Česko jako tradiční průmyslová země trpí nedostatkem technicky vzdělaných odborníků – a to v situaci, kdy se právě technologie a AI v debatách o budoucnosti trhu práce skloňují nejvíce. Starší experti odcházejí do penze a mladé lidi technické obory nelákají. Podle nového průzkumu Svazu podnikatelů ve stavebnictví zvažuje studium tohoto oboru jen 10 procent deváťáků a maturantů.
Zdroj: Hospodářské
noviny 6. 5. 2026
Technické vysoké školy pak trápí i jedna z nejvyšších studijních neúspěšností – hlavně kvůli matematice výrazná část studentů končí už po prvním ročníku. Některé školy už snižují nároky.
Počet studentů
technických oborů se od roku 2009 propadl z 65 tisíc přibližně na polovinu. Na
vysokých školách je studuje jen necelých 12 procent ze všech
vysokoškoláků. „Podle výzkumů poradenských společností mají více než dvě třetiny podniků problém obsadit volné pozice, zejména v oblasti analytiky, zpracování dat, inženýrství
a specializovaných profesí,“ komentuje situaci hlavní ekonom společnosti Argos
Capital Kryštof Míšek. A to s tím, že nízký zájem mladých lidí o technické
obory představuje zásadní riziko například pro stavební inženýrství. Hrozí, že
některé projekty nebude možné v budoucnu kvůli nedostatku kvalifikovaných odborníků zrealizovat.
Loňský průzkum Svazu
podnikatelů ve stavebnictví ukázal, že v sektoru by mohlo do pěti let chybět až
74 tisíc pracovníků, byť většina z nich v méně kvalifikovaných
profesích. Do budoucna může situaci dále zhoršovat demografický vývoj, kdy
bude obecně méně studentů hlásících se na střední a vysoké školy. „Je to
zásadní riziko nejen pro firmy, ale i pro stát samotný – pro výstavbu infrastruktury, dostupnost bydlení, veřejné investice a
konkurenceschopnost celé české ekonomiky,“ uvedl prezident svazu Jiří Nouza.
Ukázalo se, že jak v případě deváťáků, tak ale i
maturantů má u tří čtvrtin z nich zásadní vliv na jejich rozhodování
matka.
V úterý proto svaz
zveřejnil výsledky nového průzkumu, který se zaměřil na rodiče a důvody
pro (ne)volbu stavebních oborů. Uvažuje o nich jen 10 procent z nich.
Nejvíce, přes 20 procent rodičů, pro své děti zvažuje IT obory. Pro rodiče přitom stavebnictví představuje
smysluplnou práci s jistotou uplatnění, která je pro ně při volbě velmi
důležitá.
Proč tedy na stavební
obory mladí nechodí? Obávají se mimo jiné náročných pracovních
podmínek nebo bezpečnosti. To už ale podle Nouzy nyní nemusí.
„Stavebnictví se velmi rychle proměňuje vlivem automatizace, robotizace, nových
technologií i moderních pracovních postupů. Do budoucna nebude potřeba tolik
fyzické práce jako dříve. Naopak bude růst poptávka po kvalifikovaných lidech,
kteří budou schopni nové technologie obsluhovat, řídit a využívat v praxi,“
říká.
Bariérou je však také
obava z náročnosti samotného studia. Ta je překážkou pro třicet procent
dotazovaných studentů. České technické vysoké školy dlouhodobě trpí vysokou
mírou „úmrtnosti“ studentů. Ta podle Míška problém s nedostatkem
kvalifikovaných sil ještě prohlubuje. Podle bývalého děkana Fakulty stavební
Vysokého technického učení v Brně Rostislava Drochytky propadne mezi prvním a
druhým ročníkem zhruba 30 procent studentů. V zahraničí bývá míra
neúspěšnosti studentů v bakalářském studiu nižší.
„Snažíme se s tím
bojovat. Reorganizovali jsme studium ze čtyřletého bakaláře na model studia tři
roky bakalář, dva roky navazující magistr, stejně jako všechny ostatní stavební
fakulty v Česku,“ vysvětluje Drochytka.
Technické vysoké školy
jsou známé tím, že nejvíce studentů „vypadne“ kvůli náročné matematice. I na to
se podle Drochytky zaměřili a studium více upravili podle požadavků praxe.
„Matematika je stále důležitá a hodně potřeba, ale zcela otevřeně: některé
věci, které se učily postaru, už dnes z důvodu digitalizace nejsou tolik
potřeba,“ vysvětluje.
Nezájem o studium
technických oborů podle mnohých vzniká už na základní škole, kde děti získají
nechuť k matematice. Chtějí pak jít studovat takové střední školy, kde se jí dá
co nejvíc vyhnout.
Například zmocněnec
ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) pro technické vzdělávání Tomáš
Hamberger si slibuje zlepšení od zavádění nových „osnov“ do výuky, které
počítají s návratem povinných dílen – neboli polytechnické výchovy – do sedmých
a osmých tříd základních škol.
Chce také podporovat vznik základních škol s rozšířenou výukou
technických předmětů, podobně jako
existují základní školy s rozšířenou výukou jazyků či tělesné výchovy. Loni v
září se první taková třída otevřela v Českých Budějovicích a zájem o ni byl
větší než její kapacita. O otevření podobných tříd nyní uvažují další
kraje.
0 komentářů:
Okomentovat