Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Petr Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS. „Jsme první vláda, která o vzdělávání přemýšlí v globálním kontextu,“ řekl mimo jiné premiér.
Zdroj: www.irozhlas.cz
28. 4. 2025
Stačí se
ale podívat do programového prohlášení, ve kterém Fialův kabinet mimo jiné o
vzdělávacích plánech píše: „Klíčovým dokumentem je v tomto směru Strategie
vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která byla připravena ve spolupráci jak s
odbornou veřejností, tak na bázi shody napříč politickým spektrem.“
Přesně
tak, Fialova vláda velmi rozumně převzala strategii, kterou vytvořil kabinet
Andreje Babiše (ANO) především díky tehdejšímu ministru školství Robertu
Plagovi (za ANO). Jednak je to výborný dokument, jednak je pro školství úplně
nehorší měnit všechno po každých volbách.
Takovou
strategii mohli ale připravit jen lidé, kteří o vzdělávání přemýšleli v
globálním kontextu.
A pokud
si to premiér Fiala nemyslí, je na pováženou, že se součástí programu jeho
vlády stal dokument, jehož autoři si nevidí na špičku nosu. Navíc podle něj
kabinet sice pomalu, ale přece jen postupuje při změně obsahu vzdělávání.
Že by
výpadek paměti?
O
účelovém výpadku paměti svědčí i návrh zkrátit základní vzdělání na osm let a
zavést dvouletý nižší stupeň vzdělávání středního, který na konferenci zmínila
poslankyně ODS Renáta Zajíčková.
Problém
je, že reforma rámcových vzdělávacích programů, kterou Fialova vláda nedávno
schválila, která přináší onu kýženou proměnu učiva od memorování k poznání a
která bude povinná od září 2027, počítá se základními školami na devět let.
Premiér
také upozornil na fakt, že vzdělávání je obětí politické a personální
nestability. Zavzpomínal, že když on byl ministrem školství v letech
Správně,
ale proč tedy jeho vláda plánuje nabourat strategii, kterou akceptují učitelé,
ředitelé, experti, politici zleva zprava i veřejnost?
A co
slíbené platy kantorů?
A ještě
přinejmenším dalšími dvěma postřehy obohatil Fiala zmíněnou debatu: Klíčovou
osobou ve třídě i při zavádění reforem jsou podle něj učitelé. Ano, dokládají
to mezinárodní průzkumy i praxe nejúspěšnějších zemí.
Pak je
ale nepochopitelné, že vláda neplní slib držet platy učitelů na úrovni 130
procent průměru v ekonomice. Určitě nejen peníze rozhodují o tom, jestli na
pedagogické fakulty a pak do tříd přijdou talentovaní mladí lidé.
Ale
neplnění slibů přece nabourává základní důvěru. A tu považuje premiér za
klíčovou a má nepochybně pravdu.
Stačí si
ale připomenout, že v listopadu 2023 se ve školství stávkovalo a protestu se
tehdy zúčastnily tři čtvrtiny škol. Ministr Mikuláš Bek (STAN) proti sobě
sjednotil takřka všechny aktéry vzdělávání: Snížit se tehdy měl počet placených
hodin výuky i mzdy špatně placeným kuchařkám a školníkům především.
Školy
byly zoufalé kvůli nekoncepčnosti a chaosu, které ministerstvo šířilo. Nedůvěra
se dala krájet a od té doby se situace rozhodně nezlepšila.
Vláda
Petra Fialy i premiér o vzdělávání nepochybně přemýšlí, asi i v globálním
kontextu stejně jako někteří dřívější ministři i premiéři.
Ale kde jsou výsledky?
0 komentářů:
Okomentovat