Veřejná debata o vzdělávání v Česku se poslední dobou z velké části smrskla na téma peněz. Ty jsou samozřejmě vždy až na prvním místě, i tak bychom však neměli přehlížet, že v českém vzdělávacím systému především potřebujeme pokračovat v hlubších změnách struktury i obsahu vzdělávání, které byly započaty již v končícím vládním období, píše v komentáři končící náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Zdroj: EDUin
24. 10. 2025
Zásadním
tématem pro novou vládu by měla být proměna středního školství. Struktura středoškolských
oborů a jejich kapacit je dlouhodobě neadekvátní společenské realitě
a poptávce. V ekonomicky klíčových regionech státu každý rok
sledujeme dramata týkající se přijímání na střední školy. Provedená
digitalizace přijímacího řízení sice průběh zprůhlednila, ale neřeší jeho
podstatu. Tu ostatně nelze vyřešit žádným zvelebováním systému jednotných
přijímaček (ani již zvažovaným a proveditelným
předřazením skládání testů před podávání přihlášek, ačkoli by to
informovanosti uchazečů pomohlo). Potřeba je skutečná strukturální změna
v nastavení kapacit dostupnosti středoškolských oborů. Dosavadní vláda
v prosinci 2023 schválila v rámci státní koncepce vzdělávací politiky
cíl, aby polovinu středoškolských oborů tvořily obory všeobecně vzdělávací,
tedy gymnázia a lycea.
Tento cíl
odpovídá i dosavadní zkušenosti, že nejen gymnazisté, ale také naprostá
většina maturantů ze středních odborných škol se hlásí ve skutečnosti na
vysokou školu, přičemž čtvrtina maturantů z odborných škol míří zcela mimo
původní zaměření svého středoškolského studia. Pokračování ve změnách, které
započala končící vláda, by řešilo tento nesoulad preferencí lidí
s kapacitami školského systému a veřejné zdroje i energie všech
zúčastněných by byly využity efektivněji.
Součástí
těchto změn je také rozvoj lycejních oborů, které v posledních letech
zaznamenaly velkou dynamiku. Vliv na to mělo i loni spuštěné pilotní
schéma všeobecných lyceí. V těchto oborech došlo k meziročnímu
nárůstu studijních míst o pětinu, v posledních přijímačkách na lycea
byla podána šestina přihlášek. Jsou totiž cestou k přirozené transformaci
části kapacit středních odborných škol.
Přijde
modernizace středního školství?
Na ministerstvu školství je připravena celková revize soustavy středoškolských
oborů, která počítá se snížením počtu a zpřehledněním studijních cest.
Návrh prošel odbornou debatou a zdá se být akceptovatelný z pohledu
různých aktérů – pokud jej nová vláda schválí (po dořešení některých
legislativních souvislostí by to mohlo přijít na řadu počátkem příštího roku),
přijde na řadu krok ještě důležitější. Tím je zadání pro zpracování nových
rámcových vzdělávacích programů jednotlivých středoškolských oborů.
To je
zásadní příležitost pro modernizaci středního školství a ve skutečnosti
pravděpodobně také strategicky nejdůležitější téma, která čeká na nového
ministra školství. Podobně v končícím období byly schváleny rámcové
vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání, které začnou
platit v roce 2027. Zatímco však „produkční cyklus“ základního školství je
fakticky dekáda, změny ve středním školství se mohou do praxe promítnout
daleko rychleji. Nabízí se šance zakomponovat do všeobecné složky všech středoškolských
oborů klíčové dovednosti týkající se schopnosti smysluplně a eticky
používat nástroje umělé inteligence a vůbec porozumění technologiím
(protože žijeme ve světě taženém technologiemi), podporu občanské
a mediální gramotnosti, finanční gramotnosti a podnikavosti, ale také
psychické odolnosti a schopnosti řídit svůj osobnostní rozvoj. Po těchto
klíčových dovednostech je poptávka ze strany trhu práce i samotných
mladých lidí a budoucí ministr školství bude mít v rukou příležitost
vnést je do obsahu vzdělávání v každé střední škole.
Tyto
změny, které se již připravují a doufejme, že budou pokračovat, by však
správně měly tvořit hlavně podhoubí pro proměnu ještě daleko rozsáhlejší
a podstatnější, a to je nastavení skutečného systému celoživotního vzdělávání
včetně adaptace role středních škol i na tento úkol. Na trhu práce ze
všech stran slyšíme, že chybí zaměstnanci. Pohled na demografii však ukazuje,
že začnou chybět také děti (na řadě míst už to pociťují mateřské školy
a bez uprchlické vlny z Ukrajiny v minulých letech už bychom to
viděli i v základních školách). Vedle řízené a chytré imigrační
politiky musí být také nevyhnutelnou částí řešení odblokování potenciálu
kariérních změn během života. V tom budou střední a vysoké školy
nezastupitelné a tento úkol pro ně bude představovat i důležitou
kompenzaci za pokles počtu „tradičních“ studentů z řad mladých lidí.
Nestane se to však samo a bez aktivního úsilí státu. Bude to chtít dál
inovovat legislativní prostředí, možná vytvořit nové nástroje v rámci
systému sociálního zabezpečení, aby si dospělí studující v náročnějších
oborech, kde nevystačí krátká koncentrovaná rekvalifikace, takové vystoupení ze
zavedené profesní dráhy mohli dovolit.
Jelikož
jsme v zemi, kde byl jedním z hlavních volebních témat nově
vznikající koalice boj proti tomu, aby se v příštím desetiletí začal
postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu, je možné, že tyto věci jsou už za
hranicí představivosti budoucí vládní garnitury. Bez jejich řešení a bez
akcelerace lidského potenciálu Česka však země bude stagnovat. O svoji
budoucí roli zde hraje také samo ministerstvo školství. Příští roky rozhodnou,
zda z něj bude ministerstvo pro záležitosti škol a učitelů, jehož
hlavní „KPI“ bude výše platů, ale dlouhodobě bude mít stále větší problém
v konkurenci o rozpočtové zdroje vysvětlovat, proč počet zaměstnanců
školství roste, i když počet dětí klesá. Nebo zda se stane skutečným
ministerstvem vzdělávání, které bude umět uchopit a propojit vzdělávání ve
školách s potřebami celoživotního učení, a tedy pečovat o celý
vzdělávací systém, který bude pro lidi relevantní mnohokrát během života, nejen
na jeho startu a při vlastním rodičovství.
________________________
Autorem
komentáře je končící náměstek ministra školství Jiří Nantl. EDUin upozorňuje,
že jde o pohled náměstka, nikoliv organizace.
0 komentářů:
Okomentovat