Chytré děti z nejbohatšího regionu republiky mají stále problém dostat se na střední školy. Projekt vládců Prahy, jak udělat z hlavního města periferii, možná narazí u obecních voleb.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
11. 5. 2026
Jednotlivé
strany začínají startovat kampaně před podzimními obecními volbami. A teď
něco úplně jiného: Tento týden se deváťáci dozvědí, zda jsou přijati na
vysněnou střední školu. Propojí se tyto dvě události na podzim u obecních
voleb?
Pokud
ano, někde to pro místní politiky nemusí být vůbec problém. Jistě,
v současném nedokonalém systému přijímaček je to vždy stres, ale ve
většině krajů České republiky kapacita středních škol celkem zvládá nápor
nynějších silných statisícových ročníků mladých studentů.
Pokud se
ale rodič prolne s voličem v Praze, pak na podzim nezůstane
v pražské radě kámen na kameni. A to zcela právem.
Zapomněli,
nebo sabotují?
Studenti
stále ještě čekají do 15. května na výsledky přijímaček, ale my už víme
počty uchazečů, přihlášek a kapacit v jednotlivých krajích. Že
v Praze několik vládních koalic zapomnělo budovat dostatek škol pro
silné ročníky, je dobře známý fakt. Byl to problém u mateřských škol, pak
u základních, nyní jsme u středních. V roce 2026 se nabízí v hlavním městě 23 395 míst na
středních školách, to je nejvíce ze všech regionů. Jenže na ně útočí
30 487 přihlášek (a to jsou jen ty s první prioritou
z možných tří výběrů). Zhruba sedmitisícový převis je oproti dalším
regionům naprosto extrémní.
Můžete
říct – dobře, hlavně, že se to lepší: přidalo se alespoň 467 míst. Ovšem
kdo je přidal? Pražští politici, kteří tak účelně využili daně vybrané od
Pražanů na bezplatné vzdělání jejich dětí, jak jim to garantuje i Listina
základních práv a svobod? Ani omylem. Prakticky všechno zařídili
soukromníci, kteří vidí obří neuspokojenou poptávku.
Co tento
převis poptávky v kombinaci s přihláškami s příliš málo volbami
způsobuje? Zoufalá masa rodičů a studentů už několikátým rokem stádně
kočuje mezi pražskými školami a bohužel neomylně z nízkého zájmu
o některé z nich v jednom roce usuzuje na nízkou poptávku
i další rok. Ovšem když si tohle řeknou všichni, tak je to ve výsledku
ještě horší. Jako příklad můžeme vzít prestižní Gymnázium Jana Nerudy na
Praze 1. V roce 2023 se sešlo jen 83 přihlášek na
30 míst. Tak si rodiče další rok řekli, že asi nebude tak těžké se na
školu dostat. A sešlo se 227 přihlášek. Následující kocovina letos
srazila číslo na 79.
Ač by
podpora vzdělání měla být jednoznačnou prioritou regionálního lídra republiky,
bohužel to vypadá, že radní školy stavět nezapomněli, ale vzdělání pražských
dětí prostě cíleně sabotují. Praha je přirozená vývěva talentované pracovní
síly, tak co se mořit s dostupným kvalitním školstvím.
Primátor
Bohuslav Svoboda (ODS) minulý rok v reakci na nedostatek pražských
středoškolských kapacit všeho druhu, od gymnázií až po střední odborné školy,
slavně rozumoval, že na gymnázium je holt potřeba jistá hodnota IQ (letos
snad bude zticha). Radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) si už roky
stěžuje na příval Středočechů do Prahy, což je zjištění srovnatelné
s objevením Ameriky. Ale místo, aby už konečně začal ve velkém otevírat
školy, na závěr svého mandátu si našel nový fetiš v podobě návrhu zavedení
přísné spádovosti, které však u spousty vyprofilovaných škol stejně nemůže
fungovat…
A teď
střih. ODS už zahájila rozjásanou volební kampaň. Mladistvý kandidát na
primátora Tomáš Portlík chce vystřídat svého stranického předchůdce, který se
narodil ještě za protektorátu, a prý „chce dát Praze tempo“. Jak se rozjela bytová výstavba
a zda Praha už konečně své obrovské přebytky investuje do klíčových
dopravních staveb, to by bylo na jiný text. Na školách ale opravdu žádné tempo
vidět není. Mnozí pražští rodiče, kteří třicet let platili daně, aby jejich
dítě dostalo základoškolské a středoškolské vzdělání, nakonec ještě rádi
dají nemalé školné soukromníkům, kteří jejich dítě alespoň zachrání před
pracovním úřadem.
Aby to ale
nebylo jen na ODS a STAN, kteří nyní mají největší vliv na regionální
školství. Je třeba to připomínat i těm, kdo měli primátorský řetěz
předtím – tedy Pirátům a ANO. Ti všichni považovali demografii za
pouhou neškodnou konspiraci.
Projekt
Periferie Praha
Politické
strany hřeší na to, že nedostatek středoškolských kapacit je výrazně problémem
pražské aglomerace, možná ještě trochu Brna a pár dalších lokalit. Vědí,
že v Praze lze devalvaci mnohých veřejných služeb přerazit buď
kolovrátkovým marketingem o záchraně demokracie, případně se vyřádit na
ucpané dopravě, na niž si všichni stěžují, ale nikdo za ni nikdy nemůže. Hlavně
se nebavit o skutečných problémech a proč nejsou řešeny
z nasyslených asi 180 miliard na pražských účtech.
A bohužel
pražští politici vědí ještě jednu věc. Statisícové armády nynějších zájemců
o studium na střední brzo opadnou, a pro pohodlné radní je tak
jednodušší vydržet pár let stesků, než školy stavět a pak je zase rušit či
slučovat.
Jenže
dlouhodobý ušlý zisk z jednoho budoucího daňového poplatníka, který mohl
jít na školu odpovídající jeho schopnostem, ale místo toho musel na školu, kam
vlastně ani nechtěl, je mnohem větší, než kolik by nyní stála nová škola či
vytvoření detašovaných tříd v již existujících školách.
Jak jednou
Pražané budou této dějinné epizodě plošné třídní nenávisti vůči patnáctiletým
říkat? Projekt „Periferie Praha“?
0 komentářů:
Okomentovat