Matyáš Michálek: Předčasných odchodů ze vzdělávání přibývá, ve školách je často nemá kdo řešit

úterý 24. října 2023 ·

Podle expertů by problém mohli řešit sociální pedagogové, těch je ale nedostatek. „Pozornost se zaměří na rozvoj dovedností pedagogů podporovat žáky v dokončení studia a v rámci jejich přechodu na trh práce,“ zní z ministerstva.


Zdroj: Seznam zprávy 7. 10. 2023

 

V Česku za posledních 10 let přibylo předčasných odchodů ze vzdělávání. Jen v minulém školním roce opustily základní školu v sedmé či osmé třídě necelé 4000 žáků. Střední školu pak nedokončí každý dvacátý. V evropském srovnání se Česko podle dat Eurostatu během 10 let propadlo z druhého na deváté místo.

 

„Většina dětí potřebuje aspoň v jedné fázi studia nějakého životního průvodce,“ říká pro Seznam Zprávy sociální pracovník Jiří Horák, který spolupracuje se školami v Praze. Ve své praxi zažil nemálo dětí, jimž pomohl vypořádat se s náročnou situací a ve škole zůstat. Přiznává ale, že podněty od škol často přicházejí pozdě. Sociální pedagog by problém odhalil již v jeho základech a buď ho sám vyřešil, nebo předal dál. Pak by poměr předčasných odchodů ze vzdělávání klesl,“ míní.

 

 

Spokojenost se životem

 

Například nedávno zveřejněná analýza Centra sociálních služeb Praha ukázala, že na dotaz, zda má ve škole někoho dospělého, komu by se mohli svěřit s problémem, odpověděla kladně jen polovina školáků. Z dotazování mezi více než 13 tisíci žáky 2. stupně ZŠ, učni a studenty v hlavním městě rovněž vyplynulo, že více než čtvrtina jich je se svým životem spokojena tak málo, že by potřebovali pomoc odborníka.

 

Sociálních pedagogů, kteří by podle odborníků mohli k řešení problému přispět, je ale nedostatek. „Většina škol nemůže na tuto pozici nikoho sehnat,“ upozorňuje Horák. Jeho slova potvrzuje Kateřina Čepková, výchovná a kariérní poradkyně na Středním odborném učilišti v Praze – Radotíně. „Minulé září se vedení na můj podnět rozhodlo tuto pozici zřídit. Intenzivně jsme hledali, ale úspěch jsme zaznamenali až na konci května. Od září je tak sociální pedagožka součástí našeho kolektivu. Celý proces trval prakticky rok, ale na rozdíl od jiných škol jsme nakonec štěstí měli,“ líčí.

 

Nejde ale o jediné úskalí. „Sociálního pedagoga platí školy vesměs z různých grantů. Ty jsou vypisovány pouze na dobu určitou, ale kvalifikovaní lidé nemají zájem o smlouvu na půl roku,“ přibližuje Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork. Příčinu vidí v absenci definice sociálního pedagoga v zákoně o pedagogických pracovnících.

 

 

„Jsme si vědomi potřeby“

 

„Většina vysokoškolských absolventů sociální pedagogiky jde do sociálních služeb, protože tam je jejich postavení určeno zákonem. Ve vzdělávání tomu tak není, tudíž tam na ně nejsou ani peníze,“ podotýká Jiří Horák. „Nabízeny jsou jim pouze pozice vychovatelů či asistentů učitele. To není hodno jejich vzdělání.“ Naráží na to, že sociální pedagog – na rozdíl od školského logopeda, psychologa či vychovatele – nefiguruje v zákoně o pedagogických pracovnících. V minulém volebním období se sice objevily snahy o změnu, Sněmovna ale nestihla návrh schválit.

 

„Důvodem nezařazení sociálního pedagoga mezi pedagogické pracovníky je především nedostatek praktických zkušeností s touto pozicí a také chybějící vymezení přímé pedagogické činnosti, kterou by měl sociální pedagog vykonávat,“ vysvětluje mluvčí MŠMT Tereza Fojtová. „Jsme si ovšem vědomi potřeby zajištění podpory žáků a studentů i v sociální oblasti, zejména s ohledem na podporu vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, ale samozřejmě nejen jich,“ tvrdí.

 

 

Rozvoj dovedností pedagogů

 

Ministerstvo chce problém duševního zdraví žáků a předčasných odchodů ze vzdělávání řešit jinak. „Pozornost se zaměří na rozvoj dovedností pedagogů podporovat žáky v dokončení studia a v rámci jejich přechodu na trh práce,“ uvádí Fojtová.

 

V únoru rezort školství dal k veřejnému připomínkování Kompetenční rámec absolventa učitelství. Podle něj má de facto roli sociálního pedagoga převzít učitel. „Pravidelně a vstřícně komunikuje s rodiči či zákonnými zástupci žáků, nastavuje a udržuje pravidla komunikace tak, aby co nejefektivněji vedla k cíli spolupracovat v zájmu žáků,“ stojí v materiálu.

 

Odborníci tvrdí, že v současné podobě úvazků nemají na tuto činnost prostor. „Kompetence učitelů by se neměla zvyšovat i o sociální oblast. Nemají čas a ani nejsou dostatečně vyškolení,“ říká Zikmundová.


0 komentářů: