Nejenže se o post ředitele nejčastěji uchází jen jeden zájemce. Některé školy ani do vedoucí pozice nikoho nenajdou.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
14. 10. 2024
Letos
proběhla velká vlna konkurzů na ředitele škol. Opakuje se ale dlouhodobá bolest
českého školství. Do většiny konkurzů se hlásí jen jeden zájemce. Někdy je
navíc vůbec obtížné ředitele najít.
Stalo se
to i v případě trojice pražských škol. Žádného ředitele se nepodařilo
vybrat pro Střední odborné učiliště Ohradní, Pražskou konzervatoř a ZŠ
a MŠ logopedickou.
V
posledním případě se do konkurzu hlásila jen jediná uchazečka, o níž
komise rozhodla, že není vhodná. Další dvě školy jsou poměrně komplikované
případy.
Ohradní
má za sebou těžké období spojené s vraždou kantora tamním žákem. Jak
Seznam Zprávy už dříve popisovaly, Česká školní inspekce přišla také na značné
chyby ve vedení školy. Ze všech pěti zájemců, kteří se hlásili, si ale ani
u jednoho nebyla Praha jistá, že vedení školy zvládne.
„Na
školy, kde bychom nejvíce potřebovali pedagogického lídra, se bohužel kvalitní
kandidáti nehrnou. I když třeba v tomto případě jich početně bylo
dost,“ říká pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
U Pražské
konzervatoře byla situace ještě zamotanější. Škola se dlouhodobě potýká
s vnitřními problémy, proto hlavní město sáhlo ke konkurzu na nového
ředitele. Jak ale vyplývá ze zápisu konkurzní komise, který Seznam Zprávy
získaly podle informačního zákona, potíže se přenesly i do výběru nového
ředitele.
Podle
členů komise byla situace kolem konkurzu neúnosná a napjatá, protože
čelili od odpůrců dosavadního ředitele nepřípustnému ovlivňování. Komise se tak
jednomyslně usnesla, že není schopná nestranně rozhodnout, a konkurzní
řízení tak rada hlavního města zrušila.
„Bohužel
se konkurz nekonal, ačkoliv bylo dost kandidátů, někteří za mě velmi
zajímaví,“ dodává Klecanda.
Ještě aby
byli zájemci
Tohle
jsou jen konkrétní střípky, které souvisí s velkými obtížemi, na něž
zřizovatelé škol naráží, když vybírají nového ředitele. Další je
z Libereckého kraje, který letos vyhlásil 28 konkurzů. Jen
v šesti případech se ale přihlásil víc než jeden kandidát. I tady
museli jeden konkurz rušit, protože uchazeč nesplňoval požadavky.
„Nelze se
divit, že o tuhle pozici velký zájem není. Stačí, když si potenciální
uchazeči začnou zjišťovat, co všechno musí ředitel v dané organizaci
vykonávat, a pod kuratelou jakých všech zákonů a nařízení se
pohybuje,“ říká náměstek hejtmana Libereckého kraje pro školství Jiří Čeřovský
(ODS).
Školy se
dlouhodobě potýkají s nedostatkem kandidátů na ředitelské pozice. Během
poslední velké vlny konkurzů v roce 2018 se ve 48 procentech
případů přihlásil jen jeden zájemce, ve dvou procentech dokonce nikdo.
„Když
vezmeme více jak tisícovku konkurzů, které letos proběhly, tak stav zůstává
obecně srovnatelný s předchozími vlnami,“ říká ústřední školní inspektor
Tomáš Zatloukal.
Když se
v nedávné analýze PAQ Research a Kalibro pro organizaci Učitel naživo
ptali výzkumníci učitelů, jakou největší bariéru vnímají v tom, aby se
hlásili do konkurzu na ředitele, uvedli přílišnou administrativu. Zásadní nebo
velmi odrazující překážkou je pro 74 procent učitelů.
Mezi
dalšími problémy jmenovali nutnost zorientovat se v nových odvětvích,
ztrátu kontaktu s dětmi nebo příliš velkou zodpovědnost. I přímo na
konkurzy ale mířily některé odpovědi učitelů – pro více než třetinu
účastníků průzkumu je problém, že o výběru ředitele rozhodují politici, ne
odborníci.
„Ukazuje
se ale, že když zřizovatel skutečně věnuje konkurzu pozornost, může přilákat
dostatečný počet kvalitních zájemců. A to třeba v tom smyslu, že už
ve vyhlášení výběrového řízení formuluje svou představu a vizi pro školu
a jakého ředitele konkrétně hledá,“ doplňuje ústřední školní inspektor
Zatloukal.
Pomůže
slučování?
Ministerstvo
školství teď připravuje změnu, která na výběr ředitelů částečně dopadne. Malé
školy bude čekat v následujících letech spojování, pokud projde chystaná
novela.
Školy do
200 žáků budou smět existovat jen v obcích, kde působí jako jediné,
jinde ne. Výjimku dostanou pouze školy národnostních menšin a pro žáky
s postižením. Dohromady 1895 škol se tak bude muset spojovat do
větších celků. Jedním z důvodů pro tento krok je podle Ministerstva
školství i snížení počtu ředitelů.
„Nižší
počet potřebných ředitelů škol bude mít za následek jejich vyšší dostupnost,
možnost většího výběru mezi uchazeči o místa ředitelů, sníží se zatížení
zřizovatele vypisováním konkurzů,“ píše v důvodové zprávě k novele
Ministerstvo školství.
Podle
ústředního školního inspektora Zatloukala bude ale tahle pozice vyžadovat jiné
předpoklady než ředitelování jedné škole.
„V každém
případě to bude znamenat zvýšení nároků na kompetence pedagogického řízení
a vedení. A to jak u ředitele, který bude mít pod sebou více
subjektů, tak v případě zástupců ředitele nebo vedoucích učitelů
v propojeném subjektu,“ dodává ústřední školní inspektor.
Je tak
otázkou, jestli se zlepší situace s konkurzy jen tím, že se zmenší počet
samostatně fungujících škol. Podle odborníků by především pomohlo odstranění
hlavních bariér, které učitele od přihlášek na místo ředitelů odrazují. Tedy
omezit administrativu, zajistit transparentnost výběrových řízení
a zlepšit podporu ředitelů.
0 komentářů:
Okomentovat