Aktuální pohled na problematiku digitálního wellbeingu u dětí představila odborná konference, kterou uspořádal SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání). Konference se uskutečnila v rámci českého předsednictví v Radě EU pod záštitou MŠMT.
Problematiku digitálního wellbeingu si Česká republika pro své předsednictví zvolila jako prioritu v oblasti vzdělávání, přičemž právě včera k tomuto tématu schválila strategický dokument Rada EU, které v Bruselu předsedal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš.
Cílem českého předsednictví v této oblasti bylo
podle ředitele Odboru EU MŠMT Martina Fatury otevřít téma
digitálního wellbeingu na evropské úrovni, kde dosud neexistoval strategický
dokument,
který by toto téma zmiňoval. Dokument připomíná závěry Gothenburg Social
Summitu z roku 2017, na kterém bylo zdůrazněno, že 44 procent Evropanů nemá
základní digitální dovednosti a kompetence, zatímco 90 procent pracovních pozic
v budoucnosti je bude vyžadovat. Reflektuje také zkušenosti s digitálním
vzděláváním během pandemie covid-19.
Dopolední odborný program zahájili tři
zahraniční speakeři. Tracy Burns, ředitelka výzkumu Národního
centra pro vzdělávání a ekonomiku ve Washingtonu (OECD / The National Centre on
Education and the Economy) mluvila mimo jiné o tom, na co bychom se měli
zaměřit, pokud chceme zajistit spravedlivý přístup dětí k technologiím a využít
je k odstraňování vzdělávacích nerovností. Beth Havinga, výkonná
ředitelka EdTech Alliance a adSAFE AI Alliance, zdůraznila potřebu vytvářet pro
děti v digitálním prostředí smysluplné vzdělávací příležitosti v digitálním
prostředí. Mark Laanpere, profesor matematiky a výpočetní techniky
Talinské univerzity a zakladatel estonského Centra pro vzdělávací technologie,
mluvil o tom, jak nová témata jako digitální wellbeing vstupují do národního
kurikula a s jakými překážkami se vzdělávací systém vyrovnává při implementaci
takových změn.
V druhém bloku přednášek se program konference vrátil do Česka. Otevřeli jej zástupci středoškolských organizací. Barbora Dolenská a Antonín Pipa z České středoškolské unie hovořili o tom, že ve škole chybí výuka digitální a mediální gramotnosti. V rámci informatiky, která se kterou se podle nich začíná ve škole poměrně pozdě, se učí základy jako psaní ve Wordu a je opomíjeno, co je pro děti nejdůležitější. Cítit byla i nedůvěra k tomu, že jejich učitelé jim v tomto mohou být průvodcem. "Mnoho lidí trpí závislostí na digitálních technologiích, nikdo ale neví, jak se jí zbavit. Všichni kritizují, že jsme pořád na mobilech, nikdo nám ale neřekne, jak to máme dělat jinak," podotkla Barbora Dolanská. Zákaz podle nich nic neřeší. Jan Gondek ze Středoškolského sněmu hl. m. Prahy podotkl, že ideálním stavem není ani úplná liberalizace, ale učitelé by měli monitorovat, aby je žáci přístroje používali tak, jak mají.
"Wellbeing je jen jeden, ale jsou dvě
prostředí, ve kterých musíme dbát na to, aby byl naplňován," uvedla svou
prezentaci Lenka Felcmanová, předsedkyně ČOSIV a vedoucí pracovní
skupiny Wellbeing v rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+. V online i
"offline" prostředí je podle ní důležité, aby byly naplňovány stejné
potřeby, byť za jiných podmínek. Upozornila na řadu odlišností daných lidskou
fyziologií. Například na oslabenou schopnost vyhodnocovat nebezpečí v online
prostředí, kde není možné řídit se neverbálními signály.
Bořivoj Brdička z Jednoty
školských informatiků a člen pracovní skupiny Wellbeing Partnerství 2030+
poukázal mimo jiné na to, že představa o přímé úměře mezi časem stráveným v
digitálním prostředí a wellbeingem je mýtus a že by se rodiče či učitelé spíše
než na zakazování měli soustředit na hledání rovnováhy. Důležitá je přitom
nejen otázka jak dlouho, ale i jak (například pasivní/aktivní využívání).
Upozornil, že stejně jako na wellbeing mohou mít digitální technologie
pozitivní vliv také na výukové výsledky dětí, pokud jsou využívány
odpovídajícím způsobem.
Radka Kůřilová z Replag me a Adéla
Lábusová z Jules a Jim vyzvaly k realistickému pohledu na přínosy a
rizika spojená s používáním digitálních technologií. "Je důležité si
uvědomit, že digitální technologie je s námi třicet let, což ještě není celá
jedna generace. Nemáme zatím dlouhodobé zhodnocení, s jistým zjednodušením jsou
tu dvě hypotézy – první vychází z toho, že technologie nedostatečně nahrazují
aktivity reálného světa, druhá vidí technologie jako přidanou hodnotu, která
aktivity reálného světa obohacuje," uvedla společný příspěvek Adéla
Lábusová.
Za podstatné přednášející považují to, zda dítě
zvolí při používání digitálních technologií cestu "přínosu", nebo
rizika. Míra rizika přitom výrazně souvisí s tím, co se odehrává v
"offline" životě dítěte. "Poslední letošní studie zkoumala, jak
technologie vstupují do života velkého vzorku teenagerů a rodičů. Negativní
dopad, jako je narušený spánek nebo zhoršení body image, zjistili v nějaké míře
u 37 procent dospívajících. Rozdíl mezi nimi a těmi, u kterých výzkum negativní
dopady nezjistil, nebyl v čase, ale v rodičích. Záviselo na tom, jestli se
společně zapojují do online světa, jestli s dětmi o digitální prostředí mluví,
jak sami reflektují svoje vlastní aktivity v digitálním prostředí," řekla
Radka Kůřilová.
Odpolední diskusní panely se soustředily na
začleněním digitálního wellbeingu do školního kurikula a jeho implementací do
školní praxe a na podporou rozvoje digitálního wellbeingu v praxi.
Definice digitálního well-beingu, jak jej představily
Závěry Rady o podpoře well-beingu v digitálním vzdělávání: Jde o
"pocit fyzické, kognitivní, sociální a emocionální spokojenosti, který
všem jednotlivcům umožňuje zapojovat se s jistotou do všech prostředí
digitálního učení, mimo jiné prostřednictvím nástrojů a metod digitálního
vzdělávání a odborné přípravy, v maximální míře využívat svého potenciálu a
seberealizovat se, pomáhá jim chovat se bezpečně na internetu a podporuje
posílení jejich v on-line prostředí."
Záznam konference je k dispozici online v jazyce řečníků i v českém překladu ZDE.
Více
k tématu wellbeingu (včetně digitálního) najdete od dnešního dne i na
webu wellbeingveskole.cz
0 komentářů:
Okomentovat