Zapsat dítě na speciální školu nemusí být snadné. V hlavním městě se místa losují a děti pod čarou musí čekat. Stejný problém se řešil i loni.
Zdroj: Seznam
Zprávy 10. 5. 2026
Celkem
68 dětí se hlásilo na pražskou Základní školu speciální Chotouňská. Muselo
se tak losovat a štěstí mělo 7 dětí, které byly přijaty. Podobné to
bylo na Rooseveltově, kde vylosovali 6 dětí ze 48. A i další
pražské speciální školy musely ze zájemců losovat, pokud vůbec otevíraly zápis.
U
speciálních škol to totiž nefunguje jako u základních, které otevírají
zápisy každý rok. Pokud škole žádné děti nevycházejí, zápisy se nekonají.
Takhle to bylo letos na speciální škole Starostrašnické nebo Bártlově.
„Je to
o něco lepší než loni. Zůstává asi 15 dětí, které se ještě musí
umístit. Vznikají nové třídy, takže přijatí by nakonec měli být všichni,“
popsal Seznam Zprávám ředitel Základní školy speciální Chotouňská Matěj Palatý,
který má přehled o situaci napříč pražskými speciálními školami, jaký byl
stav v druhé polovině dubna.
Loni byl
přetlak ještě větší. Místo nemělo zprvu 38 dětí, nakonec se hledala místa
pro 24 z nich, když si školy srovnaly seznamy, kde byly některé děti
zapsané vícekrát. Téma se dostalo až na jednání pražského zastupitelstva,
a to díky aktivitě rodin, které se spojily, aby na problém upozornily,
o čemž Seznam Zprávy psaly.
Nebylo to
úplně jednoduché, ale nakonec se místa našla. I letos hlavní město
zaručuje, že všechny děti se dostanou.
„Problém
je, že u značného počtu rodičů teprve čekáme na jejich rozhodnutí. Reálně
tak místa máme, ale musí se nejprve uvolnit. Velmi děkujeme těm, co zareagovali
rychle,“ vzkazuje pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Některé
děti totiž blokují dvě i více míst, protože byly vylosované několikrát.
Dokud rodiče nedají vědět své finální rozhodnutí, nikoho dalšího na uvolněná
místa nemohou ředitelé přijmout.
„Loni jsme si říkali, že nám pomůže, když
budou zápisy o dva měsíce dříve, ale nakonec to vypadá akorát na dva
měsíce práce navíc,“ dodává Palatý.
Podle něj
by pomohlo, kdyby běžel zápis elektronicky. Loni Praha informovala, že ho
chystá. Nakonec se to ale směrem k letošku nepovedlo.
„Uvažovali
jsme, že půjdeme formou elektronických předzápisů, které se používají na
mateřských a základních školách v některých městských částech, ale
nevýhodou je, že jde o nezávaznou věc,“ vysvětluje Klecanda s tím, že
by se stejně muselo čekat na definitivní rozhodnutí rodičů v případě, že
by byly děti přijaty na více škol.
Letos tak
alespoň dávali rodiče souhlas s tím, že si mohou údaje ze zápisu školy
s magistrátem předávat. Takže na rozdíl od minulého roku má město
kompletní údaje o zatím nepřijatých dětech.
Zjednodušený
přihlašovací proces, jaký funguje například u středních škol (samozřejmě
bez přijímacích zkoušek), by vyžadoval změnu zákona. Asociace krajů k této
změně vyzvala na začátku února.
Nová
škola by byla potřeba
Základním
problémem ale zůstává nedostatečná kapacita speciálních škol v Praze.
Dětí, pro které je takové vzdělávání jedinou variantou, přibývá.
K navyšování míst ve speciálních školách vyzvali loni radu hlavního města
pražští zastupitelé.
„Otevřeli
jsme dvě nové třídy v místě, kde byla dříve školka Jedličkova ústavu. Ta
se přesunula do nové budovy,“ uvádí jeden příklad radní Klecanda.
Kapacity
jsou napnuté také kvůli příchodu ukrajinských uprchlíků poté, co Rusko na
Ukrajině rozpoutalo válečný konflikt.
„Nová
speciální škola by rozhodně Praze slušela, což ukázal znovu i letošní
zápis,“ říká ředitel ZŠ speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické
Milan Černý.
Právě
Diakonie na podzim otevřela novou část své speciální školy, a díky tomu se
vůbec loni všechny děti vešly. Z roku na rok tady totiž mohla přijmout
o 24 dětí víc. Stejně jako u dalších škol zmíněných v úvodu
to ale znamená, že letos naopak nabírat nové žáky nemohla.
„Zápisy
do první třídy jsme nedělali, protože máme plný stav. Přijímali jsme jen čtyři
děti do přípravného stupně,“ dodává Černý.
Praha má
tu smůlu, že je pod tlakem i ze Středočeského kraje, kde kapacity
speciálních škol kolem hlavního města rovněž nestačí. Podobně jako
u středních škol by tak Praha ráda zavedla spádovost, tedy že by přednost
měly na pražských školách děti tady žijící.
Na rozdíl
od středních škol, kde takový krok v podstatě není průchozí,
u speciálních škol se Asociace krajů usnesla, že spádovost dává smysl
a měla by se zavést.
„Mohly by
pomoci také speciální třídy při běžných základních školách. V některých
městských částech už takto vznikají,“ dodává ředitel Palatý.
0 komentářů:
Okomentovat