Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou schválila Sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) oceňují změny v doktorském studiu, naopak kritizují změny v akreditacích.
Zdroj: Echo24.cz
20. 11. 2024
Změny
v akreditačních procesech, jak je prosadila skupina koaličních poslanců,
vyvolaly spory. Při zahájení závěrečného kola projednávání novely koncem
října se úpravy zastával ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Na základě evropských standardů musí podle něj vzniknout samostatný právní
subjekt. Akreditace programů vyšších odborných škol pak podle ministra nepovede
ke změnám jejich financování. Vyšší odborné školy podle něho budou moci
v budoucnu nabízet žádané jednoleté nebo dvouleté technické studijní
programy. Podle zástupců opozičního ANO může stát za změnou snaha
o umělé rozšíření kapacit vysokého školství.
Univerzity
by podle vládní předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře
vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Novela má
motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což
by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo
při nástupu na rodičovskou dovolenou. Vysoké školy by si podle novely
mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu či plat nebo
kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu
měl činit nejméně 1,2 násobek minimální měsíční mzdy.
Vládní
předloha také rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek, mění systém
stipendií a zpřísňuje postih za neoprávněné užívání titulu absolventa
vysoké školy. Nově by mohli lidé dostat pokutu až 50 000 korun, desetkrát
více než nyní. Sněmovna několikrát hlasovala o úpravě odebírání
vysokoškolských titulů. Nakonec neschválila pozměňovací návrh Jakuba Michálka
(Piráti), aby to bylo možné až do deseti let po vykonání státní
zkoušky místo až do sedmi let, jak navrhla vláda. Michálek ale
prosadil povinnost vysokých škol zveřejňovat bezodkladně na internetu
bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce studentů.
Sněmovna
doplnila novelu na návrh koaličních poslanců o úpravu zvýhodněných
studentských úvěrů s mírnějšími pravidly, než jaká platí pro poskytování
běžných spotřebitelských půjček. Dolní komora do ní vložila také úpravu
Romany Bělohlávkové (KDU-ČSL) o rozšíření sociálního stipendia
pro matky studující vysokou školu, aby si mohly snáze zajistit
hlídání svých malých dětí. Podle návrhu Renáty Zajíčkové (ODS) schválila určité
úlevy ve studiu i pro těhotné studentky.
Dolní
komora odmítla většinu opozičních poslaneckých pozměňovacích návrhů, které
se týkaly způsobu řízení vysokých škol. Ten hlavní se týkal omezení
samosprávy univerzit, například přesunem části pravomocí akademických senátů
na správní rady (včetně podílu na volbě rektora), proti čemuž
se důrazně ohrazovala například Rada vysokých škol.
Sněmovna
upravila řešení případné nečinnosti akademického senátu fakulty
či akademického senátu vysoké školy při odvolávání děkana, jak navrhl
školský výbor. Na návrh školského výboru Sněmovna uzákonila také zvláštní
oprávnění vysoké školy při zajištění bezpečnosti. Změna souvisí
s loňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde
její student zastřelil 14 lidí a poté i sebe. Vysoká škola by
s předchozím souhlasem příslušného ministerstva mohla vyhlásit mimořádný
školní stav. Škola nebo i její fakulta by mohla za jeho trvání
upravit například lhůty pro plnění studijních povinností, osvobození
či prominutí poplatků nebo například délku akademického roku a jeho
členění.
Předsednictvo ČKR a užší vedení RVŠ na středečním společném jednání ocenili část novely reformující doktorské studium. Naopak konstatují, že na poslední chvíli vložené pozměňovací návrhy směřující k transformaci Národního akreditačního úřadu a změnám v systému akreditací vyšších odborných škol mohou vést k destabilizaci stávajícího systému akreditací studijních programů. Zástupci obou reprezentací proto žádají MŠMT o urychlené předložení konkrétního harmonogramu a způsobu implementace navržených změn, včetně odpovědnosti za jednotlivé kroky.
0 komentářů:
Okomentovat