75 600 prvomaturantů v těchto dnech čeká ústní část maturitní zkoušky. Přibližně 2 000 z nich ale opakovaně zkoušku nesloží. S hosty Reparátu mluvíme o tom, jak zásadní je neúspěch pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. O fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti neúspěšní, říká Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů.
Zdroj: Český
rozhlas plus 27. 5. 2024
„Když se
povede první opravný termín, neznamená to velkou překážku – student může
nastoupit na vysokoškolské studium nebo najít práci. Pokud ale nezvládne opravu
v prvním termínu, typicky v srpnu, tak potom se ocitá v jakémsi mezidobí, kdy
už není žákem školy, ale musí se starat o svou obživu a další životní úkoly.
Zůstat rok bezprizorní a bez podpory se ukazuje jako velmi obtížný úkol,“
upozorňuje Novotný.
Maturita
neověřuje kompetence k učení ani talenty
„Škola vůči
neúspěšným maturantům závazek nemá. Myslím, že by měla poskytovat poradenskou
podporu nebo službu na opakované pokusy a podporovat lidi, aby měli chuť se
znovu k maturitě vrátit,“ říká expert. „Chybí uvědomění role maturity v dalším
životě. Vědomí významu složení maturitní zkoušky pomáhá, ale zároveň to na ně
vytváří tlak.“
Nakolik
odráží maturita to, co žáci a studenti doopravdy umí? Jakou má maturita hodnotu
na trhu práce? Poslechněte si celou
epizodu podcastu Reparát.
0 komentářů:
Okomentovat