Programové prohlášení nastupující vlády Andreje Babiše v kapitole Vzdělávání působí v adventním čase jako vánoční katalog. Každý si v něm dárek najde: rodiče, učitelé, ředitelé škol, žáci i budoucí studenti a třeba také kuchařky.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
25.12.2025
Začněme
u měkkých dárků, zabalených do blyštivého papíru hodnot a vizí.
Školství „má zůstat bezplatné, dostupné, kvalitní a bezpečné“. To zní jako
přání na novoroční pohlednici. Jde o dárek, po jehož otevření se všichni
mohou jen přít, zda v něm vlastně něco skutečně je.
Jako
levná politická úlitba, možná jen papírový obal pro malého koaličního partnera,
se jeví slib, že školství „musí zůstat prosté ideologických vlivů
i působení politických neziskových organizací“. Jak se pozná učitel
i škola „prostá ideologických vlivů“? Kdo a podle jakého metru bude
rozhodovat, co je ještě kritické myšlení a co už aktivismus? Podobné sliby
se dávají snadno, ale o to hůře se vyúčtovávají.
Stejně
měkký je i příslib „investic do sebevědomé společnosti připravené čelit
výzvám 21. století“. Takový dárek reklamovat prostě nepůjde.
Specifickou
kapitolou je inkluzivní vzdělávání. Vláda slibuje „zásadní revizi inkluze“,
posílení speciálních škol a tříd a větší pravomoci ředitelů. Revize
inkluze je dárek, který část publika nadšeně vítá, ale jiní se naopak bojí, co
se v něm ukrývá. Je třeba doplnit, že jen vyhodnocení funkčnosti stávajícího
systému, pokud se tedy neodflákne, může trvat klidně rok. Následovat by měl
návrh a pilotní ověřování reformovaného systému, což vydá na další rok či
spíše dva. Zda se vláda nakonec pustí do plošné změny v posledním roce
mandátu je otázka. Vše ale může skončit i tak, jak je u nás obvyklé,
tedy rychlou nedomyšlenou změnou, a skončíme tam, kde jsme začali.
A pak
jsou tu další měkké, a hlavně levné dárky, tedy alespoň na první pohled.
Omezení mobilů o přestávkách, větší role kariérního poradenství nebo
opatrné zavádění umělé inteligence se souhlasem učitele. To jsou kroky náročné
hlavně organizačně a logisticky, nikoliv finančně. Politicky ale nejsou
bez rizika – zvlášť když se dotýkají rodičovských obav a každodenní
reality škol. I obyčejné ponožky pod stromečkem mohou být problém, pokud
obdarovaného štípou.
Velkým
a tvrdým dárkem je naopak příslib změny přijímacího řízení na střední
školy, respektive dotažení změn, které umožnila digitalizace přijímaček před
dvěma lety. Bude to ale práce skoro na celé volební období a o
(ne)doručení tohoto dárku nebude možno vést spor.
Platy
učitelů
Nejtěžší
dárkové balíky pod stromkem jsou označeny cenovkou a představují páteř
celého programu. Vláda se zavázala k postupnému navyšování výdajů na
vzdělávání k průměru OECD, což po letech utahování opasků představuje
velký balík peněz. Slibují se investice do školních kapacit, sportovní
infrastruktury, školních psychologů či podpory duševního zdraví.
A
především slavné platy učitelů: nástupních 50 tisíc korun (neuvedeno kdy)
a průměrných 75 tisíc do konce volebního období. Doufejme, že
navyšování bude postupné a neodsune se až na poslední rok vlády. Zkontrolovat
výsledek bude i v tomto případě snadné, byť odcházející vláda ukázala, že
zelenou je klidně možno voličům vydávat za modrou.
Každopádně
to už nejsou symbolické dárečky, ale dary z velmi drahého obchodu. Otázka
nezní, zda by si je školství zasloužilo – ale zda se na ně v již tak
přetíženém státním rozpočtu bez zvýšení daní nebo navýšení deficitů skutečně
najdou peníze, až skončí sváteční povolební nálada.
Na místě
je také otázka, co na případné navýšení nástupních platů řeknou již
zavedení učitelé, kteří budou dostávat méně? Nebo se snad výrazně zvednou celé
platové tabulky? To by vyšlo státní rozpočet hodně draho. A nevadí, že už
dnes mají relativní platy nejvyšší právě nejmladší z učitelů (v poměru
k podobně starým a vzdělaným zaměstnancům mimo školství)?
V
prohlášení překvapivě nenajdeme příslib revize už schválených změn rámcových
vzdělávacích programů a podporu jejich překlápění do programů jednotlivých
škol. Nastupující ministr školství Plaga to však označil za svou vlastní
prioritu. Držme mu palce. Z bohatých zkušeností posledních dvou dekád se
totiž ví, že převedení vznešených slov z papírů do reality školních tříd
je v Česku úkol skoro sisyfovský.
Dárky pro
vysoké školy
Pod
stromečkem pro vysoké školy nejde o drobnosti, ale o objemné krabice
s nálepkou „křehké a drahé“. Slib „dostatku míst pro každého
talentovaného studenta, i když si studium nemůže finančně dovolit“ totiž
patří k těm štědřejším dárkům – a také k těm, u nichž
se bude pečlivěji kontrolovat účtenka. České vysoké školství je dlouhodobě
podfinancované, v podílu vysokoškolsky vzdělané mladší populace výrazně
zaostáváme za vyspělými zeměmi a nedostatek vysokoškolsky vzdělaných brzdí
ekonomický rozvoj země. Česko také dosud velmi šetřilo na finanční podpoře
ekonomicky potřebných zájemců o studium.
Slíbená
cílená podpora „oborů budoucnosti“ od zdravotnictví po moderní technologie zní
atraktivně. Kdo a z jaké křišťálové koule ale předpoví, co bude
společensky potřebné za deset a více let? Politici, ministerští úředníci,
finanční mogulové nebo kapitáni zastaralého fosilního průmyslu?
Zákon
o kvalitě veřejných vysokých škol a další přestavba Národního
akreditačního úřadu jsou balíčky zabalené do technokratického papíru. Jejich
dopad se projeví v lepším případě až po mnoha letech – možná až
tehdy, kdy si už nikdo nebude pamatovat, kdo je vlastně daroval. Podobně to je
s plány pro vysoké školy, Erasmus+ „pro všechny“ či atraktivnější
doktorské studium – krásně zabalené, ale s dlouhou dodací lhůtou.
A reforma
řízení vysokých škol? To je klasický měkký dárek. Naprostá většina voličů
netuší, o co jde. Naopak vysokoškolská reprezentace tuší až moc dobře.
I proto rozbalování tohoto dárku může vládu hodně bolet, jakmile začne
sahat na míru akademické autonomie, vliv businessu, trhu práce a politiků.
Prosazení reformy navíc určitě nepomůže, když ji bude nahlas komentovat známá
firma – bývalý děkan a dnes i poslanec vládní strany Ševčík.
Vánoce
mají jednu zvláštnost: dokud jsou dárky zabalené pod stromkem, všichni věří
a těší se. Teprve po svátcích se ukáže, co je pod papírem, co jen slibně
vypadalo a co zůstalo jen na stránkách v katalogu. Programové
prohlášení ve vzdělávání se chystá rozdávat poměrně štědře. Teď už jen zbývá
počkat, zda to někdo zaplatí a zrealizuje, až se stromek odstrojí.
0 komentářů:
Okomentovat