Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo začátkem dubna 2024 nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Tato nová pravidla, tzv. Rámcové požadavky, upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků na všech fakultách připravujících učitele (pedagogických, přírodovědeckých, filozofických, tělovýchovných a dalších) a jsou součástí probíhající Reformy přípravy učitelů. Reforma má za cíl zajistit, aby systém přípravy učitelů v ČR do roku 2030 patřil k nejlepším v Evropě.
Zdroj: MŠMT
16. 4. 2024
Tomuto cíli napomohou konkrétní
změny, na kterých se ministerstvo shodlo se zástupci vysokých škol. Nová
pravidla například zavádí více praxe do průběhu studia učitelství i prakticky
zaměřený klinický rok. Nově studenti učitelství stráví v průběhu studia
minimálně 240 vyučovacích hodin ve výuce žáků, z nichž alespoň 80 hodin odučí samostatně
nebo v páru (tandemu), zbytek mohou být v roli asistenta pedagoga nebo
pozorovat výuku. „Díky dlouhodobější
práci s žáky na praxích rozvinou studenti už během studia
i náročnější učitelské dovednosti, jako je management třídy,
hodnocení práce žáků a poskytování zpětné vazby nebo podpora žákům se
speciálními vzdělávacími potřebami,” uvedl ministr školství
Mikuláš Bek.
Ze změn v rámcových požadavcích dále
vyplývá, že pro studijní programy připravující budoucí učitele se stává závazným Kompetenční rámec
absolventa a absolventky, který ministerstvo ve
spolupráci s fakultami a učiteli z praxe představilo v říjnu minulého roku. Je
to vůbec poprvé v historii České republiky, kdy byly celostátně přijaty
standardy popisující, jakých kvalit by měli začínající učitelé a učitelky
dosahovat. Jedná se například o dovednost vytvářet bezpečné prostředí
pro učení, rozvíjet spolupráci mezi žáky, zvídavost a motivaci k učení,
poskytovat zpětnou vazbu a hodnotit žáky
formativně. V kompetenčním rámci nechybí ani požadavek
na hlubokou znalost vyučovaného oboru a moderních metod, jak v oboru žáky
rozvíjet. Kompetenční rámec využívají fakulty i přímo na seminářích a
pedagogických praxích k poskytování zpětné vazby
studentům, sebehodnocení studentů a k tomu, aby měli studenti jasný
přehled o tom, co učitelská profese obnáší.
Vedle vyššího rozsahu praxe se
ministerstvo se zástupci vysokých škol shodlo také na potřebě dalšího zvyšování
její kvality. Studenti by na praxích měli výuku připravovat a reflektovat v
dostatečné míře společně s učitelem, který praxi vede – tzv. provázejícím
učitelem. Tato pozice byla nově ukotvena v zákoně o
pedagogických pracovnících a MŠMT spolu s fakultami aktuálně v
pilotním projektu ověřuje její podobu s 894 učiteli z celé
republiky.
„Pozitivně vnímám zejména to, že se
postupně podařilo odbourat určité bariéry, které někdy byly mezi regionálními
školami a fakultami. Jsem velice rád, když slyším doslova nadšení mezi
provázejícími učiteli i řediteli škol, a především u studentů učitelství.
Jdeme správným směrem. Podařil se ohromný posun, zřejmě největší pozitivní
změna za posledních 35 let. Tato unikátní shoda a spolupráce mezi fakultami a
ministerstvem je pro mě ohromným příslibem, že v reformě budeme pokračovat
a prezentované nové rámcové požadavky pro učitelské profese uvedeme
v život,“ řekl
předseda Asociace děkanů pedagogických fakult František
Vaníček.
Výraznou novinkou v přípravě učitelů
je takzvaný klinický rok, během kterého budou studenti po dobu celého školního
roku vedle univerzitní výuky docházet dva až čtyři dny v týdnu do
školy pozorovat výuku, asistovat pedagogům, učit žáky v páru i samostatně
a nabyté zkušenosti reflektovat a propojovat se znalostmi získanými na
akademické půdě. Klinický rok mohou fakulty realizovat díky nové možnosti
akreditovat učitelské studijní programy také jako souvislé pětileté
magisterské programy, čímž v programech pro klinický rok vzniká nový prostor.
„Jsem rád, že bude možné
dle nových pravidel realizovat výuku budoucích učitelů za pomoci flexibilní
nabídky studijních programů přizpůsobených potřebám studentů a
praxe,“ řekl předseda
Asociace děkanů přírodovědných fakult a předseda Rady vysokých škol
Tomáš Kašparovský. Rozhodnutí, zda programy akreditovat jako dělené
(tříleté bakalářské studium plus dvouleté navazující magisterské studium) nebo
nedělené (pětileté magisterské studium), nadále
zůstává na univerzitách. Pro nově
akreditované pětileté programy učitelství pro druhý stupeň ZŠ a
SŠ bude klinický rok povinný. Pro první stupeň zůstává doporučený.
Díky spolupráci MŠMT
a fakult připravujících učitele vzniklo Národní
šetření učitelských kompetencí, z kterého lze rozpoznat,
v jakých oblastech si čerství absolventi věří nejvíce a ve
kterých potřebují dále rozvíjet. Z šetření v roce 2023 vyplynulo, že
mezi nejobtížnější učitelské dovednosti z pohledu
absolventů patří hodnocení žáků, zejména tzv. formativní hodnocení,
aktivní zapojování žáků do výuky a uzpůsobování výuky podle vzdělávacích potřeb
žáků. Naopak mezi oblasti, ve kterých si absolventi
učitelství věří nejvíce, patří spolupráce s kolegy nebo
poskytování zpětné vazby.
„Ministerstvo vůbec poprvé disponuje
daty o tom, jak si absolventi učitelských programů vedou v
kompetencích definovaných právě Kompetenčním rámcem,“ říká ministr Bek. „Změny v přípravě učitelů jsou založeny na
datech a dějí se na základě široké
spolupráce ministerstva s vysokými
školami, profesními asociacemi a relevantními organizacemi,” dodal
ministr.
Soubory ke stažení
Rámcové
požadavky na studijní programy 2024
Infografika Národní šetření kompetencí začínajících
učitelů 2023
Národní šetření učitelských kompetencí_Report 2023
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství
0 komentářů:
Okomentovat