Julie Hrstková: Přijímačky 2025 opět potvrdily, že Česko má skvělé veřejné školství. Nejvíc se ale otevírá těm, kteří mají peníze

V prvním kole přijímacích zkoušek se na střední školu dostalo 94 procent uchazečů, tři čtvrtiny míří na školu, kterou uvedly jako první volbu, pochlubil se ministr školství Mikuláš Bek.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 19. 5. 2025

 

Slova volí velmi správně – první volba totiž nemusí být a podle nedávného průzkumu PAQ Research často ani není školou, kterou by děti nebo jejich rodiče skutečně preferovali. A to, že se 94 procent přihlášených „někam“ dostalo, je úspěch z hlediska statistiky, nikoliv všeobecného vzdělávacího systému, který má být otevřený a dostupný všem bez rozdílu sociálního postavení, příjmu či majetku.

 

Naprosto tristní je situace v hlavním městě, kde se na čtyřleté obory letos dostalo jen 80 procent uchazečů, nejméně v republice. Možná stojí za připomenutí, že Praha se pyšní vysokou životní úrovní a také nejvyššími příjmy. Což nejspíš přispělo k vyjádření ministra Beka, že ti, kteří se nedostali v Praze tam, kam chtěli, zamíří na soukromé střední školy. Prý je v tom Praha specifická.

 

Není. Rodiče by velmi rádi měli děti na veřejných školách, ale přes vysokou poptávku a silné populační ročníky Praha nebyla schopná navýšit kapacity ve veřejných gymnáziích. Na těch soukromých jich přitom „překvapivě“ vzniklo cca osm stovek. Proto je v Praze soukromé školství často jedinou volbou. Peníze jsou potřeba i pro to veřejné – přijímací zkoušky vyžadují přípravné kurzy, které jsou velmi nákladné.

 

Rodiče tohle vědí velmi dobře, na rozdíl od politiků, kteří sice mají svoje děti rovněž na prestižních školách, ale neustále blouzní o tom, že česká ekonomika a průmysl potřebují hlavně učně. O tom, že i průmysl potřebuje a je ochoten zaplatit chytré lidi, raději mlčí.

 

Letošní rok zkrátka opět potvrdil všechny neduhy tuzemského školství: vyšší vzdělání je pro vzdělané elity, které mají peníze, čas a hlavně přesvědčení, že dobrá škola je základ života. Nejen obsahem výuky, ale kolektivem z podobných vrstev. To vše by bylo v pořádku, kdyby šlo o soukromý systém. Veřejné školství má být otevřené všem, nemá být neprostupné pro většinu nikoliv z hlediska inteligence a znalostí získaných na veřejných základních školách, ale především kvůli socioekonomickému statusu.