Na střední školy se brzy začnou hlásit děti z ročníku, v kterém se narodilo přes 115 tisíc dětí. Je to poslední z nadprůměrně silných ročníků narození 2008 – 2010 a stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě náraz na nedostatečné kapacity středních škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.
Zdroj: Echo24.cz
8. 12. 2024
Zpoždění,
s kterým se v některých krajích zatím alespoň kosmeticky začalo
řešit navyšování kapacit středních škol, už sérii silných ročníků spasí spíše
těžko. K větším změnám může dojít až v řádu několika let, kdy
se však zároveň začne ztenčovat dětská populace. Mluví se zejména o míjení
nabídky a poptávky středoškolských oborů. Ministerstvo razí tezi výrazně
jejich nabídku proškrtat a apeluje na rozšiřování všeobecnějšího
zaměření. To však naráží i na tradiční spor v krajích, kde
do procesu zasahuje i poptávka zaměstnavatelů.
V minulém
roce na rozkol mezi nabídkou a poptávkou poukázal i výzkum Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání
na pedagogické fakultě, který se týkal poptávky a reálné nabídky
v Praze a Středočeském kraji. „Převážná většina žáků (85 %)
z Prahy a Středočeského kraje chce získat maturitní vzdělání, školy
ale žákům devátého ročníku nabízely ve Středočeském kraji 42 %
a v Praze 25 % míst v nematuritních oborech. Do prvního
ročníku středních škol pak k září 2023 do nematuritních oborů
nastoupilo 22 % žáků v Praze a 37 % žáků ve Středočeském kraji.
Právě v oblasti nematuritního studia spatřujeme největší míru nesouladu
mezi poptávkou žáků a rodičů a nabídkou oborů středních škol,“ uvedli
tehdy autoři výzkumu.
Podobně
pak na rozdíl v poptávce a nabídce poukázal i průzkum
organizace PAQ Research. Všeobecnou střední školu chce pro své děti 32 procent
rodičů, vyplynulo z průzkumu mezi asi 6800 rodičů dětí
ve věku pět až 16 let v mateřských a základních
školách, zejména se zaměřením na rodiče dětí v posledních
dvou ročnících základních škol. Současný podíl žáků přijatých
do všeobecného vzdělávání je podle výzkumníků 18 procent. Místa
ve všeobecných oborech chybí ve všech krajích, poptávka rodičů nejvíc
převyšuje nabídku v Karlovarském, Královéhradeckém a Jihočeském
kraji. Místa výrazně chybí také v Praze, kam se hlásí i žáci
ze Středočeského kraje, tvrdí PAQ Research.
Upozorňují
na to s předstihem i samotné školy. „Vliv silnějších populačních
ročníků se projevuje na větší konkurenci při přijímacích
zkouškách. Jako výběrová škola vidíme, že v posledních třech letech
se hlásí absolutní většina uchazečů, která má na základní škole
jedničky, dvojky, zatímco dříve v demograficky slabších letech byly
častěji zastoupeny i přihlášky s horším prospěchem,“ uvedl ředitel
Soukromé střední školy výpočetní techniky v Praze Martin Vodička. „Zatímco
v minulosti byly učební obory určitou jistotou pro neúspěšné uchazeče
na střední školy, teď je situace jiná a ani na odbornou školu
se nedostane každý,“ uvedl ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ)
Miloslav Janeček.
Jak už
od událostí v posledních dvou letech ukazují snahy situaci rychle
„zalepit“, dostačující navýšení kapacit by poskytla zejména výstavba
nových škol či rekonstrukce vhodných objektů. A to je otázka
na roky. Například v Praze vidí jako optimistický předpoklad, pokud
by se něco takového podařilo v horizontu tří let, praxe přitom
podobné rychlosti příliš nenapovídá. Kromě fyzických kapacit pak existuje
i problém personální.
V posledních
třech letech míří na školy nejsilnější ročníky od devadesátých let.
Před rokem nastupující ročník 2008 byl na počet narozených dětí
nejsilnější za posledních 30 let, narodilo se přes 119 tisíc
dětí. Letos pak nastupoval ročník 2009, v kterém se podle dat
Českého statistického úřadu narodilo přes 118 tisíc dětí. Nyní je
na řadě ročník 2010, v kterém se narodilo přes 117
tisíc dětí. Pak už následuje značný pokles, v roce 2011 se narodilo
už „jen“ kolem 108 tisíc dětí.
I zde
platí, že nejde vnímat situaci plošně, napříč kraji i uvnitř nich panují
zásadní rozdíly v tlaku na kapacitu i na výběrových
školách. Například v Praze se kvůli zájemcům ze Středočeského
kraje i očekávané migraci předpokládá v příštích letech další růst
tlaku na kapacity některých oborů.
Na problém
kapacit pak ukázalo podle dat jednotné přijímací zkoušky letos i samotné
ministerstvo školství. „Hlavním důvodem nepřijetí uchazečů hlásících se z
9. ročníků ZŠ na jejich nejpreferovanější střední školu byl převis
poptávky nad nabídkou určitého druhu středních škol. Deváťáci s trvalým
bydlištěm v Praze, kteří nebyli přijati na svoji nejpreferovanější školu,
dosahovali nejvyššího průměrného bodového zisku z JPZ v celorepublikovém
průměru,“ uvedlo ministerstvo v hodnocení.
0 komentářů:
Okomentovat