatnění v oboru, který vystudovali. Například v Jihočeském kraji se nezaměstnaní absolventi přicházejí na úřad práce zpravidla jen poradit, v Moravskoslezském kraji je vysokoškoláků v evidenci docela poskrovnu, na jižní Moravě se absolventi zase docela často zajímají o rekvalifikace. Pokud se kdekoliv České republice rozhodnou rekvalifikovat, zajímají se nejčastěji o kurzy ekonomického směru, rozšíření dovedností v oblasti informačních technologií, webových stránek, grafiky, zdravého životního stylu atd.“

„Podle průzkumu Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK v Praze byla v září 2013 míra nezaměstnanosti absolventů Bankovního institutu vysoké školy jeden rok po absolvování studia pouze 2,5 %,“ popisuje situaci rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík a dodává: „Je to dané jednak profilem typického studenta BIVŠ – 25–35 let, studuje při zaměstnání, je motivovaný a odpovědný, a proto se snaží maximálně efektivně využít čas i peníze, který studiu věnuje – a také tím, že umožňujeme a zprostředkováváme praxi a přímou spolupráci s firmami, což usnadňuje vstup na trh práce. Kromě toho lze na BIVŠ absolvovat rekvalifikační kurzy Realitní makléř a Management zaměřený na logistiku.“

Rada Evropy (EPSCO) před časem rozhodla, že je třeba v celé Evropské unii přijmout systém, který by mladým nezaměstnaným lidem garantoval, že jim bude rychle nabídnuta práce nebo odborná příprava. „Toto rozhodnutí Rady úřady práce samozřejmě realizují v praxi, kromě už zmiňovaných rekvalifikací máme celou řadu programů zaměřených na posílení uplatnění mladých lidí na trhu práce“, říká generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková a dodává: „Pomáháme samozřejmě ale všem skupinám nezaměstnaných s důrazem na lidi ve věku 50+, rodiče s dětmi či handicapované. Právě těm a mladým lidem věnujeme zvýšenou péči a podporu proto, že patří mezi nejohroženější skupiny na trhu práce. Například u rodičů s malými dětmi se zaměstnavatelé často obávají vůbec je přijmout do pracovního poměru, a když už jsou děti větší a obava z absencí kvůli dětem zmizí, problémem může být zase částečná ztráta kvalifikace během doby péče o dítě. Pak hrají roli právě rekvalifikace a celoživotní vzdělávání jako takové.“

V kontextu s kvalifikací by v České republice měl vzniknout systém hodnocení a předvídání vývoje kvalifikačních potřeb trhu práce a s tím související systém poradenství pro volbu povolání a další vzdělávání. Před časem na něm začalo pracovat ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Netýkal by se jen nezaměstnaných, kde ostatně už takové poradenství funguje, ale také přímo škol. Vše má vést k tomu, aby nedocházelo k nerovnováze mezi tím, co potřebuje trh práce a mezi tím, jaké školy si mladí nejčastěji vybírají a absolvují. Zjednodušeně jde o průběžné sledování, vyhodnocování a předvídání vývoje trhu, tedy hledání souvislostí mezi trendy v ekonomice a požadavky na profese a pracovní pozice.

„Trendy ve vývoji nezaměstnanosti se dají samozřejmě předvídat i dnes, ale mohlo by se to dělat ještě lépe a hlavně komplexněji, provázaněji“, říká rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík a dodává: „Vezmeme-li třeba právě nejnovější čísla o nezaměstnanosti, pak její mírný pokles v jarních měsících je sezónní jev, podobně jako pravidelný nárůst míry nezaměstnanosti na podzim a v zimě. Významnější pro pohyb míry nezaměstnanosti je trend vývoje národního hospodářství měřený tempem růstu hrubého domácího produktu. V České republice v letech 2012 – 2013 probíhala recese a ta situaci na trhu práce opět významně zhoršila. V roce 2014 již ekonomika mírně oživuje, avšak zejména tvorba nových pracovních míst je stále nedostatečná, a tak se situace na trhu práce zatím celkově nezlepšila. Obrat na trhu práce může přinést až růst dosahující tempa kolem 3 %.“

Pozitivní roli při řešení nezaměstnanosti samozřejmě hrají i peníze z Evropské unie. Jen na podporu mladých lidí v regionech, kde je nezaměstnanost mladých do 25 let nad 25 %, by se v letech 2014–2020 mělo rozdělit 6 mld. Nejvíc takových regionů je v Makedonii (72,5 %), Řecku (70,6 %) a Španělsku (62,6 %). V České republice se jedná o region Severozápad, kde v roce 2012 nemělo práci 28,2 % lidí do 25 let. V připravovaném Operačním programu Zaměstnanost by z těchto evropských peněz mělo být možné financovat třeba přípravu učňů a odborné stáže, první pracovní zkušenosti, zahájení podnikání, mobilitu mladých pracovníků apod.