Jiří Mach: Obce nechtějí na učitele připlácet, věří v další úpravy

Změny ve financování základních škol se dotýkají zejména těch malých venkovských, kde by snížení úvazků učitelů, byť o desetiny procent, znamenalo velký problém. Zřizovatelé, tedy obce, ale nemají chuť nic doplácet na platy pedagogů. Je však naděje, že ministerstvo školství bude brát na některé menší školy zvláštní ohledy.

 

Zdroj: Novinky.cz 15. 1. 2024

 

„Víme, že řada obcí hradí školníka, uklízečku a další profese. Už když byla nedávno řeč o tom, že by provozní zaměstnance měly platit obce, zvedla se obrovská vlna nevole. Myslím, že starostové nebudou ani v tomto případě ochotni platit půlku učitele,“ řekla Novinkám a Právu šéfka Sdružení místních samospráv a poslankyně Eliška Olšáková (STAN). „Vím z regionů, že starostové nechtějí doplácet nic,“ dodala.

 

To odpovídá i poznatkům Adama Šimůnka, ředitele Základní školy a mateřské školy Brantice na Bruntálsku, který se coby člen spolku Učitelská platforma zúčastnil předminulý týden jednání u kulatého stolu o financování škol na ministerstvu školství. „Mám data ze 140 malotřídek. Z dotazníku vyplynulo, že 73 procent jejich zřizovatelů není schopno nebo ochotno doplnit peníze na chybějící úvazky,“ popsal Novinkám a Právu.

 

Úbytek peněz pro kantory by podle něj znamenal, že ředitel sníží úvazky všem učitelům plošně třeba o setiny procenta, nebo si vybere jednoho a úvazek mu zkrátí třeba na 0,8. V krajním případě by mohlo dojít i na propouštění, ale to by zřejmě nebylo moc časté.

 

Podle Olšákové ale na ministerstvu v posledních týdnech tají ledy a dopady na venkovské školy a malotřídky by nemusely být tak tíživé. „V poslední době se rétorika změnila. Napřed jsem měla dojem, že je cílem ty školy pozavírat. Ale zřejmě už si ministerstvo uvědomuje, že by to byl pro některé lokality konec. Kdyby v pohraničí už nebyla ani škola, pro sociálně slabší rodiny by bylo dojíždění velmi komplikované,“ uvedla.

 

 

Slučují i ve Finsku

 

Předpokládá, že se spíše půjde cestou slučování pozic, které jsou nutné pro provoz blízkých škol. „Školního psychologa či účetní by si mohly školy sdílet v rámci svazkových škol,“ míní.

 

Podle plánů jejího stranického kolegy, ministra školství Mikuláše Beka by se mělo omezit financování dělených hodin a s nimi spojených učitelských úvazků tam, kde už to není zapotřebí. Podle něj se stává, že malotřídní školy dělí hodiny na některé předměty i pro třídu o 16 dětech. Také kritizoval praxi, kdy obce zakládají nové školy i poblíž větší v sousední vesnici, protože podle současného systému financování je to pro zřizovatele výhodné.

 

Ministerstvo je nabádá, aby vznikaly zmiňované svazkové školy, v nichž se propojí několik vesnic se svými školami pod jednu právnickou osobu s jedním ředitelem a třeba společnými administrativními pracovníky.

 

Takový směr by preferoval i radní pro školství Středočeského kraje Milan Vácha (STAN), který je i členem školské komise Svazu měst a obcí. Připojil i zkušenost z nedávné exkurze ve Finsku. „Od roku 2010 tam zrušili čtyřicet procent škol. Měli tam například čtyři menší školy, sloučili je a mají modernější výbavu s podpůrným personálem. To nedělali proto, že by bylo Finsko strašně chudé, ale protože vědí, že to pomáhá,“ vylíčil.

 

 

Spojí se se školami i jejich programy?

 

„My máme někdy úplně malinké školy, což leckde naráží. Pokud potřebujeme zlepšit výuku či obsluhu IT, častější kontakty s psychology, sociálními pedagogy, při úvazku 0,1 na malou školu se tam ta profese vůbec neobjeví,“ dodal.

 

Ministr Bek při změně financování chce brát v potaz další kritéria. „Bavíme se o tom, jak pomoci školám, které mají specifické role, ať už tím, že pracují ve složitějším socioekonomickém prostředí, nebo že mají více cizinců, anebo to jsou malé školy, které jsou z hlediska dopravní dostupnosti v mikroregionu nenahraditelné,“ řekl před časem Právu.

Další jednání o změnách v systému financování škol by se měla uskutečnit tento týden.

Navrhovaná kritéria zatím zcela nepřesvědčila ředitele Šimůnka. „Z více zdrojů mám, že nejzásadnějším kritériem má být dopravní dostupnost a hovoří se o 15 až 30 minutách veřejnou dopravou. Od nás napravo jsou čtyři školy od první do deváté třídy, nalevo je další taková škola pět kilometrů daleko. Ale my jsme si vybudovali velmi dobré jméno, a pokud nás schlamstne jiná škola, ztratíme autonomii,“ postěžoval si.

 

„Učíme novými metodami, vedle učí jinak. Dva roky jsme na tom pracovali v krvi a slzách, abychom učili kvalitně a moderně,“ dodal s tím, že ještě před časem měli 38 žáků a nyní jich je 60.