EDUin: Jaké výzvy nás čekají v novém školním roce 2024/2025?

Už příští týden začíná nový školní rok. Do lavic se vrátí na základních a středních školách přes milion žáků. EDUin přináší přehled témat, která bude potřeba v novém školním roce řešit.

 

Zdroj: tisková zpráva 27. 8. 2024

 

Zajistit dostatek financí – ministra školství Mikuláše Beka na podzim čeká vyjednávání o rozpočtu pro nový rok 2025. Starostové požadují 30–40 miliard korun, think-tank IDEA nutnost navýšení rozpočtu vyčíslil na 38 miliard. Ministerstvo financí částku potvrdilo v připomínkovém řízení.

 

Na veřejnost se ale dostal první pracovní návrh rozpočtu, kde je kapitola pro ministerstvo školství naopak nižší a sotva pokryje mandatorní výdaje. PAQ Research ve své analýze odhaduje, že v současném návrhu rozpočtu chybí přes 50 miliard korun.

 

 

Dvě novely školského zákona – na konci roku 2024 skončí financování podpůrných pedagogických pozic z evropských peněz. Ministerstvo se je proto snaží institucionalizovat v zákoně, abychom si je ve školách udrželi a zafinancovali je ze státního rozpočtu. Dále se chystá indexové financování znevýhodněných škol (to skončí na konci roku 2025), kdy na školy s větším počtem znevýhodněných dětí půjde více peněz. Ministerstvo se první novelou školského zákona snaží postupně připravit rozpočet na tyto mandatorní výdaje od roku 2026.

 

Druhá novela je aktuálně v připomínkovém řízení. Přináší mnoho dílčích úprav vzdělávacího systému – například duální vzdělávání, ministerstvo chce podpořit svazkování škol pod jedno ředitelství tak, aby větší obce ustupovaly od zřizování více malých, ale formálně samostatných škol s méně než 200 žáky. „Tento návrh také definuje komplexní absolventskou (maturitní) práci nebo kombinovanou výuku, což je klasické prezenční studium s možností částečného studia i mimo školní budovu,” popisuje analytička EDUinu Nikola Šrámková. „Ministerstvo k tomu přistupuje po pilotním ověřování, i během covidu se totiž ukázalo, že to je u některých aktivit ve výuce efektivnější,” dodává. 

 

 

Pokračování revize RVP pro základní a předškolní vzdělávání – NPI aktuálně zapracovává připomínky z veřejného připomínkového řízení. Úřad také připravuje modelová ŠVP, která by měl veřejně představit na jaře 2025. „Řada organizací a odborníků se k návrhu RVP vyjádřila kriticky. Ocenili sice hlavní směřování revize, ale její provedení budilo rozpaky. Ministerstvo slibuje ukázat vypořádání připomínek na začátku školního roku, zároveň stále trvá na schválení dokumentu do konce roku 2024.

 

Je otázka, zda je vůbec možné za tak krátkou dobu dokument kvalitně dopracovat,” podotýká analytička EDUinu Lucie Slejšková. „Zároveň je také na čase, aby ministerstvo podrobněji představilo, jak chce školám při tvorbě ŠVP a výuce podle něj pomoci, co bude například s novými učebnicemi nebo jak bude probíhat podpora pedagogů přímo na školách,” dodává Slejšková.

 

 

Celková proměna přijímacích zkoušek – ministerstvo školství připravuje širší změny jejich podoby. Vše je ale ve stádiu příprav a úvah. Dá se tedy očekávat, že změna začne platit později, určitě ne od příštího školního roku.

 

 

Inovace oborové soustavy – ministerstvo školství by mělo na podzim představit finální podobu celé proměny. Nově by měl být na středních školách zavedený obor „všeobecné lyceum” s cílem jeho otevření již od školního roku 2025/2026. „Všeobecná lycea by mohla být zajímavou alternativou k akademicky pojatým gymnáziím, neboť by vedle velkého podílu všeobecné složky umožňovala zvolit si ve vyšším ročníku oborové zaměření. Což je zajímavá volba pro ty, kteří ještě v patnácti letech nemají jasno, ale postupně se vyprofilují,” popisuje Nikola Šrámková. 

 

 

Změny, které platí od 1. září:

 

— úprava PHmaxů - vláda už na jaře schválila úpravu maximálního počtu vyučovacích hodin hrazených ze státního rozpočtu na základních a středních školách a konzervatořích na 95 % původních hodnot. Změna začíná platit až od září. Podle ministra Beka je cílem úpravy zpomalit tempo růstu celkového počtu učitelů v regionálním školství. EDUin už dřív upozorňoval, že státu pro škrty chybí dostatečné analýza reformy z roku 2020, která toto financování zavedla.

 

— výše školkovného je v gesci zřizovatele. Zřizovatelé mateřských škol (obce, kraje, stát) od září rozhodují o výši školkovného. Školkovné také nebudou muset platit rodiče, kteří pobírají přídavek na dítě. Víc ve starší tiskové zprávě EDUinu.

 

 

Následující školní rok je také poslední celý rok současné vlády. Návrhy, které teď ministerstvo školství chystá, jsou tedy pro příští vládu. „Je skvělé, že vedení ministerstva školství připravuje změny ve vzdělávání postupně krok za krokem. A to i s vidinou toho, že politické body možná sklidí už někdo jiný,” dodává programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.