Instinkt propasti a instinkt negativity

O knize Faktomluva jsme už psali. Autor Hans Rosling uvádí deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají, a nabízí vysvětlení tohoto překvapivého jevu. Popisuje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět.

Pro představu uvedeme na ukázku resumé ke kapitolám o některých instinktech. Možná se vám tyto příklady budou hodit při výuce kritického myšlení. Například instinkt propasti – sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory.


Instinkt propasti

„Faktomluva znamená… Všimnout si, když zpráva hovoří o propastných rozdílech, a uvědomit si, že zpráva záměrně vykresluje obraz dvou samostatných skupin oddělených propastí. Skutečnost však nebývá vůbec tak polarizovaná. Obvykle se většina nachází někde uprostřed, právě v místě údajné propasti.

Chcete-li kontrolovat princip propasti, hledejte většinu.

– Pozor na porovnávání průměrů. Kdybyste mohli prozkoumat skutečné rozložení dat, zřejmě byste zjistili značné překrytí mezi oběma „konfliktními“ skupinami. Pravděpodobně žádný zásadní rozdíl – propast – neexistuje.

– Pozor na porovnávání extrémů. Ve všech skupinách, ať jde o země nebo osoby, jsou některé subjekty nahoře a některé dole. Rozdíl bývá někdy značně nespravedlivý. Ale i pak bývá většina někde mezi tím, přesně tam, kde je předpokládaná propast.

– Pohled z vrcholu. Pamatujte, že při pohledu shora dochází ke zkreslení pohledu. Vše vypadá stejně malé, i když ve skutečnosti není.“


Instinkt negativity

Faktomluva znamená... Všimnout si, že dostáváme negativní zprávu, a uvědomit si, že informace o nepříznivých a tragických událostech se šíří s mnohem větší pravděpodobností. Když se pak situace zlepší, většinou už se to nedozvíme. Tím se v nás systematicky vytváří příliš negativní dojem ze světa kolem nás, což je stresující.

Chcete-li kontrolovat instinkt negativity, očekávejte špatné zprávy.

– Lepší a zároveň špatné. Rozlišujte mezi tím, jaká je aktuální situace (může být špatná) a jaký je směr změny (situace se může zlepšovat). Přesvědčte sami sebe,že věci mohou být špatné, ale zároveň se zlepšují.

– Dobrá zpráva není zpráva. O dobrých věcech se ve zpravodajství moc nemluví. Zprávy se týkají většinou špatných věcí. Když narazíte na špatnou zprávu, položte si otázku, zda by se k vám dostala i stejně pozitivní zpráva.

– Postupné zlepšení není zpráva. Když se trend v nějaké oblasti s dočasnými propady postupně zlepšuje, pravděpodobně se dozvíte jen o těch propadech, a ne o celkovém zlepšování situace.

– Více zpráv neznamená nutně více utrpení. Větší množství špatných zpráva může být důsledkem lepších možností pro sledování utrpení. Nemusí být důkazem, že svět se zhoršuje.

– Pozor na idealizování minulosti. Lidé často idealizují své mládí, země často idealizují své dějiny.


Z knihy Hanse Roslinga Faktomluva – deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají. Vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing.